Je již smutnou tradicí, že jediným Čechem na startu závodu SP je Roman Koudelka, přičemž tento start končí bez bodového zisku. I tak ale jasná česká jednička nesmutní a do budoucnosti hledí s optimismem. Po víkendu ve Willingenu jsme si nejen o současné poněkud turbulentní situaci českého skoku popovídali.
V nedělním závodě byly hlavně v kvalifikaci a prvním kole problémy se stopou bylo to vůbec regulérní?
Skákat se v tom dalo, ale odnesl jsem to spolu s Kubou Wolnym, protože do té doby nesněžilo. Pak začalo, stopa se zalepila, fukary nebyly připravené a prostě to nejelo.
Ve Willingenu stále chybí dnes již klasická ledová stopa a je tam sněhová, hrálo to velkou roli?
I kdyby byla klasická ledová, tak problém je úplně stejný. Tohle se neovlivní, jsme venkovní sport a hlavně, že už o víkendu nefoukalo.
Celkově byl víkend z více důvodů dost rozkouskovaný víkend, šlo si ho vůbec užít?
Moc jsem si ho neužil. Když to nejde, tak je to těžší, máme na čem pracovat. Rozhodl jsem se, že do Ameriky nepojedu a pojedeme trénovat s Lukášem Hlavou. Jsem rád, že mi vedení vyšlo vstříc a spolu s Duklou se teď opravdu snaží, aby vše šlo správným směrem, za což jsem vděčný. Pak Rasnov a mistrovství světa, tak uvidíme.
Čeká tě tedy další závodní pauza, na čem budeš nejvíc pracovat?
Asi celkově, abychom pokračovali v tom, co jsme začali. V Planici jsme skákali docela obstojně. Ale pořád jsme tam zavření, můstek tam známe nazpaměť, tam nám to jde. Pak ale přijedeme jinam a máme problém s každou změnou můstku. Tohle se prostě pokazilo. Hlavně nevěšet hlavu a bojovat, čas do mistrovství pořád je. Vím, že skákat umím, hlavně potřebuju skákat uvolněně, a pak ty výsledky půjdou postupně nahoru.
Bude se teď už tedy jezdit i jinam?
Určitě, teď jedeme malý můstek Zakopane a potom Rasnov taky malý můstek, takže na tyhle závody se těším.
Jaký je tvůj názor na odvolání Vasji Bajce? Koneckonců jsi s Lukášem Hlavou trénoval již předtím…
Co se týče Vasji, tak jsme se dohodli, že to budu komentovat až po sezoně. S Lukášem (Hlavou, novým hlavním trenérem, pozn. red.) se známe dlouho a jsem s ním naprosto spokojen. Dokáže závodníkovi i naslouchat, což je pro mě strašně důležitý. Pevně věřím, že se to už po MS projeví.
Hodně se hovoří o českých problémech s trenéry, je tedy jedinou cestou někdo ze zahraničí?
Základ cesty je mít na to peníze (smích). Můžeme se bavit o jakých jménech chceme, ale když nebudou peníze, tak nikdo nepřijde. Pořád si ale myslím, že u nás máme trenéry, že to není v tak katastrofálním stavu. Horší je, že nejsou můstky a musí se dojíždět. Finance taky nejsou takové, pak se to nasčítá a vypadá to, že je teď všechno špatně, ale ono je to tak už delší dobu.
Tým se teď hodně zeštíhlil, i ty sám jsi říkal, že pokračování má smysl jen při pravidelném postupu na body, což se letos moc nedaří. Jak to vnímáš teď?
Pořád věřím, že na body mám. Teď jde o to, aby se nastavila pohoda v týmu a ne, abychom byli zavření rok a půl v Planici, to je prostě špatná cesta. Už od začátku jsem konstatoval, že takhle to není ideální, když umíme skákat jen tam. Já určitě končit nechci. Chci skončit s nějakými výsledky a ne tím, že nebudu postupovat z kvalifikací. Cesta určitě nebude jednoduchá, ale věřím, že na to mám.
Většinu sezony objíždíš sám, chybí ti týmová parta?
Abych řekl pravdu, tohle mi je úplně jedno. Už posledních pár let visí skok jen na mně, takže jsem si tu svou cestou vždycky musel najít. Samozřejmě je lepší, když nás jezdí víc, ale v tuhle chvíli si myslím, že kluci potřebují jezdit nižší soutěže a tam sbírat zkušenosti.
Dáváš si pro zbytek sezony nějaké konkrétní cíle?
Pro mě je hlavní, že se mi teď zase vrátila radost ze skoků. S Lukášem mě to strašně baví a už nejsem pod takovým stresem jak předtím. Zase si to začínám užívat a pevně věřím, že se to projeví i na výsledcích. Doufám, že na MS si český fanoušek bude moct říct, že až tak tragické to není, a že světlo na konci tunelu tam je.
Připomínáme rovněž naši existenčně důležitou sbírku pro záchranu webu, každý příspěvek nás k tomuto cíli přiblíží!
Foto: Roman Koudelka (autor: Sabine Link)
