Roman Koudelka ukončil sezónu v kvalifikaci – „Tělo a hlava už mi nespolupracovaly“

Ani v neděli se závodu na Holmenkollenu nezúčastnil Roman Koudelka. Jediný český reprezentant v ní předvedl 113metrový pokus, který stačil jen na 59. místo. Lomnického závodníka nyní čeká ještě národní šampionát, po kterém již začne pokukovat po příští sezóně, která bude mít vrchol v podobě světového šampionátu ve Falunu.

V Lahti sis dal předsevzetí v Oslu aspoň jednou bodovat, nakonec se nepovedlo ani jednou postoupit do závodu. Hodnocení je asi jasné…

Jo, tohle bylo špatný. Je mi to líto i vůči Lukáši Hlavovi, který udělal práce opravdu hodně a pořád se snažil najít, kde jsou chybičky. Mně už ale tělo a hlava nespolupracovaly. Bylo to takové divoké a sám jsem nevěděl, co mám na hraně pořádně udělat.

V pátek to bylo divoké obecně, tam na podmínky doplatilo hodně skokanů, ale dnes už se to ani za ně skrýt nedá…

To nemůžu říct ani v pátek. Na to, jak tady foukalo, tak na můstku to až na pár výjimek bylo relativně konstantní. Postup z kvalifikace by prostě měl být. Dneska bych naopak řekl, že mi podmínky docela přály, protože nahoře nebylo tolik větru a dole bylo hezky, takže kdybych neztratil rychlost a pokračoval dál, tak z toho mohly být pěkné metry.

Let Romana Koudelky v kvalifikaci (autor: Joanna Witecka)

Tvá sezóna se dost nadějně rozjela 19. místem v Innsbrucku, v Sapporu jsi pak vylepšil sezonní maximum na 17. místo, nakonec se to ukázalo jako poslední body. Co se tam zlomilo? Mohla k tomu přispět i následná závodní pauza před olympiádou?

Samozřejmě jsem přemýšlel o tom, kde nastal problém. Před olympiádou i na olympiádě mi přišlo, že na mě všechno najednou spadlo. Dd té doby jsem skoky necítil tak, jak bych je cítit měl. Nevnímal jsem tolik své chyby, nedokázal jsem se tolik koncentrovat. Tam se to opravdu sesypalo jako domeček z karet a teď už to bylo jenom pokračování.

Otázka, která nemůže nepadnout – byl to tvůj poslední skok sezóny ve Světovém poháru, platí to jen o této sezóně, nebo by to mohl být i poslední skok v SP vůbec?

Platí to jen o sezóně. Pokračovat určitě chci, mám chuť, i když by si asi hodně lidí přálo, abych skončil. Cítím podporu celého úseku skoku i Michala Georgieva, což je můj šéf na Dukle. Jednoznačně ještě chci zkusit mistrovství světa ve Falunu, kde je malý můstek a kde to znám. Po sezóně se ale budeme muset poohlédnout co změnit, a co udělat jinak.

Říkáš, že tvůj konec by si někteří možná přáli, ale přece jen jsi byl dvakrát ve „dvacítce“ a pořád Česko držíš na mapě světových skoků na lyžích. Přijde ti v letošních reáliích, že je třeba pro malé týmy jednodušší se prosadit?

Určitě bych řekl, že je to jednodušší. Konec se samozřejmě nepovedl a olympiáda byla velký propadák, ale myslím si, že jsem zažil o dost horší sezóny, než tu letošní.

Třeba loňskou…

Přesně tak (smích). Ale zatím se mi v každé sezóně, kde jsem nebyl zraněný, podařilo bodovat. To, že se to v Innsbrucku nastartovalo a pak to jelo relativně dobře, mi dodává motivaci. Vím, že na to pořád mám, Gregor Deschwanden včera v pětatřiceti letech poprvé vyhrál. Skoky v tuhle chvíli nejsou o věku, ale nesmíme brečet, ale bojovat a makat.

V létě se hodně mluvilo o spolupráci s Poláky, přál by sis její pokračování?

To si ještě musíme po sezóně sednout, ale já bych byl určitě pro. Je to super v tom, že na můstku nejste sami. Vidíte nájezdové lavičky, hlídají vám vítr a natočí vás, takže v tomhle to pro nás s Lukášem Hlavou byla obrovská úleva.

Poslední letošní telemark Romana Koudelky ve Světovém poháru (autor: Jan Štěrba)

Mluvili jsme o posledních závodech sezony, ještě tě ale čeká Harrachov a mistrovství republiky. Měl sis tam vůbec možnost v zimě skočit?

Neměl, takhle to teď bylo každý rok. Letos, když to vyjde, tak si tam ve čtvrtek pátek třeba budu chtít skočit, ale uvidí se taky podle počasí, protože obleva u nás byla velká.

V minulosti bývalo mistrovství republiky trochu ve stínu jiných akci, teď se ale organizační úroveň zvedla, loni sis to velmi pochvaloval. Jak se na závod těšíš?

Já se těším, Harrachov mám rád. Můstek je sice hodně starý a atypický, ale v mládí jsem tam udělal nespočet skoků a mám na to strašně krásné vzpomínky. Úroveň organizace se každopádně zvedla hodně. Můstek sice vypadá, jak vypadá, ale dělají maximum. Už jen to, že tam jsou větrné kompenzace a propagace je taky určitě větší. Celkově se na tu akci nahlíží jinak, takže si myslím, že to bude super. Jen si přeju, aby vyšlo počasí, lidi přišli a viděli nás naživo.

V Harrachově tradičně míváš podporu rodiny, loni navíc krásně vyšlo počasí. Vnímáš to jako takovou malou českou Planici na závěr sezóny?

(smích) S Planicí se nedá nic srovnat, to je jiný level. Jak jsem ale říkal, Harrachov miluju, děti mě uvidí skákat naživo, a to je taky hezký, když fandí tátovi dole pod můstkem. Už jsem říkal, že si nejsem jistý, jestli ještě někdy pojedu na lety, ale u Planice jsem si jistý, že nikdy. To je úplně jiný můstek, nalítal jsem se tam dost a už na to koule nemám.

Náhledové foto: Roman Koudelka po posledním skoku sezóny ve Světovém poháru (autor: Jan Štěrba)