O víkendu skončí seriál závodů Světového poháru a bude se hodnotit a bilancovat. Rozhodování o své budoucí kariéře nečeká pouze „starší“ skokany, jak je tomu na konci sezóny zvykem, ale i několik trenérů, kteří se rozcházejí s dosavadními domovskými svazy.
Začnu ale právě se závodníky. Motivaci do další sezóny bude zřejmě na dalším závodě dragsterů sbírat Janne Ahonen. Bez ohledu na to, jak dopadne Světový pohár, rozhodne v létě o své skokanské kariéře. Jeho vrcholem měla být letos olympiáda, na které ovšem v individuálních závodech vyhořel, a sebralo ho to víc, než očekával. „Přijet domů s prázdnýma rukama bylo pro mě velice těžké,“ přiznává, „v žádném případě nezůstanu do Vancouveru. Musím si rozmyslet, co bude dál.“ Další „veterán“ Martin Höllwarth si jako svoji konečnou stanici určil Mistrovství světa v Japonsku příští rok.
Ještě v čerstvé paměti máme aférku kolem Němce Alexandra Herra, jenž po neshodách s trenérem prohlásil, že za Německo už nikdy skákat nebude. V těchto dnech mu ale Německý lyžařský svaz podal smířlivou ruku a nabídl mu, aby se vrátil do reprezentačního družstva. Kdoví, jak dalece je tato nabídka upřímná, protože německému skokanskému týmu pořádně teče do bot. Pouze jediný Němec se vešel do TOP 15 v hodnocení Světového poháru a to je pro Němce tristní zjištění. Jejich cíl, jenž stanovil před dvěma roky Wolfgang Steiert, a to zvítězit v poháru národů, se vzdaluje někam do nekonečna. Alexander Herr se k nabídce svazu ještě vyjadřovat nechce. „Dospěl jsem k bodu, kdy si musím každý krok pečlivě promyslet, a to potřebuje čas. Vyjádřím se k tomu, až budu mít úplné jasno. Vágní výpovědi, ať už na jednu nebo na druhou stranu, nemají v této chvíli smysl,“ řekl Herr rakouskému deníku Südkurier. Je jasné, že vracet se do týmu, kterému by i nadále šéfoval Peter Rohwein, se bude asi jen velmi těžko. Podporu nemá Herr ani u svých skokanských kolegů. „Jestliže se Alex rozhodl, že už v našem týmu skákat nechce, nemá tu co dělat. Nikdo z nás nepadne na kolena a nebude ho prosit, aby se vrátil,“ vyjádřil se podrážděně Martin Schmitt k Alexovu extempore. I přes nemastné neslané výsledky v poháru má Peter Rohwein relativní podporu Německého svazu. „Problém není u Petera,“ uvedl prezident svazu Alfons Hörmann, „ale v dalším stupni přípravy. Jsem přesvědčen, že Peter využívá prostředků, jež mu jsou k dispozici, na sto procent.“ Rohwein ale dobře ví, že německý skok potřebuje nutně lepší výsledky, aby neklesl ještě níž. „Prozatím chci pokračovat. Ale po sezóně mě ještě čeká několik pohovorů.“
V Německu se pomalu ale jistě začalo skloňovat jméno Miky Kojonkoskiho. Ten by byl více než důstojným nástupcem současného trenéra. „Především by bylo zajímavé sledovat, zda by se Kojonkoski dokázal postarat o nové talenty z dorostenců,“ uvažuje Dieter Thoma. Před pár lety každopádně Kojonkoski vybrousil několik norských diamantů a dvakrát posadil jeden z nich na trůn pro mistra světa v letech na lyžích. Odpověď Kojonkoskiho na podobné spekulace byla typická: „Moje budoucnost je stále otevřená.“ Nic to ovšem nemění na tom, že na Kojonkoskiho si brousí zuby kdekdo.
Vře to ale i v dalších zemích. Ručník do ringu hodil polský trenér Heinz Kuttin, jenž měl už dost všech tahanic a pletichařin ze strany polského svazu. „Z mojí strany je to na bodě nula,“ prohlásil o možnosti další spolupráce s Polskem Kuttin.
Pravděpodobně končí i Vasja Bajc s trénováním Čechů. Přestože se Jakubovi tuto sezónu tolik daří, a pokud se nestane nic nepředloženého, jako první z Čechů vyhraje Světový pohár, Vasja Bajc se další spolupráce na 90 procent zříká. „Domnívám se, že se svým know-how můžu pomoci i jiným svazům,“ říká trenér, jenž už prošel zkušenostmi u Japonců, Holanďanů a Švédů. Jeho další zastávkou by mohla klidně být některá z mnohem větších lyžařských velmocí.
