Michaela Rajnochová se stala teprve šestou českou skokanskou, která se může pyšnit statutem reprezentantky ženského týmu ČR. Tím ale zajisté výčet jejích osobních vrcholů neskončí. Jak sama říká, míří hodně vysoko. Vstup do nově nejvyšší ženské soutěže – SP – brzdí její věk.
Letos v únoru jsi poprvé startovala v Kontinentálním poháru, i když pro Tebe závod skončil diskvalifikací, jak sis účast v dosud nejvyšší ženské soutěži užila?
Diskvalifikace na mém prvním COC mě nepotěšila, ale nějak jsem s ní počítala. Doufala jsem, že se jí vyhnu, ale bohužel mě neminula. Premiéru jsem si ale užila skvěle. Na letních COC jsem se chtěla dostat alespoň jednou na bod. Podařilo se mi to hned dvakrát. Jinak jsem chtěla ještě sbírat zkušenosti.
Během letního CoC jsi dosáhla dvakrát na body – 30. příčky. Na kolik si těchto umístění při slabší konkurenci ceníš?
Zatím moc ne, alespoň vím, na čem jsem a v zimě budu chtít mířit určitě výš.
V letním Kontinentálním poháru jsi letos startovala poprvé. Jak jsi spokojená s dílčími výsledky ze šesti absolvovaných závodů a celkovým 52. místem v hodnocení CoC?
Se svým celkovým umístěním spokojená rozhodně nejsem. Na COC v Bischofsgruenu a Oberwiesenthalu jsem měla se skoky trošku problém – hlavně co se týče letové fáze. Při těchto COC jsem měla nejhorší umístění v letní sezoně.
Na mistrovství České republiky na Tvém domácím můstku ve Frenštátě pod Radhoštěm jsi skončila na 4. místě. Byla jsi s výkonem spokojená nebo Tě „podpódiové“ umístění trochu mrzelo?
4. místo na MČR mě mrzelo strašně moc. Čekala jsem víc. Skoky před MČR jsem měla velice dobré, ale přišel závod a připadalo mi, jako bych po dlouhé době stála na lyžích. Jelikož to bylo MČR žen, tak mezi nejstarší a nejmladší závodnicí je věkový rozdíl 5let, nemohla jsem počítat a umístěním na prvních 2. místech.
Za měsíc začne zimní sezona, jak probíhá Tvá letní příprava? Na čem se snažíš nejvíce zapracovat a jak často teď mimo sezonu trénuješ?
Myslím si, že letní příprava probíhala dobře, až na pár výjimek. Co se týče skoku, delší dobu pracuju na letové fázi, kterou musím pořádně vylepšit. A co se týče suché přípravy, tak potřebuju vylepšit především kondici. Jinak trénuju 5x týdně, někdy i v sobotu.
Skoky jsou sice původně zimním sportem, ale v současné době dostávají na popularitě i v létě. Jak Ty bereš letní soutěže – jen jako přípravu na zimu, nebo stejně vážně jako v zimě?
Jelikož tuto zimu ještě nemůžu jet SP, protože mi není 15 let, tak závody v létě beru stejně vážně jako v zimě. Jen s tím rozdílem, že v zimě je to na sněhu
Jsi soutěživý typ? Hecujete se s holkami třeba už v tréninku, nebo si rivalitu necháváte jen na závody?
Soutěživá rozhodně jsem. Trénuji s Vlaďkou Pustkovou, takže se hecujeme někdy i při tréninku. Jinak při závodech se hecujeme stále.
Máš z můstku respekt? Prozradíš, na co myslíš, bezprostředně před skokem a během něho?
Jak z kterého můstku mám respekt. Když jdu na nový můstek, tak ze začátku ano, ale pak už ne. Můj první skok na novém můstku je výhradně oťukávající. Před skokem myslím většinou na to, co potřebuju vylepšit nebo poopravit. Během skoku – jsem zvláštní typ, který mluví sám se sebou. Když mám nervy, tak si na nájezdu dokážu v duchu i zpívat Jinak v letu nad ničím moc ani nepřemýšlím. Je to, jako kdybych měla v hlavě prázdno.
Následující zimní sezona bude pro skokanky přelomová. Konečně se rozjede Světový pohár žen. S ním se otevírá další obzor, a to Zimní olympijské hry. Bereš to tak, že SP a zařazení do programu ZOH dává vašemu sportu mezi veřejností hned jiný rozměr a váhu?
Dosud jsem nepochopila proč SP a ZOH měli jenom chlapi. Já si myslím, že mezi námi a kluky zas takový rozdíl není. Jinak jsem ráda, že už jsou i pro ženy ZOH, teď už mám pocit, že konečně lidé budou vědět, že tenhle sport není výhradně mužský.
Foto: Michaela Rajnochová v roce 2009 (autor: Pavel Mikeska)
Kdy jsi začala se skoky a kdo Tě k nim přivedl?
Začala jsem v 6 letech díky svému staršímu bratrovi Pavlovi. Často jsme se na něho chodili s rodiči dívat. Dlouho netrvalo a já už jsem stála na můstku vedle svého bratra. Pamatuju si, jak mi poprvé mamka zkoušela lyžáky. Pak mi na hlavu dala helmu a já jsem jí řekla ne. Ale stejně jsem neodolala a zůstala jsem u skoků.
Kdy a na jakém můstku jsi stála poprvé na skočkách? Pamatuješ, jaké to bylo?
Poprvé jsem stála na můstku v zimě u nás ve Frenštátě p. R. na K-9. Tehdy jsem měla sjezdové lyže a jen jsem sjížděla buben. Pak mi dali moje první skokanské lyže asi v létě. Byly to modré Slonky a strašně se mi líbily, protože modrou barvu mám ráda doteď.
Jaký je Tvůj dosavadní délkový rekord?
Zatím jsem v tréninku tady ve Frenštátě skočila 90m. Ale určitě budu mířit výš a výš. Jednou bych chtěla skočit nejmíň 200m.
Máš nějaký svůj oblíbený můstek, který Ti opravdu sedí?
Kromě domácího můstku mám ráda můstky v polském Szczyrku, sedí mi i Liberec nebo Villach.
Kdo je Tvým skokanským vzorem a proč?
Mým vzorem je určitě už zmiňovaný můj starší cílevědomý bratr Pavel. On vždycky věděl a pořád ví, co chce. A to se mi na něm líbí. Jinak mám v oblibě ještě Simona Ammanna.
Jistě ještě studuješ. Jak zvládáš školu a skoky?
Školu zvládám v pohodě. Když jsem pryč, tak to musím samozřejmě dohnat, ale když potřebuju pomoc, učitelé mi vyjdou vstříc.
Co ráda děláš, když nejsi zrovna na můstku nebo netrénuješ?
Baví mě volejbal a tanec. Kdysi jsem to hrála závodně společně se skokama, ale skoky byly vždy a budou pro mě prioritou číslo 1. Když je čas, tak jdu s kamarády ven nebo poslouchám hudbu, bez ní bych asi nežila
Sport je dnes úzce spojen také s cestováním. Nevadí Ti hodiny dlouhé cesty autem nebo cestování letadlem?
Cestování v autě mi vůbec nevadí. Ale vlakem to je horší, to zrovna moc nemusím. Letadlem jsem ještě nikdy neletěla, takže nemůžu posoudit. Ale doufám, že tomu bude v blízké době jinak.
Prozradíš, jaký je Tvůj největší skokanský cíl, který Tě motivuje do další práce?
Cílů mám trochu víc. Mezi ty nejbližší patří startování na únorovém MSJ. Mým největším snem je určitě vyhrát několikrát MS a hlavně ZOH. Jak já říkám: mám namířeno hodně vysoko a věřím, že tomu tak bude.
Děkuji a přeju čtenářům příjemné čtení…
Hlavní foto: Michaela Rajnochová (autor: skijumping-news.com)
