Čtyři závody, osm závodních kol, čtyři kvalifikace, to je Turné čtyř můstků, které se každoročně koná na přelomu roku. A to letošní se již stalo minulostí. Kdo zvítězil a kdo zklamal? Od koho se čekalo více? Jak si vedl náš Roman Koudelka? To vše se dozvíte v následujících řádcích.
Celkovým vítězem Turné se stal poprvé v kariéře Nor Halvor Egner Granerud, a to zcela jednoznačně. Výsledný náskok 33 bodů před druhým Dawidem Kubackim hovoří za vše. Nor měl v předvánočních závodech problém s předvedenými skoky ve druhý kolech závodu, která ho stála umístění na stupních vítězů. Po několika absolvovaných konzultacích s psychologem to byl na Turné úplně jiný skokan. Sebevědomí z něj jen sršelo. 1, 1, 2, 1 – ne, to není PIN kód k bankovní kartě. To jsou Granerudova umístění v jednotlivých závodech. Jeho celkový zisk 1191,2 bodů je navíc nejvyšší v celé historii prestižního seriálu. Jedinou „kaňkou“ jeho účinkování na Turné je, že se mu nepodařilo získat tzv. „Grandslam“ (vítězství ve všech čtyřech závodech).
Důvodem byla na jeho poměry nepříliš povedená kvalifikace v Innsbrucku, kde skončil na 13. místě. Tím pádem při závodě neskákal ve stejnou dobu jako další spolufavorité, což se na zrádném můstku Bergisel muselo projevit. V prvním kole doplatil na špatné větrné podmínky a jeho skok stačil na šesté místo. Vše si vynahradil ve druhém kole, kde jeho 133 metrů bylo bezkonkurenčně nejdelším skokem a katapultoval ho na druhé místo v závodě, což znamenalo, že Dawidu Kubackimu nedal šanci ukrojit výraznější počet bodů z jeho velké bodové ztráty. Dá se říci, že to byl rozhodující okamžik celého Turné. Tady měl Kubacki ještě šanci s tím něco udělat. Za připomenutí stojí, že Granerudovo vítězství také ukončilo šestnáctileté norské čekání na vítězství. Tehdy Turné opanoval Anders Jacobsen.
Na místě druhém skončil Polák Dawid Kubacki. Ten byl před závody považován za největšího favorita Turné a možná je i pro něj samotného zklamáním, že skončil „až“ druhý, ale Granerud byl prostě někde jinde. Už po prvním závodě ztrácel na Nora 17,5 bodu. Jeho bilance 3, 3, 1, 3 se dá považovat za více než skvělou a nelze ji nic vytknout. Jen to prostě na Nora nestačilo.
Místo třetí obsadil Slovinec Anže Lanišek. Ten své naděje na celkové vítězství odstřelil hned v prvním závodě, kde bral až desáté místo s výraznou ztrátou na Graneruda. Po tomto závodě jako by z něj opadla veškerá nervozita a v následujících kláních obsadil 2., 3., a 2. místo, což hovoří za vše. Bronzová příčka je pro něj zároveň nejlepším celkovývm umístěním na Turné.
Místo čtvrté obsadil Piotr Žyla. Po německé části, kde bral 2 a 6. místo, přišel v rakouské části menší útlum. Po dvou rakouských desátých místech nakonec přišel o průběžné třetí místo. Po 9., 9., 5. a 6. místě bral celkově páté místo Kamil Stoch, které jistě po předvánoční formě bere všemi deseti.
Zbývajících pět míst v první desítce zůstala v držení rakouských skokanů. To svědčí o jejich velké vyrovnanosti, ale ne úplné top formě, která by je předurčovala k bojům na pódiových umístěních. Ani jeden z nich se nedokázal umístit na stupních vítězů a promluvit více do celkového pořadí. Na místě šestém skončil Stefan Kraft, sedmý Michael Hayböck, osmý Daniel Tschofenig, devátý Jan Hörl a desátý Manuel Fettner.
Příjemným překvapení byly výkony celkově dvanáctého Slovince Lovro Kose a debutanta Nora Kristoffera Eriksena Sundala. Ten se umístil na 24. místě.
Komu se Turné nevydařilo? Jednoznačně Němcům. Ti stále čekají na celkového vítěze od tažení Svena Hannawalda, které proběhlo již před dvaadvaceti lety. Nejlepší z týmu Stefana Horngachera Andreas Wellinger skončil na 11. místě. Jediným pozitivem byly výkony mladíka Phillipa Raimunda, jenž skončil na skvělém 13. místě. Trojici Pius Paschke, Markus Eisenbichler a Karl Geiger Turné absolutně nevyšlo. Geiger dokonce v Innsbrucku nedokázal ani postoupit z kvalifikace. V německém týmu mají zajisté o čem přemýšlet, a to zejména směrem ke světovému šampionátu.
Vyjma druhého Anžeho Laniška a již zmiňovaného Lovro Kose zůstali ostatní Slovinci také za očekáváním. Zejména od Timiho Zajce se čekalo více než celkové 14. místo. Zklamáním byly i výkony Japonce Rjoju Kobajašiho. Ten se trápí od začátku sezóny a jeho celkové 18. místo není na skokana jeho formátu nic k pohledání. Hodně za očekáváním zůstal Nor Marius Lindvik, ten skončil dokonce až na 25. místě celkově a letošní ročník si dozajista za rámeček nedá. Oproti předvánočním kláním, kde předváděl skvělé výkony, zcela zklamal Ital Giovanni Bresadola, jehož konečné 53. místo je i pro něj velikým zklamáním. Určitě i on sám od sebe čekal více.
Účinkování Romana Koudelky lze rozdělit na dvě části. Na dobrou německou a špatnou rakouskou. V Oberstdorfu dokázal postoupit z kvalifikace a skončil na 44. místě. V GA-PA na pro něj oblíbeném můstku byl po prvním kole na 25. místě. Nakonec obsadil 30. místo a získal první bod do hodnocení SP v této sezóně. Naposledy některý z našich skokanů bodoval v lednu 2022 v německém Titisee-Neustadt, kdy rovněž Roman Koudelka obsadil 27. místo. Bohužel v rakouské části se Romanovi již nedařilo. V ani jednom závodě nedokázal postoupit z kvalifikace, což ho v celkovém pořadí srazilo na 44. místo.
Připomínáme rovněž naši existenčně důležitou sbírku pro záchranu webu, každý příspěvek nás k tomuto cíli přiblíží!
