Závodit na lyžařském mistrovství světa, to neznamená jen probíhat sněhovou stopu a vznášet se nad můstky. Finanční sféra hraje zejména na světových akcích typu šampionát obrovskou roli, kterou nikdo ze sportovců nemůže opomenout. A tak se namísto regenerace usazují reprezentanti do křesel v tiskovém středisku a odříkávají médiím naučené zkazky o svém odvětví a svých cílech pro nadcházející závody. Na tiskové konferenci, uspořádané v pondělí lyžařským gigantem Fischer, se tak mimo jiné usadil i rakouský skokan na lyžích Gregor Schlierenzauer či český běžec na lyžích Lukáš Bauer. Výsledek? Minuty „trápení“ znuděných sportovců a zjištění, pod jak silnou mediální slupku musí člověk proniknout, by narazil na ryzího člověka.
Firma Fischer zahrála na finanční notu sportu a do zorného pole postavila několik párů běžkařských lyží a prototypů závodní obuvi. Probírali se nejrůznější druhy vosků, výhody skluznic na „fischerkách“ a důležitost vybavení v každém odvětví klasického lyžování. Nic nového, nic světoborného. Sešlým zástupcům médií pak byla opět naservírovaná interpretace sportovního života očima těch nejpovolanějších.
A tak se s anglickým jazykem praly Lukáš Bauer, vysvětlující jen zběžně, proč těsně před libereckým závodem měnil jeden pár lyží s voskem za lyže s mikrokontaktem, nebo Anssi Koivuranta, ze kterého moderátor tiskové konference tahal pocity „zklamání“. Ano, finský zástupce severské kombinace sice s výbornými výsledky ze Světových pohárů pomýšlel na zlato, ale už dvakrát stanul v Liberci na čtvrtém místě. Každý chtěl slyšet, jak ho to mrzí. Tak se Koivuranta znovu uchýlil k vysvětlování a na závěr dodal, že to snad vyjde v příštím závodě.
Na řadu pak přišel Gregor Schlierenzauer a ač usměvavý a zdánlivě lidský, byl také projev stříbrného medailisty ze středního můstku naprosto uzavřený. Mediální slupku jde rozloupnout těžce. Ať už jsou tito vrcholový sportovci jakkoliv dobrými lidmi, skrz takovou tiskovou konferenci se dostane záchvěv lidskosti jen málokdy. Fráze typu „už se těším na další závod“ taky nejsou zrovna všeříkající.
Jedna medaile je dost – ale…
Málo bylo toho, co ještě neřekl Gregor Schlierenzauer, jediný zástupce skokanů-specialistů na konferenci Fischeru. Opakoval svou radost z medaile, jak po nijakých trénincích nedoufal v úspěch. Že letci jako on a Olli budou na velkém můstku větší hrozbou. Stejné informace poskytl na sobotní konferenci záhy po úvodním závodu na MS.
Ale ani další „příhody“, jím řečené, nebyly neposkvrněné. Média již slyšela o jeho tvrdém tréninku, který se vyplácí, o týmovém duchu a speciální přípravě v rámci rakouské reprezentace. Novinami prošly zprávy o tom, jak obdivuje Janne Ahonena, kterému by se chtěl vyrovnat, jak upínal pozornost na Turné čtyř můstků, ale o výhru přišel hlavně kvůli nezvladatelnému tlaku okolí, a tudíž „přesedlal“ na nový cíl – na zisk medaile z libereckého šampionátu.
Foto: rakouské sobotní oslavy (zdroj: brizky.cz)
Žádný bližší vztah k Liberci, na rozdíl od týmového kolegy Thomase Morgensterna, nechová. A zřejmě kvůli stříbrné medaili svůj postoj výrazně nezmění. Možná až vyhraje zlato. Sice tvrdí, že jedna medaile je dost, ale náznaky říkají víc. Jen hodnocení velkého můstku, který by mu měl sedět víc, naznačují dost. Řeči o silném rakouském týmu, schopném potřetí v řadě ovládnout týmový trůn, zase dotvářejí iluzi o třech medailích ze třech závodů. Ale dokáže tento „skrytý podtext“ Rakušan splnit? Sice tvrdí, že jej stříbro ze středního můstku zbavuje stresu a tlaku, než kdyby mu na krku neviselo, ale sestřelit ho může právě ta nastolená pozice favorita.
Zatím se rakouský tým rozptyluje, čím se dá. Piškvorky, kterými si občas krátí čas česká dvojice Janda-Koudelka, sice u Rakušanů nefrčí. Spíše využívají bohatého zázemí čtyřhvězdičkového hotelu Břízky v nedalekém Jablonci nad Nisou a své hubené nožky prohánějí v kryté hale buď při nohejbalu, nebo tenisu. Za skvělou „trucovnu“ poslouží luxusní autobus „Beat the Street“, pomalu už neoddělitelná součást rakouské image. Sobotní noc navíc patřila komorním oslavám mistrovského doublu, Wolfgang Loitzl si v pivařské zemi se svým vicemistrem Schlierenzauerem vlastnoručně narazili soudek piva – ovšem rakouské značky Stiegel.
Hlavní foto: fischer (zdroj: fischer-ski.com)
