Sezona se neúprosně chýlí ke svému konci. Po pátečním rakouském „minimistrovství“ bylo jasné, že sesadit Rakušany by byl heroický výkon, který se v posledním týmovém klání nekonal. Rakušané si odskákali a užili svůj tradiční závod, druzí skončili Norové a třetí podobně jako na MS v Oslu slovinští letci. Svůj rub i líc ukázali čeští skokané, kteří v týmovém finále dosáhli nakonec nejlepšího výsledku sezony.
Letalnice byla a ještě v neděli bude místem velkých loučení. Již v sobotu se oficiálně rozloučil úspěšný norský trenér Mika Kojonkoski. Norští skokané měli děkovná slova adresovaná jejich kouči napsaná na dresech. Mika naopak na vlaječce, kterou odmával jedny z posledních skoků svých svěřenců. Po závodě si sjel symbolicky Mika mamuta na lyžích a dole byl odměněn šampaňským.
Suverénní Rakušané v sezoně neporaženi!
Všech 5 týmových klání SP v sezoně a navíc dvě mistrovské podniky měly stejného vítěze – Rakušany. V Planici jejich dominance jen vyvrcholila. Vedení se ujali již od prvního skoku Thomase Morgensterna (215,5m) a jak Andreas Kofler (212m), tak Martin Koch (221,5m) i autor nejlepšího letu prvního kola Gregor Schlierenzauer (220m) rakouský náskok prudce navyšovali. Také ve druhém kole byl ten nejpovedenější let z rakouské dílny – Thomas Morgenstern prezentoval nejdelší soutěžní pokus dosavadního finále v Planici – 232m. Především „Morgi“ a „Schlieri“ (209,5m) přispěli k rekordnímu náskoku 135,5b na druhé Norsko. Třešinku na dort přidal Andreas Kofler, jenž dorovnal své osobní maximum – 216,5m.
Norové končí s nálepkou stále druzí
I po čtvrté skončili Seveřané druzí, pokaždé byli o krok za suverénními Rakušany. Vše zvládali ruku v ruce s Mikou Kojonkoskim. Kvarteto Evensen, Romoeren, Bardal a Hilde bojovali neohroženě a osamoceně o druhé místo. Sezona končí „bohužel“ pro Anderse Bardala (207,5m a 212,5m), který se výkonnostně velmi zvedá, naopak „naštěstí“ pro Toma Hildeho, jehož fazona stagnuje (200,5m a 198,5m). Šanci na start dostal na úkor Anderse Jacobsena také Bjoern Einar Romoeren (198,5m a 197m), u něhož má kvůli domácímu MS Mika Kojonkoski velký vroubek. Stabilním článkem týmu byl Johan Remen Evensen (201,5m a 210m), který převzal ve Vikersundu žezlo pro světového rekordmana od kolegy Romoerena.
Foto: Anders Bardal (autor: Vendula Bittnerová)
Nejnižší pódiový stupínek pro Slovinsko vzpomínkou na MS
Mladíci ze Slovinska ukázali již v jednokolovém závodě na MS v Oslo, že se s nimi musí počítat na příčkách nejvyšších. Jejich umístění bylo ovšem hodně diskutované, nyní již nenechali nikoho na pochybách. Za vyrovnané výkony a vylepšená osobní maxima byla čtyřka Prevc (185,5m a 180,5m), Damjan (186,5m a 220,5m), Tepeš (206m a 207,5m) a Kranjec (223,5m a 212,5m) odměněni nejen bouřlivým potleskem domácích fanoušků, ale také nejnižším pódiovým stupínkem.
Foto: Slovinský tým (zdroj: sloski.si)
Poláci naposledy s Malyszem 4.
Zklamaní budou jistě 4. Poláci (1449,7b), kteří pomýšleli na stupně vítězů. V dalších sezonách bez Adama Malysze bude pro polský výběr v současném rozpoložení až nadlidským výkonem ukořistit stupně vítězů. Pátí skončili němečtí závodníci. Bez Michaela Uhrmanna, který již ukončil kariéru, Martina Schmitta, který necítil formu a předčasně ukončil sezonu, a Pascala Bodmera, který již odcestoval kvůli vykloubenému ramenu domů, mohli být naši západní sousedé vděční za TOP 5 (1382,8b).
Zranění sužovalo celou sezonu finský tým, který obsadil i s letcem Hautamaekim na závěr 7. příčku (1330,3b). 8. Francouzi (1303b) mohou být naopak nad míru spokojeni. Letos se neblýskli žádným individuálním ani týmovým výsledkem, možná proto byl do Planice na pomoc povolán Jason Lamy Chappuis, dvojnásobný vítěz hodnocení SP v severské kombinaci.
Zklamaní odjedou ze Slovinska Italové. Z přímého souboje svěřenců bratrů Jiroutků vyšel lépe český kádr a Italové skončili o 1,5b za postupem do druhého kola. Nejvíce se čekalo od staronového italského rekordmana Andrei Morassiho, který však svůj skok pokazil. Italové tak zakončili sezonu s vylepšenými osobními maximy na 9. místě (680b). Poslední z 10 startujících týmů skončili i přes výborný start do závodu Rusové (658,4b).
V prvním kole oslava postupu, ve druhém TOP výsledku sezony!
Jakub Janda nezačal české představení vůbec dobře, za 173,5m s větrem proti zaujal ve své skupině až 9. pozici. A ve stejném duchu jako Janda se vezl také Borek Sedlák, který také nepřeletěl konstrukční bod můstku. Za 183,5m se česká ekipa propadla až na průběžnou poslední – 10. pozici – se ztrátou 16 bodů na 9. Finsko. Nadějí pro české barvy byl Jan Matura. Letem dlouhým 190 však průběžnou pozici nevylepšil, jen stáhl o několik bodů manko na 9. Finy.
Postup visel na tedy skočkách Romana Koudelky, jenž věděl, že to bude mít mezi nejsilnější čtvrtou skupinou nesmírně těžké. Ale Roman tlak ustál a přeletěl nejen konstrukční bod můstku, ale také magickou hranici 200m (203,5m). Dvanáctým nejlepším skokem prvního kola porazil Itálii a Rusko a dostal český tým s odřenýma ušima do druhého kola!
Foto: Roman Koudelka (autor: Vendula Bittnerová)
Druhé kolo a proměna českých ambicí!
Ačkoliv délkově Jakub Janda svůj výkon ve finálovém kole nevylepšil, v tamějších podmínkách přeskočil Finsko a Francii. Český tým tak prorazil až na 6. příčku, kterou udržel i přes ohromný větrný odpočet – 23b – také Borek Sedlák (204,5m). Jan Matura se postaral o částečné smazání propastné bodové ztráty na 5. Německo (187,5m). Roman Koudelka se ve finále prezentoval ještě lepším letem než v prvním kole. Na páté Německo sice ani 11. nejúspěšnější počin v individuálním měřítku druhého kola nestačil, i tak je 6. místo nejlepším umístěním českého týmu v letošní sezoně.
Průběžné výsledky po prvním kole
Kompletní výsledky týmového závodu
Pořadí národů 2010/2011
Hlavní foto: Vítězný rakouský tým (zdroj: skijumping.pl)
