Čtyři závody a čtyři vítězství, z toho dvě na domácí půdě v rámci národního šampionátu. Takový je opožděný start letní sezony v podání Anežky Indráčkové, jež do olympijského ročníku vlétla s plnou parádou. Po dominanci na oberstdorfském Alpen Cupu nepustila rivalky na nejvyšší stupínek pódia ani pod Ještědem, kde nejprve ovládla společnou soutěž juniorek a dorostenek, poté předčila tytéž soupeřky posílené o Kláru Ulrichovou rovněž v závodě žen. Právě po něm se stala aktérkou našeho rozhovoru.
V létě jsi zatím neporažená, pocity musí být dobré?
Je to super! Jsem ráda, protože tohle byly moje první závody v létě a je vidět, že práce, kterou dělám s Ráďou (Radkem Žídkem), funguje. Z toho mám velkou radost. Vůbec jsem nevěděla, na čem jsem, a tohle mi ukázalo, že to děláme dobře.
Na druhou stranu, před týdnem tě potkal pád hned v prvním závodním skoku…
On to nebyl úplně pád, spíš jen škrábnutí zadkem po hmotě. Skočila jsem dobře a nevychytali jsme lavičku, takže to letělo dál, než jsem chtěla. Bohužel mám pořád problémy s dopady, které musím vypilovat.
Zmínila jsi spolupráci s Radkem Žídkem po skončení studia ve Stamsu. Jaké další změny nastanou pro tuhle sezonu?
O tom se budeme bavit hlavně během podzimu. Teď jsem s Ráďou a uvidíme, jak to bude během zimy. S kým budu objíždět závody ještě není vymyšlené.
Jak zpětně hodnotíš rakouskou etapu?
Byla boží! Jsem za to hrozně ráda, hlavně to pro mě byl obrovský seberozvoj. Začala jsem si hodně věřit, celé to bylo skvělé.
Foto: Anežka Indráčková si letí pro vedení po prvním kole (autor: Jan Štěrba)
Do sezony jsi vlétla později než holky, které už skákaly srpnovou Grand Prix, čím to?
Moje výkonnost asi nebyla na takové úrovni, abych mohla startovat na „svěťácích“.
Dnesk to nakonec byl docela divoký den, už jsi seděla na lavičce velkého můstku, ale pak jsi sjela lanovkou dolů. Brzy se vše zrušilo a přesunulo na střední můstek, závodila bys i v těchto podmínkách na velkém?
Asi závodila, ale to záleží na trenérovi. Byli jsme domluveni, že mě může i při zelené stáhnout z lavičky, což se stalo při tom tréninku. Nebyla bych naštvaná ani zklamaná, věřím tomu, co dělá.
Bylo to (přesun) tedy správné rozhodnutí?
Stoprocentně, aspoň se nikomu nic nestalo.
Jak celkově hodnotíš úroveň libereckých mistrovských závodů?
Myslím, že úroveň má velkou, už jen tím, že je tu ewoxx (rakouský systém měření vzdáleností a větru) a přímý přenos. Je to fakt top, velká změna oproti minulým rokům.
Akce se tedy povedla, co tvé skoky?
Ty úplně v topu nebyly, ale to nevadí, vítr pomohl (smích). Nevyšel mi timing na odrazu a mám problém se žiletkami, což znamená, že lyže nejsou úplně na plochách.
Trochu netradičně jsi závodila bez starší sestry Karolíny, jaké bylo skákat bez ní?
Je to sice smutné, ale nemůžu jí dávat za zlé, že je nemocná.
Foto: Anežka Indráčková sjíždí dolů během větrného tréninku na velkém můstku (autor: Jan Štěrba)
V týdnu se zveřejnilo, že se na zimu opět upraví pravidla o ženských kombinézách, kde dojde opět ke zvětšení. Co si o tom myslíš?
Bojím se, aby kontrola zůstala stále striktní, jako je teď. Během léta bylo vidět, že je to spravedlivější a menší týmy včetně nás mají daleko větší šanci. Samozřejmě je ale i větší riziko úrazů, což bylo vidět ve Val di Fiemme, kdy si 5 holek zranilo kolena kvůli vyšším rychlostem na dopadu. Takže by to aspoň mohlo fungovat jako prevence. Nemyslím si ale, že by to mě osobně mělo ovlivnit, vyhovuje mi kombinéza, kterou teď mám.
Co tě čeká ve zbytku léta?
Určitě trénink s Ráďou a příprava na zimu.
Závody už tedy neplánuješ?
Vůbec netuším, o tom se budeme bavit až teď.
Náhledové foto: Anežka Indráčková se svým skokem zcela spokojená nebyla (autor: Jan Štěrba)
