Jen tak si oblékl trikot vítěze kvalifikace, jen tak zapózoval fotografům. Nechal se vyfotit s malým obdivovatelem, poctivě naučený úsměv na tváři – všude ten stejný úhel rtů, stejný poměr odhalených zubů. A když ho jeden z fanoušků požádal o podpis na tričko, natáhl ruku s předem podepsanou kartičkou. Co na tom, že mu zbytek z vysokého komínku autogramů popadal na zem a sám si je musel zase vysbírat. Gregor Schlierenzauer je v devatenácti za hvězdu první kategorie. Jak bylo vidět nejen v srpnovém Zakopanem.
Obdobnou atmosféru, ozářenou blesky fotkychtivých kompaktů, zažívá Schlierenzauer prakticky neustále. Už přes dva roky je z něj ten „skokan k zulíbání“ (podle fanaticky pištících fanynek), co si vždycky nezapomene potřást rukou (či občas familiérně plácnout) s důležitou osobou.
Zájem o jeho skokanskou osobu roste již od Schlierenzauerova debutu – rok 2006, šestnáctiletý junior. A mnozí by zauvažovali, že větší zájem už ani skokanský svět vyvinout nemůže. Že je Schlierenzauerova popularita a mediální prodejnost takřka na vrcholu. V devatenácti letech!
Foto: Vyjednávání kouč Pointner & média. (autor: M. Vondrášková)
Ačkoliv tomu tak docela není – medializace sportovců totiž, zdá se, nemá žádné hranice a meze, tak jako výše příjmů nejlepších sportovců planety. Schlierenzauerův potenciál ještě není ani zdaleka vyčerpán. Spousta billboardů ještě nenosí jeho tvář a na příkladu českého fotbalového brankáře Petra Čecha je vidět, že ani v reklamách neexistuje pevný počet „návštěv“ v placené propagaci. Reklamní potenciál vyčerpán není. Jenže, aby se nevyčerpal brzy sám aktér.
Absolutní pohroužení do skoků Schlierenzauerovi brzdilo vědomí, že mu škola postavila do cesty maturitu. Avšak teď, po úspěšném zdolání zkoušky z dospělosti, se během jedné mediální akce nechal Rakušan slyšet: „Jsem rád, že je tahle kapitola za mnou. Nyní se mohu plně a zcela koncentrovat výhradně na skoky. Na olympijskou sezonu.“
Sportovní svět nabízí spoustu příkladů vítězství, kdy sportovci byli nuceni zvládat ke sportu samému ještě jednu záležitost. A právě to bylo vhodným vyvážením psychického stavu k náporu sportovního zápolení. Snad je to jen spekulace, ale co když právě maximální soustředění na jediný cíl – olympijskou sezonu – bude to, co přemotivovaného Schlierenzauera vyčerpá? Nezbývá, než se nechat překvapit. Třeba už v sobotu ve finále Grand Prix 2009 v Klingenthalu. V Zakopanem mu to šlo, nejen s úsměvy.
Zdroj citace: kleinezeitung.at
Hlavní foto: Gregor Schlierenzauer (autor: M. Vondrášková)
