Připravit, pozor, start! Nová sezona světového poháru skokanů a skokanek na lyžích je na spadnutí a myslím, že nemluvím pouze za sebe, když řeknu, že se už nemohu dočkat. Bude to sezona v mnoha ohledech specifická a plná zajímavých vrcholů. Tak si je v krátkém preview pojďme trochu představit.
Čeká nás nepochybně nejdelší sezona v historii, která se možná už nemusí nikdy opakovat. Začátek zkraje listopadu, navíc na umělé hmotě ve Wisle a závěr až na začátku dubna tradičně v Planici. Šest měsíců plných zajímavých závodů, to už stojí za zmínku!
Hned úvod ve Wisle bude pikantní. Skákat se zde totiž bude na umělé hmotě. Za mě osobně je to jednoznačně dobrý nápad v době, kdy jsou klimatické podmínky směrem k pořádání závodů stále nemilosrdnější a sněhu je nedostatek. Navíc v minulých letech se ve Wisle opakovala situace, kdy se nepodařilo můstek připravit tak, aby byly závody stoprocentně bezpečné. Na zledovatělý dopad zde doplatila celá řada závodníků, kteří se zde buď zranili nebo po nepříjemném pádu utrpělo jejich sebevědomí do dalšího průběhu (tím spíše, když hned vzápětí následovaly závody ve větrné Ruce).
Světový pohár by se letos měl po delší covidové přestávce vrátit i do Japonska, kde se už pravidelně ostatní mezinárodní sportovní soutěže pořádají bez problémů, ale především také do Spojených států amerických, kde jsme bezmála dvacet let vzpomínali na poslední světové závody na olympijských můstcích v Park City ze sezony 2003/2004. Návrat do dějiště olympiády z roku 1980 v Lake Placid bude také zajímavou možností prosadit se pro zámořské skokany a může se trochu podílet i na zvýšené propagaci tohoto sportu v regionu. Kéž bychom mohli v budoucnu něco podobného psát i o chystaných závodech v České republice.
Pojďme k hlavním vrcholům. Tím prvním tradičně bude Turné čtyř můstků. Letos v porovnání s poledními dvěma roky bude jiné v tom, že se konečně vrátí do Oberstdorfu a Ga-Pa diváci a budou lačnit po ukončení dlouhého dvacet let trvajícího německého půstu. Jdou zvěsti o slušné formě Karla Geigera či někdejšího olympijského vítěze Andrease Wellingera, ale do Turné zbývají ještě prakticky dva měsíce a řada věcí se může změnit. Němci absolvovali povedené soustředění v Oberstdorfu, kde pod vedením trenérů Stefana Horngachera a Michala Doležala předváděli dobré skoky.
Na přelomu února a března se pak dočkáme světového šampionátu v Planici. Zde nás čeká hodně bohatý program, v němž se vyjma volného dne v pondělí bude skákat prakticky pořád. Čeká nás tradiční sestava závodů mužů i žen na velkém můstku, mix, a týmové závody v obou kategoriích. V tomto ohledu mě napadá, že novinkou letošní sezony budou i v létě vyzkoušené závody duetů, které si nepochybně brzy cestu na světový šampionát proklestí také. Duetové mixy letos uvidíme ve světovém poháru dvakrát. Na velkém můstku v Lake Placid a na malém v Rasnově.
Nepochybně zajímavé bude i letošní Raw Air turné. Ve výčtu můstků zde sice stále ještě chybí renovující se můstek Granasen v Trondheimu, ale poprvé v historii bychom se měli dočkat i ženských letů na lyžích ve Vikersundu. Bude to však závod, který se nebude započítávat do hodnocení světového poháru, přesto může nabídnout velmi zajímavou podívanou. Bude však určen pouze pro skokanky starší osmnácti let. Velké napětí slibují také dubnové závěrečné závody v Planici, kde by se někdo mohl pokusit o překonání téměř šest let starého světového rekordu Stefana Krafta.
Ještě se alespoň na chvíli zastavme u jiných drobných pravidlových změn. Do závodů družstev budou moci letos naskočit jen tři závodníci s body ve světovém poháru či kontinentálním poháru z této či minulé sezony, které může doplnit jeden závodník s body z FIS Cupu (i pro něj platí povinnost bodovat v této soutěži buď v této či minulé sezoně).
Zajímavostí týkající se týmových závodů je fakt, že do nich musí naskočit alespoň osm týmů. Pokud se jich tolik nepřihlásí třináct dnů před jejich startem, může je FIS nahradit závody duetů. Toto pravidlo se však zatím týká výhradně závodů mistrovství světa, kde je ovšem něco podobného velmi nepravděpodobné.
Po letech doznaly změn také odměny pro vítěze. Právě probíhající rozsáhlá inflace tak vyhnala prize money za první místo až na 12 000 švýcarských franků v porovnání s deseti tisíci z předchozích sezon. Druhé místo bude nově ohodnoceno 9500 švýcarskými franky a třetí 7 500 franky. Vítězný tým či mix bude brát v nové sezoně 27 000 švýcarských franků (17 000 franků pro druhý celek týmové soutěže a 12 000 franků pro třetí) a pro nejlepší duet závodu dvojic bude naplánováno 22 000 švýcarských franků (2. místo 15 000, 3. místo 10 000).
Teď ještě krátce pár slov k úvodnímu víkendu ve Wisle, kde nás čekají dva individuální závody mužů i žen včetně pátečních kvalifikací. Největšími favority těchto závodů se zdají být Poláci. Pod vedením nového trenéra Thomase Thurnbichlera mají navíc možnost na místní ledové stopě trénovat už od minulého týdne a zejména vítěz letní Grand Pix Dawid Kubacki v trénincích ukazuje skvělou formu. Záda mu i letos budou krýt matadoři Kamil Stoch s Piotrem Žylou a budeme pozorně sledovat, zda se konečně v polském týmu začne více prosazovat někdo z nastupující mladé generace.
Mezi favority budou pochopitelně také Rakušani, kteří pod vedením Andrease Widhölzla ožili a v loňském roce nakonec zuby nehty udrželi vítězství v Pořadí národů. Ti se na sezonu připravovali v Innsbrucku, kde potrénovali poměrně před nedávnem i čeští skokani. V Planici se naopak na sezonu připravovali tradičně nebezpeční Slovinci a také Norové, kteří zde předváděli velmi vyrovnané pokusy a mají potenciál mít mezi první patnáctkou či dvacítkou až pět či šest závodníků. Ze špičkových reprezentací jsme ještě zapomněli na Japonce, kteří opět odjeli celou řadu svých „pohárových“ závodů v Sapporu, nicméně je patrné, že z nich má i letos největší formu dominátor minulé sezony Rjoju Kobajaši. Právě on bude nepochybně patřit k favoritům celé sezony.
Zastavit se ještě na chvíli můžeme i u českého týmu. Koučem i nadále zůstává Slovinec Vasja Bajc, nicméně po odchodech Viktora Poláška a Čestmíra Kožíška se dá očekávat, že po závodech světového poháru bude jezdit pouze Roman Koudelka. Ten zejména na soustředěních v Innsbrucku předváděl na svém oblíbeném můstku velmi dobré pokusy a uvidíme, zda některé z nich dokáže přenést i do nadcházející zimní sezony. Aktuálně je právě on prakticky jedinou nadějí na bodový zisk, ostatní členové týmu jako Radek Rýdl, František Lejsek nebo Kryštof Hauser budou jezdit spíše kontinentální poháry a mimo reprezentaci připravující se Filip Sakala nejspíš také. Se zájmem budeme sledovat výkonnostní progres juniorů Davida Rygla a Daniela Škarky, kteří patří bezesporu k zajímavým nadějím skomírajícího českého skoku. Pokud by se dohromady povedlo v příští sezoně světového poháru vybojovat do pořadí národů alespoň 100 bodů, považoval bych to osobně za velký úspěch. Přece jenom větší šance na pravidelné body mají české ženy. Dobré léto prožila Klára Ulrichová a věřme, že dokáže zapomenout na rozpaky předchozí zimy a vystřelí už ve Wisle do světového poháru nějakým bodovým ziskem. V létě se moc nevedlo Karolíně Indráčkové, ale je to zkušená závodnice, která ví, jak se správně připravit na sezonu a i ona má rozhodně potenciál končit pravidelně do třicítky, zejména v závodech na větších můstcích. Věřme, že výsledkový progres bude provázet i ostatní české naděje, z nichž se snad s některými budeme pravidelněji potkávat i ve světovém poháru.
Celou sezonu vyjma závodů v Rašnově budete mít možnost sledovat na Eurosportu, kde nabídneme i některé ženské závody včetně nového slovinsko-rakouského turné na přelomu roku, vše ostatní včetně kvalifikací i na webu eurosport.com. Při přenosech mě někdy doplní i současný trenér reprezentačního béčka Jakub Jiroutek. Mějte se krásně a novou sezonu si plně užijte!
Článek připravil Radek Barkman.
Foto: Můstek ve Frenštátu pod Radhoštěm (autor: Anežka Mockovčiaková)