Slovincům letošní sezona opravdu nevychází a dokonce se už jednou řádně viklala židle pod staro-novým slovinským koučem Matjažem Zupanem. S lety v Oberstdorfu před dvěma týdny však přišly první úspěchy a na Mistrovství světa v Liberci slovinský tým doslova září. Ale jak to? Robert Kranjec, nejoslnivější slovinská hvězda na libereckém nebi, prý zná odpověď.
V mlžném úterním oparu, kdy se skokané z můstku spouštěli do bezedné bílé tmy, se opět tréninkovým pokusem blýsknul Robert Kranjec. S týmovým kolegou a jmenovcem Robertem Hrgotou tak jen potvrzují náhlou formu. Skokanskému světu ale není příliš jasné, kde se v trápících se Slovincích vzalo tolik energie. Tréninky na středním můstku, kde oba Robertové pronikali na přední příčky, se zdály být jen obrovskou náhodou, danou specifickým profilem středního můstku i často sníženou kvalitou startovního pole.
Bez vidiny bodů do Světového poháru to jde snáz
Ale sobotním závodem, kdy se oba Slovinci probojovali do finále a ukořistili výborné pozice, dávali najevo, že se s nimi opravdu něco děje a že jsou jejich výkony skutečně na vzestupu. Teď jim navíc vychází i první pokusy na velkém můstku. Vysvětlovat začíná Kranjec pěkně popořádku, hezky od píky. „Letošní sezona pro mě i pro náš tým nebyla nijak povedená. Co závod, to tlak posbírat co nejvíc bodů do hodnocení Světového poháru,“ začal. „Ale na mistrovství světa je to jiné.“
„Na MS je totiž jedno, kolikátí jste, pokud nebojujete přímo o medaili. Jedenácté nebo sedmdesáté místo, na tom tolik jako ve Světovém poháru nezáleží. Nejde tu o body a tak je na nás ten celkový tlak mnohem menší,“ povídá sedmadvacetiletý Slovinec s piercingem v obočí. „Cítím, že mi to kvůli tomu jde na libereckém mistrovství tak nějak samo.“
Paradoxně pro Kranjece pojmy jako mistrovství světa nebo olympijské hry neznamenají to, co by člověk od profesionálního sportovce čekal. „Ano, MS je jednou za dva roky, OH jednou za čtyři, ale jsou to závody jako každé jiné. Změna v názoru by u mě nastala jedině v případě, že bych mohl bojovat o umístění v nejlepší pětce, pak už bych určitou nervozitu cítil a to by mě mohlo svazovat,“ myslí si Kranjec. „Ale s aktuální formou na sebe žádný tlak nevyvíjím, můžu to nechat tak, jak to je. A právě tohle je osvobozující, to mi pak na můstku ulehčuje skákání a pomáhá k dobrým výsledkům,“ uzavírá. Žádná očekávání rovná se žádný tlak. Žádný tlak rovná se slovinský úspěch.
Foto: Robert Kranjec s malou fanynkou na MS 2009 (autor: MiV)
