Uršu Križnar (roz. Bogataj) fanouškům ženských skoků na lyžích asi netřeba příliš představovat. Tato slovinská skokanka byla součástí kolotoče Světového poháru žen od jeho samého počátku, tedy od roku 2011, když předtím startovala tři roky ještě v Kontinentálním poháru. Za svou dlouhou kariéru zažila spoustu úspěchů, za všechny jmenujme hlavně dvě zlaté medaile ze závodu na středním můstku a závodu mixů z Olympijských her 2022 v Pekingu, tři vítězství ve Světovém poháru v sezoně 21/22, zároveň třetí místo v celkovém pořadí v této sezoně a dvě celková prvenství z letní Grand Prix (ročníky 2022 a 2023).
V kariéře ovšem zažila i pár nepříjemných situací, jako například vážné zranění kolen. Po tom posledním, po pádu v Ljubnu na Nový rok 2023 (informovali jsme zde), jsme ji bohužel na můstcích již neviděli. Dnes už dvojnásobná matka dala oficiálně sbohem kariéře skokanky minulou sezonu, těsně před svými 30. narozeninami, právě v osudovém Ljubnu (viz zmínka v článku zde) a následně svůj čas věnovala hlavně rodině. Skoky ovšem nadobro neopustila, vrhla se totiž na trénování mladých ženských nadějí. O životě po kariéře, jejím trénování, ale i o mnohých jiných tématech, jsme se s ní pobavili v následujícím rozhovoru.
Uršo, kariéru skokanky jsi oficiálně ukončila minulou sezonu. Od té doby se tvůj život ubral jiným směrem a nyní se zdá, že si užíváš krásy rodinného života. Co je v tvém životě nového? Čemu ses poslední dobou věnovala?
Po posledním zranění kolene jsem se rozhodla ukončit kariéru skokanky na lyžích. Dokončila jsem svá studia na vysoké škole a začala pracovat jako trenérka mladých děvčat. Před třemi měsíci se nám narodilo druhé dítě, dcera Katja, takže momentálně jsem na mateřské dovolené.
Jakými třemi slovy bys popsala svůj momentální život?
Štěstí, radost, rodina.
Neplánuješ si v budoucnu znovu zaskákat – alespoň pro radost?
Je pravda, že se mi nelíbí, jak dopadl můj vůbec poslední skok v kariéře. Skončil pádem a vážným zraněním kolene. Nebudu lhát, mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, že si skočím alespoň pro radost, pro dobrý pocit, ale momentálně jsem velmi zaměstnaná a neměla bych dostatek času natrénovat a posílit koleno natolik, abych mu dostatečně důvěřovala. Takže to vidím tak, že už spíše skákat nebudu.
Momentálně zastáváš pozici asistentky trenéra slovinské mládeže. Mohla bys nám něco povědět o tvých povinnostech? S jakou věkovou kategorií pracuješ a na co se v tréninku nejvíce zaměřuješ?
No, teď nějakou dobu nepracuji (mateřská dovolená), ale minulý rok jsem měla společně se Zoranem Zupančičem (bývalým slovinským skokanem a nyní trenérem) na starost skupinu šesti dívek ve věku 15 let. Zaměřovali jsme se na obecný trénink – jak si osvojit lepší závodní a tréninkové návyky a předávali jsme jim naše zkušenosti. Naší zodpovědností byly také Alpen Cupy. Na začátku byly děvčata na velmi rozdílné úrovni, a to jak fyzicky, tak technicky. Museli jsme s nimi hodně pracovat na koordinaci, síle i technice.
Kde váš trénink probíhal? Jak bys zhodnotila prostředky a podmínky pro trénink mládeže ve Slovinsku?
Trénink probíhá hlavně ve střediscích jako Kranj a Planica. Podmínky jsou pro dívky a ženy stále lepší a lepší. Dokonce jsme tento rok měli možnost vytvořit i reprezentační B-tým.
Dokončila jsi svá studia na univerzitě v Lublani v oboru sportovní trenér. Vnímáš trenéřinu jako svou další kariérní cestu? Zůstala bys raději u skoků, nebo jsi otevřená i jiným sportům?
Momentálně z hlediska trénování nemyslím na nic jiného než na skoky, protože ty mě naplňují a zároveň si myslím, že zde můžu holkám předat něco ze svých zkušeností. Baví mě práce s mládeží, jsem za tuto možnost velmi ráda a opravdu doufám, že v této roli budu moci zůstat dlouhodoběji.
Urša Križnar s diplomem z lublaňské univerzity (zdroj: Instagram / @ursabogataj)
„Na Slovinsku máme dobrý systém práce s mládeží.“ — Urša Križnar o výchově slovinských nadějí
Slovinsko vždy dokázalo vyprodukovat spoustu talentů. V čem myslíš, že tkví úspěšnost vaší země v této oblasti? Jaký je momentálně stav ženské členské základny, projevují dívky dostatečný zájem o skoky na lyžích?
Myslím, že to bude hlavně tím, že ve Slovinsku máme dobrý systém práce s mládeží a zároveň se u nás pořád snažíme udržovat vývoj skoků na lyžích ve všech oblastech. Je tedy pravdou, že na tom nejsme finančně tak dobře, jako jiné země, ale jenom na tom to podle mě nestojí. V našem A-týmu máme velmi dobré a úspěšné ženy, máme také několik nadějných juniorek, které na sobě ještě musí hodně pracovat, ale mají před sebou slibnou budoucnost. Jak jsem již zmínila, vytvořili jsme také reprezentační B-tým, abychom v systému udrželi co nejvíce žen. Ohledně zájmu mladých holek, tak ten tam pořád je, a často to přímo souvisí s nějakým naším úspěchem.
Je momentálně mezi slovinskými dívkami nějaký opravdu výjimečný talent, třeba i pod tvým vedením, který by stálo za to zmínit?
V tuto chvíli bych asi neřekla, že máme novou Niku Prevc, ale několik nadějných dívek, které by v budoucnu mohly být opravdu dobré, určitě máme, a to i v mém týmu. Jsou to ale 15leté holky, a tak mi přijde vůči nim trochu nefér mluvit o tom, kdo bude v budoucnu dobrý a kdo ne. Když na sobě budou opravdu pracovat, potenciál na to mají všechny.
Jednou z tvých svěřenkyň je i nadějná lotyšská skokanka Aelita Krasiļščikova. Jak k této spolupráci došlo? Jak bys ji popsala jako skokanku a myslíš si, že by mohla lotyšské barvy dostat až do Světového poháru? Loni se jí v Interkontinentálním poháru celkem dařilo.
Gorazd Pogorelčnik (předseda úseku slovinských skoků a sev. kombinace) nás, tedy mě a Zorana, poprosil, zda bychom Aelitu nevzali do našeho týmu, aby mohla trénovat v našem systému. Oba jsme souhlasili. Je velmi motivovaná a udělala velký progres. Rychle se učí a umí se dobře koncentrovat. Má také velmi zajímavý styl skákání, který by ji mohl dostat na velmi dobrou úroveň, pokud bude správně a dostatečně trénovat ve všech oblastech skoku. Myslím, že pokud zůstane motivovaná a bude tvrdě pracovat, čeká ji zářná budoucnost.
Aelita v jednom rozhovoru prozradila, že jsi pro ni něco jako její „slovinská maminka“. Snažíš se tedy své svěřenkyně vést i v osobní rovině? Jak bys vlastně popsala svůj styl trénování?
Hodně holek za mnou chodí pro radu nebo se mě ptají na můj názor, když mají nějaký problém. Chci být holkám určitě otevřená co se týká komunikace, tím vytvoříme takovou uvolněnou náladu. Myslím si, že komunikace je velmi důležitá, a to hlavně vůči dívkám, které často potřebují nějakou motivační řeč, nebo povzbuzení, aby se cítily být vnímané. Jako trenér musíte být striktní, protože jde o vážnou a důležitou práci, ale zároveň musíte být přístupný, aby s vámi neměl nikdo strach si promluvit.
Pojďme si promluvit o slovinských juniorkách v SP. Tina Erzar už dokázala, že jde o velký příslib, a minulou sezonu jsme poprvé viděli v SP nové tváře jako Mia Ingolič, Taja Sitar, nebo Tinkara Komar. Viděla bys nějakou z nich jako budoucí vítězku závodu SP?
Tyhle velmi mladé holky jsou zajímavé a velmi nadějné. Doufám, že budou nadále trénovat ve všech aspektech skoku. Je velmi těžké říct, že tato nebo tato bude nová Nika Prevc. Jak jsem předtím zmínila, nerada nad tím přemýšlím tak, že tato bude dobrá a tato ne. Uvedu příklad – existuje například takové zaryté smýšlení, že nebudete dost dobří, nebo že tento sport vůbec nemůžete dělat, pokud máte dlouhé nohy. Já mám také dlouhé nohy a podařilo se mi vyhrát závod. Vždy se snažím pro každého najít nějakou cestu.
Urša Križnar se oficiálně rozloučila s kariérou skokanky minulou sezonu v Ljubnu (zdroj: Instagram / @ursabogataj)
„Nika Prevc skáče skvěle – je dokonce srovnatelná s muži.“ — Urša Križnar o Nice Prevc
Nika Prevc minulou sezonu jasně dominovala. Jak bys ohodnotila její dynamický progres a v čem je podle tebe tajemství jejího úspěchu?
Nika skáče skvěle a je dokonce srovnatelná s muži. Minulý rok také udělala velký posun v letech. Dokáže přenést více a více rychlosti do svého skoku, takže tento rok dokázala být ještě lepší než ten předchozí. Kromě její výtečné formy se také umí skvěle koncentrovat a soustředit na své skoky.
Vraťme se teď zpět k tvému největšímu úspěchu – dvě zlaté medaile z olympiády 2022 v Pekingu. V jednom rozhovoru jsi přiznala, že sis vůbec nepředstavovala, že by to takto mohlo dopadnout. Jaké byly tedy tvé původní cíle a následně pocity po vítězství?
Doufala jsem v medaili a zároveň jsem věděla, že by mohla klapnout, protože jsem tu sezonu byla v 50 % závodů v nejlepší trojce, ale zároveň jsem opravdu neočekávala, že bych tam mohla vyhrát, protože jsem do té doby ještě nikdy nevyhrála závod SP. Po vítězství byly ty pocity silné, ale trvalo mi opravdu hodně dlouho, než jsem si plně uvědomila, co jsem vlastně dokázala.
Skoky na lyžích jsou ve Slovinsku hodně populární, tvůj úspěch musel vyvolat velkou reakci. Jaké byly pro tebe ty první dny a týdny? Změnil tě tento úspěch nějak zásadněji, ať už osobně, nebo profesionálně?
Ty dny poté byly pro mě dost těžké kvůli všem mediálním povinnostem. Nikdy jsem nebyla zvyklá být v centru pozornosti, a najednou jsem byla. Osobně mě ten úspěch myslím nijak nezměnil. Možná jsem získala trochu více sebevědomí a uvolněnosti na můstcích, protože jsem si tímto úspěchem dokázala, že jsou moje skoky dobré.
Ta olympijská sezona byla také tvá nejúspěšnější ve Světovém poháru. Tři vítězství v závodě a třetí místo v celkovém pořadí. Co bylo klíčem k úspěchu v té sezoně?
Mé skoky a mentální připravenost byly v té době na vrcholu. Vše, na čem jsem za všechny ty roky pracovala, v té sezoně klaplo a zafungovalo.
Následující sezona přinesla ten nešťastný moment na Nový rok v Ljubnu. Co se tam stalo?
Na dopadu jsem ucítila ostrou bolest v kolenu, upadla jsem a přetrhla si přední zkřížený vaz a poranila si oba menisky.
V jednom z rozhovorů po olympiádě v Pekingu jsi uvedla, že již neplánuješ dlouho skákat. Bylo toto zranění zlomovým bodem ohledně tvého rozhodnutí o konci kariéry, nebo ses ještě plánovala vrátit?
No, ty čtyři roky do další olympiády se pro mě v tu chvíli opravdu zdály hodně daleko. Po tom zranění pro mě dávalo větší smysl se zaměřit na jiné věci, zvlášť, když člověk ví, jak dlouhý je ten proces uzdravování a trénování po zranění. Máte před sebou takových 8 měsíců rehabilitace, než se můžete vrátit na můstky. Pokud bych byla mladší, určitě bych se chtěla vrátit, ale v té době nastal čas se věnovat jiným záležitostem, například rodině.
Je to těžké téma, ale těch zranění jsi měla v kariéře víc. Co tě motivovalo a posilovalo v těch náročných chvílích?
Vždy jsem měla pocit, že jsem ještě neukázala a nedokázala vše, co jsem mohla. Že ještě nejsem tam, kde bych mohla být. Hlavně proto jsem vytrvala. Trenéři, rodina, i další lidé v mé blízkosti mě v tom vždy podporovali.
Urša Križnar v závodu letní GP ve Frenštátu v sezoně 21/22. Tento ročník byl jedním ze dvou, které celkově ovládla. (autor: Jan Štěrba)
„Olympiáda v Pekingu je pro mě jeden z nejvzácnějších zážitků.“ — Urša Križnar o nejoblíbenějších momentech v kariéře
Tvá kariéra na nejvyšší úrovni byla více než desetiletá. Jaké byly tvé nejoblíbenější momenty a komu bys chtěla nejvíce poděkovat, případně koho bys chtěla nejvíce vyzdvihnout?
Nejoblíbenější a nejvzácnější momenty jsou určitě olympiáda v Pekingu, první týmové vítězství v Ljubnu, týmový závod v Oberstdorfu na mistrovství světa, první vítězství v SP a v Grand Prix. Měla jsem spoustu skvělých zážitků s naším týmem. Ráda bych poděkovala hlavně svým rodičům, kteří mě vzali na můstky, když jsem byla malá. Dále také trenérům jako Zoran Zupančič a Jaroslav Sakala, potom také všem psychologům a celému našemu týmu.
Koho jsi z toho sportu nejvíce obdivovala, případně kdo tě obzvlášť ovlivnil, či motivoval?
Mým vzorem byla vždy Petra Majdič (bývalá úspěšná slovinská reprezentantka v běhu na lyžích). Její příběh je vskutku impozantní. Byla velmi vytrvalá a neskutečně silná. Dokázala získat olympijskou medaili i se zlomeným žebrem.
Jsi součástí rané generace žen ve skocích na lyžích. Jak se podle tebe tento sport změnil nebo vyvinul během tvé kariéry?
Kvalita skoků žen se jednoznačně změnila – jejich úroveň se zvýšila a přiblížila se těm mužským. Rok po roce se mění a zlepšuje i přístup k ženským skokům, máme víc závodů a různých turné, dokonce ženy začaly i létat. I peněžní odměny se zvyšují. Doufám, že tento nastolený směr bude pokračovat.
Takže si myslíš, že ženský skok konečně dostává více prostoru a uznání? Co by se ještě mělo v tomto ohledu změnit?
Určitě si myslím, že se ženský skok dostal mnohem více do povědomí, ale ještě je na tom potřeba stále pracovat. Úroveň a konkurence se v ženském skoku velmi zvýšila, a dokonce můžeme závodit na mamutích můstcích. Doufám, že v budoucnu se odměny žen přiblíží, nebo i vyrovnají těm mužským.
Připomeňme si největší úspěch Urši Križnar – zlatou medaili ze závodu na středním můstku na Olympijských hrách 2022 v Pekingu. Zdroj: Youtube – TNT Sports (Eurosport)
„Na Slovinsku se trénuje způsobem, který je ideální pro letecké můstky.“ — Urša Križnar o slovinských letcích na lyžích
Jak jsi zmínila, ženy nyní závodí i v letech na lyžích. Nika Prevc nyní drží rekord – a celkově to vypadá, že slovinské ženy mají pro lety na lyžích stejné předpoklady jako slovinští muži. V čem podle tebe tkví tento úspěch? Asi by sis také ráda vyzkoušela lety.
Ano, souhlasím s tím, že slovinské ženy jsou na mamutech stejně dobré, jako slovinští muži. Řekla bych, že se skoky na lyžích na Slovinsku trénují způsobem, který je ideální pro letecké můstky. Samozřejmě to záleží i na samotných skokanech a skokankách. Ráda bych vyzkoušela lety, ale plány se jednoduše změnily.
Jaké jsou tvoje plány do budoucna? Vidíš se například jako hlavní trenérka žen, nebo to není tvůj cíl? A co třeba komentování? Neuslyšíme tě třeba na Eurosportu jako spolu komentátorku?
Snažím se tak dalece neplánovat. Momentálně se vidím jako trenérka mládeže, jako to bylo před mým odchodem na mateřskou. Opravdu si užívám práci s mladými dívkami, protože spolu můžeme udělat největší posun. Co se týče komentování, nejsem si úplně jistá, neumím si to moc představit. Myslím, že moje znalosti angličtiny na to nejsou dost dobré. Ale nikdy neříkej nikdy.
Jakou radu bys dala dívkám, které sní o tom stát se olympijskou vítězkou?
Musí vytrvat, i když se věci nedaří dle představ, protože je tyto zkušenosti posílí a naučí být lepšími. Také by se měly starat o všechny nezbytné oblasti ve skoku na lyžích.
Na závěr si dovolím jednu osobní otázku. Tvým manželem je Sandi Križnar, bratr Niky Vodan (roz. Križnar), se kterým máte dvě děti. Jaká je Nika teta?
Nika je skvělá teta. Miluje děti a moc ráda si s nimi hraje. Když jsme spolu, tak vím, že si můžu trochu oddechnout, protože zabaví mé děti.
Úvodní foto: Urša Križnar v letu (Raw Air turné v Oslu, rok 2022) (autor: Jan Štěrba)
