Na úvod her se zdálo, že by zde skoky na lyžích mohly zaznamenat medailový úspěch po dlouhých čtrnácti letech. Bohužel se tak nestalo. Zato se si zde odbyla svoji pohádkovou tečku naše nejlepší běžkyně na lyžích v historii, Kateřina Neumannová.
Jakub Janda odjížděl na olympijské hry v roli lídra světového poháru a jednoho z hlavních mužů na zisk cenného kovu. Ovšem v předolympijské atmosféře se odehrál, který Kuby sesadil z vrcholu. Jeho osobní kouč a tehdejší trenér skokanské reprezentace, Vasja Bajc se totiž nepohodl s českým lyžařským svazem. Vyšel z toho nakonec fakt, že slovinský kouč našeho nejlepšího skokana skončil jako trenér u národního mužstva a to Jandu poslalo psychicky dolů.
Na olympiádě ne tom byl fyzicky dobře, což o to, ale tato hádka změnila Kubovi na dlouho jeho suverénní postavení nejen v kolotoči SP, ale i na minulé olympijské scéně. Nedokázal se s tím psychicky vyrovnat, z čehož plynuly jeho chyby ve skocích jak v nájezdu, tak v i letové fázi. Nedá se říct, že by zklamal až tak moc, ale určitě se od něj čekala alespoň jedna z medailí. Na velkém můstku skončil desátý s dvacetibodovou ztrátou na medaili. Na můstku středním byl dokonce až třináctý a z olympijských závodů odešel vícemistr světa z Oberstdorfu se sklopenou hlavou a zklamáním sebe sama. Z Čechů se do třicítky dokázal podívat už jen Jan Matura. Zbytek reprezentace buď nepostoupilo z kvalifikace nebo se nedostalo do druhého kola mezi třicet nejlepších skokanů.
Krásné chvíle zde ovšem zažil norský skokan Lars Bystöl. Ten rozhodně nebyl favorit na medaili. Podobně jako Simon Ammann v Salt Lake City o 4 roky dříve, ale v Turíně si vyskákal tři cenné kovy. K olympijskému vítězství na středním můstku K-95 přidal bronzový úspěch z můstku středního. Svoji olympijskou cestu završil opět třetím místem v soutěži družstev a stal se neúspěšnějším skokanem XX. Zimních olympijských her, co se týče počtu medailí. Další obrovský úspěch zde zaznamenal mladík Thomas Morgenstern. Ten se v necelých dvaceti letech dočkal individuálního olympijského triumfu na velkém můstku. K tomu přidal další vítězství v soutěži družstev, kterou ovládl společně s kolegy Andreasem Widhölzlem, Martinem Kochem a Andreasem Koflerem.
Střední můstek (K-95)
1. Lars Bystöl (NOR) 266,5 bodu (101,5m+103,5m)
2. Matti Hautamäki (FIN) 265,5 bodu (102m+103,5m)
3. Roar Ljökelsöy (NOR) 264,5 bodu (102,5m+102,5m)
13. Jakub Janda (CZE) 249 bodů (99m+100m)
21. Jan Matura (CZE) 231 bodů (97,5m+93,5m)
Jan Mazoch (CZE) – 108,5 bodu (93m) – nepostoupil do druhého kola
Borek Sedlák (CZE) 107 bodů (92,5m) – nepostoupil do druhého kola
Velký můstek
1. Thomas Morgenstern (AUT) 276 bodů (133m+140m)
2. Andreas Kofler (AUT) 275,8 bodu (134m+139,5m)
3. Lars Bystöl (NOR) 250,7 bodu (127,5m+131,5m)
10. Jakub Janda (CZE) 230,5 bodu (125m+128,5m)
22. Jan Matura (CZE) 204,4 bodu (116,5m+121,5m)
Borek Sedlák a Ondřej Vaculík – nepostoupili do druhého kola
Družstva
1. Rakousko (Widhölzl, Kofler, Koch, Morgenstern) 984 bodů
2. Finsko (Kiuru, Happonen, Ahonen, M. Hautamäki) 976,6 bodu
3. Norsko (Bystöl, Romören, Ingebrigtsen, Ljökelsöy) 950,1 bodu
9. Česká republika (Matura, Vaculík, Sedlák, Janda) 397 bodů
Ovšem ne jen na můstcích se soupeřilo o nejcennější kovy. Doslova pohádkový konec své dlouholeté kariéry si zde prožila naše nejlepší běžkyně na lyžích v historii naší země, Kateřina Neumannová. Medaile z olympijských her sbírala již od legendárního Nagana 1998. Ovšem žádna zatím nebyla zlatá. A dočkala se své zlaté olympijské medaile v posledním závodě své kariéry mezi profesionály. Již před olympiádou prohlásila, že je to její poslední velká akce a že závěrečný běh na 30 km volnou technikou bude závěrem její kariéry. A ukázal se být šťastným koncem. Když pár set metrů před cíle běžela na třetím místě a ztrácela na vedoucí duo Tchepalova, Kowalczyk, nikdo již nevěřil, že dokáže vyhrát. Ovšem Katku jakoby v cílové rovince něco obrovsky povzbudilo a zabrala. Obě soupeřky předběhla a doběhla si pro svůj nejcennější úspěch kariéry. Do cíle přijela vyčerpaná, padla do sněhu a jako první gratulantka k ní přiběhla její dcerka Lucinka.
Avšak nebyl to její jediný medailový úspěch na těchto hrách. Již v předchozích závodech se o zlato snažila, ale nepodařilo se. Ve skiatlonu, kde měla asi největší šance, doběhla stříbrná. Na hrách jsme však získali ještě jedno stříbro. Lukáš Bauer nastoupil na svoji oblíbenou trať 15km klasicky jako jeden z hlavních favoritů. Svoji roli potvrdil a doběhl těsně druhý za vítězným Andrusem Veerpalem z Estonska.
Svoji hvězdnou kariéru zde začala i naše nejlepší, teprve 18letá rychlobruslařka Martina Sáblíková. Po velice dobrém výsledku na trati 3000 metrů, kde skončila sedmá, nastupovala na závěrečnou disciplínu 5000 metrů jako juniorská mistryně světa a držitelka juniorského světového rekordu. Nastupovala v předposlední rozjížďce, kde dojela druhá a držela průběžné druhé místo a zároveň vytvořila nový juniorský světový rekord. Znamenalo to, že skončí nejhůře čtvrtá. Bohužel tato prognóza se potvrdila. V poslední rozjížďce nastupovaly 2 hlavní favoritky, a svoje role potvrdily a odsunuly Martinu ne nepopulární čtvrtou pozici.
Nezklamali ani čeští hokejisté. V základní skupině neměli bohužel moc dobré výsledky, což znamenalo, že z osmifinálové skupiny postupovali do čtvrtfinále z poslední postupové pozice a ve čtvrtfinále je čekal vítěz druhé skupiny, Slovensko. Ovšem s východními sousedy si naši až trochu překvapivě hravě poradili. Porazili je 4:1 a znovu po 8 letech postoupili do bojů o medaile. V semifinále bohužel prohráli s týmem Švédska, který se v roce 2006 ukázal jako neporazitelný, když se později stali i mistry světa. A tak jsme museli nastoupit do bojů o třetí místo. Bohužel jsme nedostali nijak lehkého soupeře. Tým Ruska nás na předchozích hrách vyřadil ve čtvrtfinále jediným gólem Maxima Afinogenova. My jsme jim ovšem porážku ze Salt Lake se vším všudy vrátili. Tomáš Vokoun předvedl na naší kleci životní výkon. Po některých jeho zákrocích se musely divákům až protáčet oči, ale zvládl to. Nedostal od Rusů ani jeden gól. Naopak my jsme jim tam poslali rovnou tři a odvezli jsme si z XX. Zimních olympijských her po 8 letech znovu medaili. Tentokrát měla ovšem cenu bronzu.
Nyní nás čeká XXI. zimní olympiáda, která se koná v kanadském Vancouveru. Podle šéfa České olympijské výboru Milana Jiráska, jsme vyslali snad nejvíce medailových nadějí na hry v historii. Snad se to potvrdí a budeme se radovat ze stupňů vítězů v mnoha případech. Zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru začínají již za 3 dny. Tak držte našim reprezentantům palce, aby dosáhli na co nejvyšší příčky.
