Štěpánka Ptáčková: „Když mi dovolí skákat, budu klidně nosit pytel!“

Druhou nejlepší češkou o víkendovém Memoriálu Jiřího Rašky byla Štěpánka Ptáčková, která skončila na 11. pozici. Oproti loňské 30. příčce si značně polepšila, s přihlédnutím ke konkurenci jde ale určitě o srovnatelné výkony. Po závodě se s námi bronzová medailistka letošní olympiády mládeže podělila se svými dojmy.

[b]Po neúspěných trénincích přišlo v závodě zlepšení, těší tě tvůj výkon? A kde máš momentálně největší nedostatky?[/b]
Rozhodně jsem ráda, že se mi do závodu podařilo ukázat dva relativně slušné skoky. Momentálně nejsem v nejlepší formě, mám rezervy hlavně v tlačení na hraně, z čehož pak vychází i chyby v letu. Do zimy je přede mnou ještě spousta práce.

[b]Jak ovlivňuje současná situace vaši přípravu? Kolik máte například v porovnání s minulými lety skoků?[/b]
Oproti loňskému roku mám zatím o trochu méně skoků, ale to lze přisoudit faktu, že jsem propásla dvě soustředění, protože jsem musela být v karanténě kvůli kontaktu s covid pozitivní osobou. Aby bylo jasno, je vhodné uvést, že jsem absolvovala tři testy s negativním výsledkem. Samozřejmě aktuální situace do jisté míry ovlivňuje naši přípravu, například jsme na začátku léta nemohli vyjet do zahraničí, od nynějška také nebudeme mít žádné mezinárodní soutěže apod.

Na druhou stranu se na všem dají najít pozitiva – alespoň máme víc času trénovat a soustředit se pouze na zimu, která bude důležitá. Trénink je hodně rozmanitý a já jsem naprosto spokojená. Navíc mi poměrně vyhovovalo samostudium na jaře, když byly zavřené školy, protože jsem měla možnost si program uzpůsobit tak, abych mohla více trénovat. Doufám, že to bude v zimě vidět.

[b]Závod ve Frenštátu provázelo hodně hygienických opatření, byl to velký nezvyk? A které z nich bylo nejméně příjemné?[/b]
Bylo samozřejmě nezvyklé a pro někoho možná nekomfortní nosit na můstku roušku, ale mně to zas tolik nevadilo. Dokud mi dovolí skákat, budu přes obličej nosit klidně pytel, bude-li to situace vyžadovat (smích). Myslím, že můžeme být rádi, že se vůbec nějaké Grand Prix konalo. Pro organizátory to muselo být velmi náročné a já jsem vděčná, že se jim podařilo závod uspořádat. A i přes zvýšená hygienická opatření jsme my závodnice nebyly nijak výrazně omezovány.

[b]Jak budeš trávit nezvyklé závodní volno?[/b]
Jak jsem již naznačila, závodní volno budu trávit tréninkem. Máme naplánovaná nějaká soustředění a jinak budeme v Liberci, kde také v půlce září odskáčeme MČR. Mimo to budu snad chodit do školy, kam se popravdě docela těším. Pořádně jsem v ní totiž nebyla prakticky od prosince. Ale navštěvovat ji samozřejmě budu jen za podmínek, že to pro mě nebude představovat žádné riziko, nerada bych zas musela být v karanténě nebo tak. Zkrátka už nechci nic riskovat.

[b]V zimě můžeš startovat na obou MS, která jsou pro tebe důležitější? A co říkáš na zařazení velkého můstku do programu toho „dospělého“? [/b]
Na zimu obecně se strašně těším. Doufám, že se do té doby situace nějak uklidní a budeme závodit normálně. Obě Mistrovství světa považuji za velmi důležité, každopádně to juniorské by pro mě mělo být prioritou, protože tam jsou zřejmě moje šance o něco větší. Ale abych řekla pravdu, více se asi těším na seniorské MS v Oberstdorfu. Mám ráda atmosféru a okolí tohoto areálu. A to, že se v rámci MS bude skákat i na velkém můstku, považuji za obrovský krok kupředu pro celý ženský skok.

Skoky na K120 jsou pro diváky i závodníky mnohem atraktivnější, takže myslím, že je důležité, aby se ženských závodů na těchto můstkách konalo víc a víc, pokud bude úroveň závodnic dostatečná. A ve většině případů už je, holky jsou zkrátka připravené udělat tenhle velký krok. Já mám v tomto ohledu ještě spoustu rezerv, proto je pro mě zařazení závodu na velkém můstku do programu MS velká výzva.

[i] [b]Foto: Štěpánka Ptáčková [/b](autor: Jan Štěrba)[/i]