Pětašedesáté Turné čtyř můstků klepe na dveře. Seriál závodů, který je mezi skokanskou veřejností vždy sledován se zvlášť zvýšenou pozorností, přichází opět ve stejné podobě. Oberstdorf, Garmisch-Partenkirchen, Innsbruck a Bischofshofen se již těší na davy fanoušků dychtících po emocích, rekordech a velkých soubojích. Letošní Turné by nemělo být výjimkou, ale přesto bude něčím výjimečné. Kandidátů na vítězství je tentokrát opravdu dost.
Turné čtyř můstků je sérií zvláštních závodů. V žádných jiných totiž závodníci v prvním kole neskáčou proti sobě v tzv. K.O. systému. Padesát nejlepších z kvalifikace jde proti sobě v pořadí, které určila právě kvalifikace. To znamená první nejlepší proti padesátému, druhý proti devětačtyřicátému, a tak dále. Kvalifikace tak během těchto závodů dostává úplně jiný rozměr. To, jestli obsadíte 20. nebo 3. místo vám určuje nejen sílu soupeře, ale zejména možnost skákat v odlišných podmínkách než soupeři. Nezřídka se proto stávalo v minulosti, že nejlepší závodníci ze Světového poháru kvalifikace vynechávali proto, aby si zkrátka zajistili místo v posledních dvojicích prvního kola proti nejlepším. Pochopitelně si to ale mohli dovolit jen ti, kteří byli mezi desítkou (či v minulosti patnáctkou) těch s jistotou účasti v závodě.
Přesto někdy Turné prožilo výjimky. Někdy se totiž podle plánu nezvládla odskákat kvalifikace, a tak se závodilo klasickým systémem ze světového poháru (bez předem naplánovaných dvojic). Jindy zase počasí zlobilo tolik, že se třeba závod v Innsbrucku úplně zrušil a dvakrát se skákalo v Bischofshofenu. A historie pamatuje i jiné případy. V šedesátých letech byl třeba několikrát Innsbruck druhý a v Ga-Pa se skákalo až poté. V roce 1971 se zase třeba začalo v Innsbrucku.
Čtyři podniky v Německu a Rakousku jsou výjimečné i tím, že před nimi panuje poměrně výrazná přestávka. Tentokrát je to od dosud posledního závodu SP v Engelbergu do prvního klání Turné v Oberstdorfu přesně 12 dnů. A za takovou dobu se může ledacos změnit. Vždyť kdo by si v roce 2014 vsadil před Turné na Thomase Dietharta? V sezoně 2000/2001 se třeba před Vánoci v zákulisí začalo leccos šuškat o formě Adama Malysze, ale kdybyste řekli, že druhého Janne Ahonena porazí v celkovém hodnocení Turné rekordním rozdílem o 104,4 bodu, asi by vás poslali na psychiatrické vyšetření. Odhadovat favority proto není záležitostí jednoduchou. Pojďme si přesto alespoň některé adepty na celkový triumf představit.
Logicky musíme začít u Domena Prevce, lídra Světového poháru. Skáče jednoduše, uvolněně a skoro až učebnicově. Zastoupil svého staršího bratra Petera, jemuž to letos vůbec nejde. Ale v sedmnácti letech je účast na Turné čtyř můstků velkým náporem. I když je lídrem SP a asi i největším favoritem Turné, pořád na něj někteří nahlíží s rezervou sedmnácti let, které má. Už několikrát ukázal, že je velmi odolný, ale první pořádná zkouška teprve přijde.
Asi jeho největším soupeře podle aktuální formy je Nor Daniel André Tande. Doposud měl smůlu, neboť i přes výborné výkony po celou sezonu nedokázal vyhrát jediný závod. Ale ze všech skokanů týmu Alexandera Stöckla je na tom jednoznačně nejlépe. Letos věčně druhý skokan už vycítil možnost, jak poskočit o stupínek výš. A Norové čekají na triumf z prestižního seriálu deset let.
V těsném závěsu za Domenem Prevcem a Danielem André Tandem je skupinka pronásledovatelů. V čele s dvojnásobným olympijským vítězem Kamilem Stochem, který pod Stefanem Horngacherem našel svou nedávnou formu. Na polském šampionátu sice kvůli nemoci nestartoval, ale i tak na něj musíme dát pozor. Stejně jako na rakouský duet Stefan Kraft – Michael Hayböck. Zatímco prvně jmenovaný už ví, jaké je to ovládnout Turné, Hayböck je vlastně jediným špičkovým Rakušanem posledních let, který Turné nevyhrál. V sedmileté hegemonii se to povedlo Loitzlovi, Morgensternovi, Koflerovi, Schlierenzauerovi, Diethartovi či právě Kraftovi. Možná přišel čas vrátit primát tohoto závodu zpět do Rakouska prostřednictvím Hayböcka, který nedávno v Engelbergu skákal výtečně.
Velmi dlouho čekají Němci. Od životního počinu Svena Hannawalda, který triumfoval v sezoně 2001/2002 ve všech čtyřech závodech, se nikdo celkovému vítězství ani nepřiblížil. Severin Freund sice loni zvládl větrnou ruletu v Oberstdorfu, ale pak se už díval pouze na tehdejšího suveréna Petera Prevce. Letos je Freund pouze mezi těmi, kdo mohou překvapit. Němci možná skrytě sázejí na Markuse Eisenbichlera jenž se opět po roce strádání našel a útočí pravidelně na pozice v první šestce. Každopádně platí, že letos nikdo ze svěřenců trenéra Wernera Schustera mezi favority není.
Kromě již zmiňovaných minulých vítězů Turné, by se mohly na startu objevit i některé starší legendy. Janne Ahonen třeba vyhrál Turné pětkrát a klidně by se při nevídané krizi finského skoku opět mohl chopit taktovky finské jedničky. Turné v minulosti ovládl právě společně s Ahonenem Jakub Janda, jehož uvidíme určitě. A čeká se, jestli se objeví Gregor Schlierenzauer. Ten si jako cíl vytyčil zejména mistrovství světa v Lahti, ale při závodech v Rakousku by se tvrdě trénující rekordman v počtu vítězství ve Světovém poháru klidně mohl objevit. Zapomínat nesmíme ani na Andrease Koflera prezentujícího letos výborné výsledky.
Každopádně je letošní Turné otevřenější pro širší škálu favoritů, než tomu bývalo v minulosti. Slovinci lační po dalším Prevcově triumfu, při bídných výkonech celého týmu ovšem leží zodpovědnost na bedrech teprve sedmnáctiletého mladíka Domena. Hladová smečka vlčáků mu půjde po krku a výrazně o formě všech aspirantů napoví už závod v Oberstdorfu netradičně posunutý až na 30. prosince. Bude u toho i šestka českých reprezentantů, tak držte palce.
[b][i]Radek Barkman, komentátor Eurosportu[/b][/i]
[i][b]Foto: Radek Barkman[/b] (zdroj: archiv Radka Barkmana)[/i]
