Roman Koudelka za sebou nemá jednoduché léto. Dvojí zranění českou jedničku přibrzdilo, rozhodně však nezastavilo. Úvod sezony sice bude muset oželet, bojovnou náladu ale neztrácí. Týden před startem zimy nám poskytl obšírný rozhovor, jehož první část nabízíme níže.
[b]Jedním z hlavních témat je teď pandemie koronaviru, jak ovlivňuje život českého skokana?[/b]
Mě to zatím neovlivnilo. Byl jsem doma a mám kde trénovat, co se týče posilovny a tak podobně. Problém trošku nastává v tuhle dobu, kdy jsme omezeni, kam můžeme vycestovat, nebo ne To je asi jediné, čeho se v tuto chvíli bojím, protože se vracím po zranění a mám trošku strach, že se budou zavírat letní můstky a čekat se na zimu, takže abych měl šanci si ještě někde skočit.
[b]Před začátkem zimy se tradičně trénuje na ledové stopě, byl v tomto tým nějak omezen?[/b]
Vím, že kluci teď na ledu trénovali v Zakopanem, v tomhle celkově nikdy problém nebyl. Koukal jsem, že tam měli perfektní podmínky a veškerou přípravu před závody mají. Vždycky se jezdil i Oberstdorf, ale letos je to tam omezené počtem lidí, takže tam jsme se letos nedostali.
[b]Od ledna se už dvakrát změnil trenér, jak jsi tyhle rošády snášel?[/b]
Nejhůř jsem určitě nesl tu první výměnu, ale s tím už jsem se nějak popral. Sednul jsem si i s vedením a hodně mi toho vysvětloval Michal Georgiev [i](šéftrenér Dukly Liberec, pozn. red.)[/i]. Myslím, že v tom období to bylo trošku nešťastné, ale musíme to hodit za hlavu a nějak se s tím poprat. Teďka máme Fandu Vaculíka, se kterým jsem toho hodně prožil, jezdili jsme spolu na Kontintentální poháry a soustředění, když jsem byl ještě mladý a v B týmu. S ním se tedy znám dobře a skvěle mu vypomáhají Lukáš Hlava a Kuba Jiroutek, takže si myslím, že tohle bude fungovat výborně.
[b]Se současným trenérem se tedy dobře znáte už z dřívějška?[/b]
Jojo, vzpomínek máme spoustu, řekl bych, že jsme si spolu dost rozuměli a to nám zůstalo do dneška. Dost jsme toho spolu prožili a myslím, že jsem asi ani k nikomu takhle blízko z toho období neměl.
[b]Tobě hodně vyhovoval styl Richarda Schallerta, jak bys ho srovnal s Františkem Vaculíkem a udržujete spolu ještě kontakt?[/b]
S Richiem jsme si občas napsali, přes léto jsem s ním ale v kontaktu nebyl. Potkali jsme se v zimě na závodech, on je teďka v Japonsku, kde trénuje místní klub [i](Tschuchiya Home, kam patří například Rjoju Kobajaši nebo Noriaki Kasai, pozn. red.)[/i] a trošku se stará i o nějaké reprezentanty. Když to můžu srovnat, tak mají na skok podobný náhled a styl, Franta byl léta v Německu, kde na rakouský styl trošku koukají, takže s tímhle určitě problém nemám.
[b]Během loňské sezony a na jejím konci se spekulovalo o tvém konci kariéry, bylo na tom něco pravdy?[/b]
Přemýšlel jsem o tom za minulého vedení před příchodem Davida Jiroutka, to je pravda. Před minulou sezonou jsem jen říkal, jestli náhodou nebude moje poslední a všichni se toho chytli, ale to nebylo myšlené, že bych měl v plánu končit. Spíš jsem to myslel tak, že mám rodinu, vyrůstají děti a nevím, jak dlouho budu moct závodit, co se týče zdraví. Pokud mě rodina bude podporovat a zdraví mi dovolí skákat bodovaná umístění, tak není důvod končit.
[b]Lidé často říkají, že konec Koudelky bude zároveň koncem skoků v ČR, co bys jim vzkázal?[/b]
Já si to úplně nemyslím, myslím, že třeba Viktor Polášek má coby juniorský mistr světa na hodně a pevně věřím, že to letos v zimě prolomí. Všichni v týmu dělají maximum, myslím, že nástupců je tam víc. Máme i mladé kluky, v Lomnici vídám celkem dost dětí na trénincích, hodně šikovný je třeba syn Honzy Matury Matěj. Šikovných dětí je ale víc a myslím, že se mnou skoky neskončí.
Naopak věřím, že nastoupí další generaci a u televize budeme mít komu fandit. Mě to určitě neovlivňuje, dokud budu skákat pravidelně na body a občas nakouknu i do desítky, tak pro mě bude určitě velká motivace u sportu zůstat. Pokud budu cítit, že můžu udělat cokoliv a výsledky stejně nepřijdou, tak to bude čas na konec, ať už bude nástupce, nebo ne.
[i][b]Foto: Roman Koudelka [/b](autor: Sabine Link)[/i]
