Vrchol sezony 2023/2024 je doslova za dveřmi. Je to ročník, v němž není ani mistrovství světa v klasickém lyžování ani olympijské hry. A tak je na Turné čtyř můstků upřena větší pozornost než v jiných, „standardních“ sezonách. Pozornost veřejnosti bude o to větší, protože Němci mohou po dvaadvaceti letech reálně vyhrát. Povede se jim to konečně?
Pouze němečtí závodníci a Stefan Kraft ochutnali v probíhající sezoně pocit vítězství. Rakušan si vítězný zákusek dopřál pětkrát z osmi závodů, zbytek zvládli Karl Geiger a Pius Paschke. Zdá se, že karty jsou ložené jasně. Stefan Kraft versus německý tým. Jenže Turné je specifický podnik. Často v něm nevyhrávají závodníci s nejlepší formou. Čestnou výjimkou je ročník 2018/2019, kdy jeho naprostý suverén Rjoju Kobajaši vyhrál nejenom Turné, ale také všechny čtyři závody v něm.
Jinak jsou poslední ročníky prakticky totožné. Co mají společného jména jako Severin Freund, Richard Freitag, Domen Prevc, Halvor Egner Granerud, Dawid Kubacki? Vedli, často s velikým náskokem, Světový pohár a na Turné posléze prim nehráli. Objevil se někdo jiný, mnohdy druhý, či třetí vzadu. Jenže kdo by to mohl být letos? Stefan Kraft je suverénní. Téměř na sto procent už v této sezoně překoná rekord Janneho Ahonena v počtu pódíí ve světovém poháru a nejspíš i vykročí kupředu v tabulce počtu výher v něm. Ale zvládne ustát tlak na Turné?
Možná bychom si přesněji mohli položit otázku: Zvládne přežít Ga-Pa? 31, 49, 13, 28, 18. Ne, to nejsou čísla nejnovějšího losování sportky, ale umístění Stefana Krafta v posledních sezonách na olympijském můstku v Garmisch-Partenkirchenu. V sezoně 2021/2022 dokonce zvládl neprojít z kvalifikace. Samozřejmě má teď životní formu. Tradičně skvěle skáče v Oberstdorfu i na domácích rakouských můstcích, kde posbíral spoustu skvělých výsledků. Ale musí důstojně odskákat závod na Nový rok. Turné chyby neodpouští a v tak vyrovnané špičce už vůbec ne.
Vyzyvatele hledáme tradičně v německém týmu. Pozice 2, 3 a 4 ve světovém poháru budí velký respekt. Ale kdo z tria Andreas Wellinger, Karl Geiger, Pius Paschke může reálně zvítězit? Posledně jmenovaný těžko. Má životní formu, ale podobných začátků prožil ve své kariéře spoustu. Geiger a Wellinger jsou ostřílení mazáci. Ale potřebují dobrý vstup a především ukázat Kraftovi, že jsou schopni vyhrávat. Welingerovi se to ještě letos nepovedlo, Geigerovi téměř zázračně dvakrát za sebou v Klingenthalu. Ale byl to reálný odraz formy? Těžko říci, uvidíme.
Smát se proto může zase někdo jiný. Nemohu si pomoct, ale černého koně vidím jednoznačně v Rjojú Kobajašim. Má dobrou, vyrovnanou formu. Jeho skokům chybí strašně malinko k dokonalosti. Letos zatím atakuje pódium spíše sporadicky, ale to jen proto, že není schopen prodat svůj potenciál. V tréninku, kvalifikacích umí skvěle, pak skočí jeden super skok v závodě a druhý průměrný. Jenže má na svém triku výhru na Turné, olympijské zlato a dvojnásobný triumf ve světovém poháru. Turné je ale soutěží, kde se hodnotí především tzv. „nadprůměrná vyrovnanost“. Triumf vám mohou přihrát při dobré shodě okolností i čtyři kvalitní třetí místa. A to je přesně síla Kobajašiho. Nekazí, ale potřebuje být ve špičce. Pak má šanci.
Norové se v průběhu sezony zvedali, ale na velký koncert to v jejich podání nevypadá. Totéž v bledě modrém se dá říct o Slovincich. Nedá se to tvrdit o Polácích, kteří nejenom, že nemají formu, ale tamní hladová média předhánějící se v hledání všelijakých senzací přinesla informaci o odvolání asistenta Marca Noelkeho. Atmosféra v týmu proto určitě není dobrá. Zdravotní potíže Dawida Kubackého či slabá forma Kamila Stocha a spíše průměrné výkony Piotra Žyla zázrak neslibují.
My věříme, že se Romanovi Koudelkovi konečně povede na Turné zabodovat. Třeba v jeho oblíbeném Ga-Pa, které jednak přineslo ve světovém poháru 1. ledna 2023 poslední český bod, jednak je to tradičně Romanův oblíbený můstek. Formu v první části světového poháru neměl špatnou, ale skoky jdou obrovským tempem dopředu a k lepším výsledkům je prostě zapotřebí nejenom dobrý skok, ale i pořádný kus štěstí. Tak to snad vyjde na Turné.
Osobně se na letošní Turné moc těším. Nevím, co od něj mám čekat, ale přeji si vyrovnané (a především větrně regulérní) závody a bitvu o „Zlatého orla“ až do posledního pokusu. Jsem zvědav, jak tradičně nevyzpytatelná vánoční přestávka zahýbe formou všech favoritů. V minulých letech to byl faktor často dost výrazný. Tak se nechme překvapit a především se bavme.
