Poslední březnová neděle letošního roku byla posledním závodním dnem sezóny
2021/22. Jako každý rok se museli fanoušci skoků na lyžích smířit s faktem, že nová
zimní sezóna začne až za předlouhých sedm měsíců. Ty měli skokani vyplněny
dovolenou, přípravou na novou sezónu a závody letní části sezóny.
Sedm měsíců je záhy za námi a najednou jsme se ocitli na prahu nového ročníku SP.
Jeho první závod bude nezvykle v jiném termínu než v jiné roky, a to již první
listopadový víkend v polské Wisle. Netradičně se zde bude skákat na plastových
rohožích s ledovou nájezdovou stopou. Toto kontroverzní rozhodnutí FIS se mezi
skokany nesetkalo s moc kladnou odezvou. Představitele k tomuto kroku donutilo
kolidující MS ve fotbalu, které se letos koná v Kataru od 20. listopadu. Dalším důvodem
je snaha napodobit tzv. opening závod, který se každoročně koná v alpském lyžování.
Kolotoč světového poháru dojede do svého cíle 2.dubna závodem ve slovinské Planici.
Bude to nejdelší sezóna v historii pořádání SP. Bude trvat celkem 149 dní. V nich bude
na programu celkem 32 individuálních závodů, dva závody družstev, dvě soutěže mix
týmů a dvakrát se dostane na novinku, kterou je soutěž dvojic tzv. Super Team.
Máme se po celou sezónu na co těšit. Největším středobodem zájmu budou dva
vrcholy, které na skokany čekají. Tím prvním bude na přelomu roku tradiční Turné čtyř
můstků. Druhým vrcholem čekající na skokany je MS v klasickém lyžování, které bude
poprvé v historii hostit slovinská Planica od 21.února – do 5.března.
Favorité SP
Křišťálový glóbus obhajuje Japonec Rjoju Kobajaši a dovolím si říci, že i letošní sezónu
bude patřit mezi největší favority. Ovšem nebude to mít úplně jednoduché, protože za
ním je plno „vlčáků“ číhající na svoji příležitost. Skokanská světová špička je široká a
dost vyrovnaná. Proto se dá očekávat, že boj o křišťálový globus bude vyrovnaný.
Kdo se bude snažit držet s Kobajašim krok?
Z norského týmu se musí počítat s triem Halvor Egner Granerud, Marius Lindvik a
Daniel Andre Tande. Další v řadě Robert Johansson je velkou neznámou. Pro zranění
toho přes léto moc nenaskákal.
V německém týmu se musí počítat s trojicí Karl Geiger, Markus Eisenbichler a Andreas
Wellinger. Zde musím podotknout, že Wellinger přes léto skákal ve skvělé formě a dá
se u něj očekávat atakování těch nejvyšších příček.
Určitě nikoho nepřekvapí, že mezi favority uvedu Rakušany Stefana Krafta, dále
„nestárnoucího“ Manuela Fettnera a mladíka Daniela Tschofeniga. Ti všichni budou
chtít citelně promlouvat do konečného pořadí. Další z Rakušanů Michael Hayboeck měl
skvělý závěr letní sezóny. Uvidíme, jakou formu si přenese do zimy. Velkou neznámou
bude Daniel Huber, jenž laboroval se zraněním.
Po loňské nepříliš vydařené sezóně si budou chtít napravit reputaci Poláci Kamil Stoch
a Dawid Kubacki. Zejména Kubacki se přes léto prezentoval skvělou formou. Což mu
také vyneslo celkové vítězství v Letním Grand Prix.
Dalšími jmény, která zmíním jsou skvělý Slovinci Anže Lanišek, Timi Zajc. Loňské
překvapení Lovro Kos bude chtít zcela jistě navázat na minulou sezónu a nezatracoval
bych, ani Petera Prevce. Velkou neznámou bude Žiga Jelar, jenž měl skvělý závěr loňské
sezóny. Díky zranění kotníku v létě absolvoval jeden jediný závod. Podle posledních
zpráv by měl ve Wisle startovat. Určitě bych uvedl ještě jméno Ceneho Prevce, ale ten se
bohužel rozhodl ukončit kariéru.
Kdo může překvapit, koho dále sledovat
Na hraně první desítky je schopna skákat švýcarská dvojice Gregor Deschwanden a
Kilian Peier. Peier se momentálně potýká se zraněným kolenem a není zatím jasné kdy
naskočí do závodů SP.
Loni celkově třináctý Jukija Sato je schopen se umísťovat do desátého místa. Je
pravdou, že letní sezóna mu absolutně nevyšla. To prokázal i koncem října na
mistrovství Japonska. Tam byl na malém můstku dvaadvacátý. Na velkém obsadil až
patnácté místo.
Talentovaný Němec Constantin Schmid má po nepovedené minulé sezóně co
napravovat. V možnostech tohoto talentovaného skokana je se pravidelně umisťovat
do patnáctého místa.
Příjemným překvapením letní sezóny byl Polák Pawel Wasek. Je jen otázkou, zda letní
formu dokáže přenést i do zimní části sezóny.
Tzv. černými koňmi v sezóně, kteří mohou čeřit skokanské vody můžou být Japonec
Ren Nikaido (dá se říci kometa letní sezóny), Polák Kacper Jurozsek a Němec Philipp
Raimund. Tito dvaadvacetiletí skokané v letní části sezóny předváděli skvělé výkony a
určitě bude zajímavé sledovat jejich počínání ve světovém poháru.
Možná pro někoho překvapivě zde ještě uvedu jedno jméno, tím jménem je Fin Eetu
Nousiainen. Ten měl na jeho poměry skvělý „letecký” závěr sezóny. V zimě bude
zajímavé sledovat, zda se mu bude dařit se svými výsledky posouvat na vyšší příčky než
doposud.
Velká neznámá
Zde bych rád zmínil jména, která nějakou tu sezónu stagnují a vyhlížejí tzv. lepší zítřky.
Ať už tím důvodem je návrat po zranění či pokles formy.
Stephan Leyhe se loňskou sezónu vrátil k závodům po dlouhodobém zranění a dá se
říci, že celkově dvaadvacáté místo lze brát jako úspěch. Určitě se bude chtít vrátit do
své bývalé top formy a v závodech se umisťovat na co nejlepších pozicích.
Johann Andre Forfang, již několik let stagnuje a nějak výrazně se mu nedaří stabilizovat
formu, kterou by prodal v nějaká pravidelná umístění v první desítce.
Polská dvojice Stefan Hula, Maciej Kot se prozatím marně snaží dostat svoji výkonost
na úroveň tam kde kdysi bývala.
Jak se bude dařit norskému skokanovi Andersi Fannemelovi? To ukáží další měsíce. Bez
debat je to skvělý skokan, jemuž kariéru zhatilo těžké zranění. Po nepříliš úspěšném
loňském návratu se snaží dostat opět do formy. V letní sezóně se předvedl několika
pěknými umístěními.
Švýcar Simon Ammann, jenž skáče už spíše pro radost má občas problémy postoupit
z kvalifikace a s postupy do druhých kol závodu to není bůhvíjaké. Je otázkou, zda se
ještě v závodech dokáže nějak v jednotlivých závodech výsledkově posunout, tak jako
v dobách své největší slávy.
Vůbec žádné informace nejsou o Noru Thomasi Aasenovi Markengovi. Tento
talentovaný dvaadvacetiletý skokan se potýká se zraněním kolene. V závodech se
naposledy představil v únoru 2021 v polském Zakopaném.
Koho neuvidíme
Pro připomenutí zde uvedu jména skokanů, která při závodech neuvidíme, jelikož
ukončili kariéru. Jsou to: Viktor Polášek, Richard Freitag, Daiki Ito, Anže Semenič,
Andreas Alamommo, Andreas Schuler, Severin Freund, Marinus Kraus, Čestmír Kožíšek,
Markus Schiffner, Jonathan Learoyd a Cene Prevc.
Češi
Ruku na srdce, loňská prachbídná sezóna se našim skokanům absolutně nevydařila. Za
celou sezónu dokázali vybojovat pouhopouhé čtyři body zásluhou Romana Koudelky.
Velkým problémem byl pro skokany i postup z kvalifikace do závodu.
Pod vedením trenéra Vasji Bajce a Lukáše Hlavy se přes léto reprezentanti připravovali
v tomto složení: Roman Koudelka, Radek Rýdl, Kryštof Hauser, František Lejsek. Ti
tvořili hlavní tréninkovou skupinu se statusem reprezentace. Dále se s nimi poté
připravoval i František Holík s Davidem Ryglem. Filip Sakala se připravoval individuálně
ve vlastní finanční režii. V posledním závodě LGP dostal příležitost zaskákat si na
vrcholném závodě i Benedikt Holub.
Dá se říci, že zde končí výčet jmen připadající
v úvahu pro start v některé ze soutěží pořádající FIS. Holým faktem je všeobecně
známá skutečnost, kterou je malá skokanská základna u nás. Není prostě z „čeho“ moc
vybírat S tím souvisí i tím pádem chybějící „zdravé“ konkurenční prostředí. Proto si
dovolím tvrdit, že je velká škoda ukončení kariéry Viktora Poláška a Čestmíra Kožíška
Výsledky našich skokanů v průběhu letní sezóny příliš nenasvědčují nějakému posunu
k lepšímu.
Nezbývá nic jiného než věřit a doufat, že se to v průběhu zimní sezóny
prolomí a naši skokané přinesou českým fanouškům alespoň nějakou částečnou radost
z pěkných umístěních, případně postupů do druhých kol. Nečeká je nic lehkého o tom
žádná. Konkurence nespí a je velká. Trenér Bajc obklopil tým kolem našeho
nejzkušenějšího skokana Romana Koudelky mladými skokany. Ti potřebují čas a
získávat postupně zkušenosti. Dle vyjádření trenéra Bajce je zapotřebí na mladé příliš netlačit.
Ve Wisle budou startovat dva naši skokané Roman Koudelka a čerství mistr
republiky Filip Sakala. Poté v Ruce bude skákat pouze Roman Koudelka. Důvodem je
nevystavovat mladé, aby skákali ve větrných závodech. Zároveň se trenér Bajc vyjádřil
k formě našeho nejzkušenějšího skokana Romana Koudelky v tom smyslu, že pokud vše
do sebe zapadne, může konkurovat světu. Na soustředění v Innsbrucku dokázal Roman
skákat stejně daleko, jako Němec Wellinger, který tam byl s německým týmem ve
stejnou dobu také na soustředění.
Rád bych touto cestou našim skokanům do sezóny popřál hodně úspěchů a patřičnou
dávku sportovního štěstí.
Ženy
Ženská část světového poháru začne stejně jako u mužů 5. listopadu v polské Wisle a
bude končit 24. března ve finském Lahti. V průběhu sezóny čeká na skokanky 25
individuálních závodů.
Premiérově se tuto sezónu i v ženském SP uskuteční závod tzv. Super Team, který se
bude konat v japonském Zao.
Dále mají skokanky naplánovány v průběhu sezóny dva závody v mix týmech. První ze
závodů mix týmů se uskuteční v německém Titisee-Neustadt, druhý ve Willingenu.
Favoritky SP
Kde hledat favoritky nového ročníku? Určitě mezi slovinským kvartetem Urša Bogataj,
Nika Križnar, Ema Klinec, Nika Prevc. Dále se musí počítat s Němkami Katharinou
Althaus a Selinou Freitag. Rakouské duo Marita Kramer a Eva Pinkelnig bude chtít také
promluvit do konečného pořadí. To samé se dá říci i o Japonce Saře Takanaši. Na závěr
výčtu favoritek nesmím opomenout trojici Norek Silje Opseth, Thea Minyan Bjoerseth a
Maren Lundby. U ní bude zajímavé sledovat, jak se jí povede, jelikož naposledy skákala
v březnu 2021. Poté přerušila kariéru jejímž důvodem byl problém s udržením váhy.
Češky
V loňské sezóně se našim skokankám podařilo získat 86 bodů v celkovém hodnocení
světového poháru. Z toho 82 bodů získala Karolína Indráčková a 4 body Klára
Ulrichová. Novým trenérem žen se stal Slovák Martin Bayer, který dříve působil u
amerických sdruženářů. Naposledy působil tři sezóny ve slovinském klubu SSK Velenje.
Asistenta mu bude dělat Jaroslav Šimek. Tým se přes léto připravoval ve dvojici
Karolína Indráčková a Klára Ulrichová. Anežka Indráčková trénovala individuálně
v mateřském klubu. Veronika Jenčová se po operaci kolenních vazů pomalu zapojovala
do tréninkového procesu.
V létě žádný závod neabsolvovala. Našim skokankám rovněž přeji do nové sezóny
hodně úspěchů a taktéž patřičnou dávku sportovního štěstí.
Všem fanouškům skoků na lyžích přeji v sezóně k vidění hodně skvělých skoků, letů,
zážitků a co nejméně kontroverzních rozhodnutí.
