Nedělní závod Romanu Koudelkovi vyšel na výbornou. Ve stabilních podmínkách dokonce dokázal v součtu obou kol skočit dál, než vítěz Stefan Kraft. I vzhledem k vyšším nájezdovým oknům obsadil nakonec 21. místo, dle jeho slov však jde o nejlepší závod od zranění v roce 2020. Dnes to tedy bude veselé čtení!
Po minulých dvou závodech převládal vztek, máš pocit, že se ti to dnes vrátilo?
Určitě. Dnes to nebylo o náhodě, všechny skoky měly velkou kvalitu. Ve druhém kole jsem měl bohužel trochu štěstí na podmínky, protože jsem nezískal tolik bodů za zadní vítr. Tím pádem chyběl kousíček k tomu, abych byl kolem patnáctky. Ale pocit, který jsem dneska měl, mi už nikdo nevezme, a to je důležitý.
Myslíš tedy, že by ve druhém kole bylo výhodnější skákat v o něco silnějším „zaďáku“?
Já si myslím, že určitě. Jak jsem říkal, že dlouho čekám na regulérní závod, tak dneska přišel. V dnešním závodě nebyl takový rozdíl, jestli jste za vítr měli +7, nebo +14 bodů.
Po dlouhé době jsi všechny své skoky ohodnotil jako „kvalitní“, byl to tedy nejlepší závodní den sezony?
Stoprocentně to byl nejlepší závod sezony a myslím, že byl i úplně nejlepší od mého zranění (2020).
Bylo tam i přes spokojenost něco ke zlepšení?
Určitě. Ani v tréninku už jsem dlouho tak daleko neskočil a myslím, že se v každém skoku daly ještě dva metry přidat, a to by pak bylo ještě úplně jiné umístění. Ale musíme zůstat nohama na zemi a pracovat dál. Obrovskou pochvalu za celou sezonu zaslouží Lukáš Hlava, který fantasticky nachystal lyže a celou dobu dělá všechno pro to, aby šly výkony nahoru. Takže tohle bych chtěl dát asi Lukášovi dneska.
Pomohla dnes i atmosféra?
Musím Poláky pochválit, že se oproti včerejšku polepšili (smích), bylo to znát. Tady je to vždycky super, zvlášť, když vyjde i počasí. Dnes to byla opravdu pecka a závod jsem si neskutečně užil.
Cítíš i podporu od skokanů z jiných států?
Jo, velkou. Po skoku jsem se bavil s Dawidem Kubackim a před skokem s Piem Paschkem – je vidět, že mi to přejí a neberou to jako nějakou konkurenci. Strašně mě těší, když vidím, jak chtějí, abych se propracoval výš a výš.
Teď tě čeká minimálně týdenní závodní pauza, jak ji strávíš?
Určitě budou nějaké změny. Už mám trochu starší boty, takže budu zkoušet nové a budeme se chystat předpokládám na Sapporo (16. – 18. 2.). Hlavně někde trénovat.
Start ve Willingenu (2. – 4. 2.) byl ještě minulý týden otevřený, tam to tedy spíš na účast nevypadá?
To nevím, o tom jsme se ještě nebavili. Možná mě to teď naťukne, ale tam bude ještě záležet na tom, jak si rychle zvyknu na nové body, od čehož se pak bude odvíjet další plán.
MS v letech tedy vynecháš, jak to vidíš s dalšími leteckými závody v této sezoně?
Letos ne. Potřebuju být opravdu stoprocentně připravený fyzicky i psychicky. Mám doma dvě malé děti a lety jsou přece jen jiná disciplína. Tím neříkám, že bych lety už nikdy nechtěl skákat, letos ale určitě ne.
Zmínil jsi boty, jak jste na tom podle tebe letos oproti top týmům s kombinézami?
Řekl bych, že srovnatelně. Hlavně od Turné nemám pocit, že bych v tomhle ohledu nějak strádal. Což je pro mě taky pozitivum, hlavně po psychické stránce. Když skokan vidí, že je v materiálu pozadu, je to trochu devastující. Jsem rád, že můžu být klidnější.
Pomohly třeba i předsezonní 3D skeny?
Ty určitě pomohly k menším rozkrokům, kombinézu už má pak ale každý ušitý jinak, střihy se hodně hlídají. Letos si ale myslím, že jsme v tom nezaspali.
Celé PolSKI tedy hodnotíš kladně?
Rozhodně, Wisla sice pro mě byla taková hektická, tam to byla škoda. Kvalifikace ve Szczyrku mi vyšla a co se týče závodů tady, tak dobrý. Sice jsem z toho byl včera opravdu špatný, protože týmový závod vždycky chcete odskákat co nejlíp. Dneska jsem si ale vše spravil a jsem šťastný.
Upřímně – když jsme se bavili loni v březnu po nepostupech z kvalifikací v Norsku, čekal bys, že si za necelý rok budeme povídat po umístění kolem dvacítky v nabité konkurenci?
Asi ne (smích). Nalijme si čistého vína – věděl jsem, že mám šanci na body. Ale nečekal jsem, že by to až takhle skočilo dopředu. Největší radost mám ale z toho, že to jde postupně a není to žádná náhoda. Forma je opravdu konstantní, a to je ten nejdůležitější odrazový můstek.
Když teď navíc vidíme Noriakiho Kasaie v top 10 Kontinentálního poháru, tak se na vysoké úrovni dá skákat třeba dalších 15 let…
Pro nás starší skokany je to obrovské povzbuzení. O patnácti letech pochybuju, ale do další olympiády chci určitě bojovat a pak se uvidí, co bude dál. Když vidíme, jak dokáže skákat třeba i Manuel Fettner, tak je jasné, že se hranice věku posouvá někam jinam a my starší využíváme svých zkušeností a jsme takoví vychytralí (smích).
Foto: Roman Koudelka (autor: Jiří Korbel)
udelal jsi mi velkou radost
Moc jsem mu držel palce a jsem rád, že mu to zase začlo skákat. Už jsem to psal, že jeho forma jde nahoru a ještě nám ukáže ještě lepší výsledky.
Zdravím Roman je u mne borec a sleduju ho od jeho začátku až do teď a má na to se umisťovat v top 10 až 20 no a moc mu přeji až mu forma se ještě zvýší a bude dávat super škoki a zdraví mu vydrží do olympiády v roce 2026 a přeju mu ať to lítá co nejdále a bere body no fanda petr
Já jsem měla největší radost z Romanovi radosti po jeho skocích 🙂 To bylo úžasné vidět ho tak šťastného a spokojeného!! No a samotné skoky … to byla paráda!!
Tak ať nové boty dobře sednou a donesou ho zase o kousek dál 🙂 Držím palce!