Dlouhé čekání na další ročník světového poháru je u konce, skokanští fandové už o tomto víkendu zasednou netrpělivě k televizím. Nebo vyjedou do nedalekého Klingenthalu na úvod nové zimní sezóny, která nabízí tolik lákadel – bitvu o olympijské medaile, letecký šampionát na českém území, tradiční nabídku „svěťáku“ i Turné 4 můstků.
Bude to pořádně náročná zima, jen ti nejodolnější mohou pobrat všechny vavříny, jen ti nejsilnější budou až do března několikrát týdně poctivě atakovat stupně vítězů.
Pro několik skokanů bude nadcházející sezóna znamenat pravděpodobné nebo očekávané loučení. Dá se předpokládat – i vzhledem k nenominaci na začátek sezony – že to bude poslední rok bývalého mistra Martina Schmitta. Jisté je loučení Jakuba Jandy, který se netajil tím, že se skutečně jedná o poslední zimu. Z tohoto pohledu bude česká sezona netradiční, po dlouhých letech vzestupů, pádů a hlavně triumfů, to bude naposledy, co si Janda projede nájezdovou stopu na každém můstku. Moc bych si přál, aby ještě jednou vystoupil na stupně vítězů, aby to loučení bylo stylové, aby se na něj vzpomínalo. Vždyť i můj první přenos ze skoků na Eurosportu vyhrál právě Janda – v Kuusamu v listopadu 2005.
Věřím, že český tým bude mít co nabídnout. Roman Koudelka půjde nahoru a vyrovnaný kolektiv s Maturou, Hlavou či obrozeným Hájkem může i v Soči bojovat o opravdovou senzaci, tak jako v roce 1992 v Albertville. Právě na týmové závody by se asi dalo spoléhat, byť konkurence je obrovská. Je fajn, že už to není jen o Rakousku, že na zlaté medaile a výhry v týmových kláních mohou myslet i další – Norové, Poláci, Japonci, Slovinci a především Němci. Otázkou je, kam posune Finy navrátilec Janne Ahonen, osobně si myslím, že půjde jen o jeho akci, ke které se málokdo z kolektivu Suomi přidá.
Podobná vyrovnanost se dá předpokládat i v jednotlivcích, už loni bylo velmi obtížné tipovat. Hegemonie Rakouska je pryč a otázku „Kdo z Rakušanů?“ nahradila daleko jednodušší a prostší „Kdo?“. Očekávám potvrzení loňského trendu, tedy dalšího nástupu mladé generace, která bude šlapat na paty Schlierenzauerovi a komplikovat mu pokračování kultu mladé skákající legendy. Mezi největší favority není těžké zařadit Stocha, Freunda, Prevce, Tepeše nebo Wellingera. To by měla být parta hladových dobyvatelů, která uzme kus slávy ostříleným harcovníkům. Už dávno potvrdili, že se nervozitou nerozklepou, to bude v letošním ročníku podstatné. Možná, že nadvláda Schlierenzauera nebude tak jednoznačná, ale stále si myslím, že nejvíc výher zaznamená právě on. Nevylučuji, že nevyhraje světový pohár, ale na kratší podniky bude vždy maximálně připraven, tak jako třeba Simon Ammann, který má poslední možnost vyhrát Turné, ale to se také říká každý rok.
Sezona určitě nabídne několik propadáků. Asi hodně zklamaný bude ruský tým, na domácí olympijské hry nebudou připraveni tak, jak si původně plánovali a zase to bude stát jen na Vasiljevovi. Malinkým zklamáním je, že závěr sezony nebude na mamutu v Planici, ale pouze na velkém můstku. Nicméně, to je daleko, užijme si, že je před námi zima plná parádních zážitků.
Foto: Cena pro vítěze závodu (autor: Simona Horká)
