Pustková: „Startovat na OH je mým snem.“

Nejstarší česká reprezentantka, Vladěna Pustková, neprožila právě svou nejúspěšnější sezonu. Letošní ročník Kontinentálního poháru žen sice nastartovala velmi dobře, ale postupně začaly Vlaďce ubývat síly. I přesto vylepšila se štěstím umístění na mistrovství světa a stala se nejúspěšnější českou skokankou na juniorském mistrovství světa v Otepää.

Jaké to bylo skákat na slavném území Holmenkollenu, v Mecce klasického lyžování? Jaká byla atmosféra? Předpokládám, že se to asi nedá porovnat s tou na MS v Liberci..
Můstek v Oslu se mi moc líbil, je nový, moderní. Atmosféra byla skvělá, přišla spousta diváků a byli úžasní. S Libercem se to srovnat opravdu nedá, je vidět, že Norové jsou velcí fanoušci lyžování a nejsou líní vyrazit v jakémkoli počasí. Myslím si, že mnozí z nich nedohlédli ani na velkou obrazovku, natož na můstek (smích).

Minulý pátek sis postupem do druhého kola závodu vylepšila umístění z Mistrovství světa v Liberci. Jak jsi spokojená s výsledkem a svými výkony?
S výsledkem ani se svými výkony spokojená nejsem. Do druhého kola jsem postoupila s odřenýma ušima díky tomu, že některé z lepších holek skok pokazily, což mě rozhodně netěší.

Podmínky na můstku nebyly při mistrovském závodě ideální. Co byl největší problém: hustá mlha, která komplikovala orientaci, nebo vítr?
Počasí ideální určitě nebylo. Přes hustou mlhu jsme z věže nedohlédly ani na tribunu trenérů, takže jsme na lavičce buď čekaly, až trenér zakřičí, nebo se jelo na poslední zelenou. Neviděly jsme, do čeho jedeme, což není zrovna příjemné.

Jak probíhala Tvá příprava na MS? Byla v něčem speciální?
Příprava na MS se nijak nelišila od přípravy na kterýkoliv jiný závod.

Ženské skoky mají za sebou historicky druhé mistrovství světa a příští rok startuje první ročník Světového poháru žen. Ženské skoky se tak propracovaly na vyšší úroveň. Co si od Světového poháru slibuješ?
Jsem moc ráda, že se náš sport posunul zase o něco dál, na Světový pohár se moc těším. Doufám, že se tím dostaneme více do povědomí lidí a skoky žen budou podporovány ve více zemích a budou se tak dále rozvíjet.

Dvě MS a SP zvěstují, že by nemělo nic bránit tomu, aby byly ženské skoky zařazeny do programu zimních olympijských her. Přemýšlela jsi už o tom, jaké by to bylo odcestovat společně s českými reprezentanty do Soči na ZOH?
Olympiáda je až za 3 roky a do té doby by mě mělo čekat ještě jedno MSJ a jedno MS. Ale pokud všechno klapne a ženy na OH v Soči skutečně startovat budou, byla bych moc šťastná, kdybych se jich mohla zúčastnit. Startovat na OH je mým velkým snem.

V Oslo jste strávily s děvčaty několik dní, měly jste čas navštívit některé z atraktivit a památek historicky bohatého města? Pokud ano, co se Ti v Oslo nejvíce líbilo?
V Oslo jsme strávily asi 4 dny. Do města jsme se dostaly jen během slavnostního zahájení. Ale byla jsem tam už loni, a moc se mi líbí centrum města, královský palác a náměstí pod palácem, kde je uprostřed ledová plocha a dá se tam celou zimu bruslit. Před několika lety jsem navštívila i Holmenkollen a tamní muzeum, byl to velký zážitek.

Přišly jste s Míšou Doleželovou a Luckou Míkovou podpořit i kluky na závod mužů, nebo jste již byly na cestě domů? A čeští kluci se na vás byli v pátek podívat?
Bohužel jsme odlétaly už v sobotu brzo ráno, takže jsme se na kluky podívat nebyly. Kluci měli v pátek těsně před naším závodem kvalifikaci, takže jeli na hotel a sledovali nás v televizi 🙂

Po návratu se ihned vrátíš k tréninku, nebo bude následovat odpočinek?
Po návratu se vracím k tréninku, první víkend v březnu nás čeká MČR (pozn. red. mistrovství České republiky) v Harrachově. Tímto závodem nám sezóna končí, takže odpočinek bude následovat až pak.

Jak často trénuješ? A v čem máš ještě největší rezervy?
Mimo sezónu trénujeme každý den kromě neděle, kdy bývá volno. V sezoně se většinou o víkendu závodí, takže volna moc nebývá. Když přijedeme na pár dní domů, trénujeme v klubu. Já cítím rezervy prakticky ve všem, v dynamice, v rychlosti, technice… Přesněji by to popsali mí trenéři.

Máš čas také na jiné zájmy, než jsou skoky a pochopitelně také škola?
Mám i pár jiných zájmů. Cestování, hudba, filmy, příroda, společnost.. Naštěstí se to všechno dá docela dobře kombinovat se sportem i školou: díky skokům cestuji, jsem v přírodě, cestou v autě koukám na filmy, poslouchám hudbu nebo se učím (smích).

Do konce sezony jsou na programu poslední dva závody Kontinentálního poháru žen v japonském Zao. Chystáte se do Japonska, nebo pro Tebe již soutěžní sezona skončila?
Do Japonska se nechystáme, posledním závodem pro nás bude MČR v Harrachově.

Co si myslíš o momentální situaci ženského skoku u nás? Přece jen jsou u nás daleko více populární skoky mužů. Myslíš, že je to dáno výsledky nebo menší medializací? V čem je podle Tvého názoru chyba?
Skoky na lyžích jsou tady už dlouho, ale skoky žen jsou u nás ještě velmi mladý sport. Mně bude letos 19 let a jsem už od svých 11-12 let označována za nejstarší skokanku v ČR (smích). Samozřejmě tady hrají roli i výsledky, které u nás zatím nejsou, ale spousta lidí nemá o existenci ženských skoků vůbec tušení, což je škoda, protože si myslím, že je to divácky dost zajímavé.

Foto: Vladěna Pustková (autor: Michaela Vondrášková)