Turné čtyř můstků, letos boj čistě rakouský

Středa rozhodne o vítězi 58. ročníku Turné čtyř můstků. Nebo už je rozhodnuto? Vedoucího muže Andrease Koflera nechávají spekulace (zdánlivě) klidného. Vítěz závodu v Oberstdorfu a dvakrát čtvrtý muž z Ga-Pa a Innsbrucku si hlavně stále připomíná: „Mým cílem bylo prožít pěkné Turné.“ Což se mu zatím daří.

„Poprvé jsem v takové situaci a je pro mě něco výjimečného nastoupit do závodu v Bischofshofenu ve trikotu lídra Turné čtyř můstků,“ říká a potvrzuje, že si svou pozici užívá. V opojném pocitu, kdy mu na prsou září nápis „Tournee leader“, se však nehodlá utopit.

Mohlo by se mu totiž stát, že neudrží solidní náskok 14,6 bodů na krajana Gregora Schlierenzauera. A že podruhé na velké akci skončí těsně druhý. Tak, jako před čtyři lety na olympiádě za jiným týmovým kolegou, Thomasem Morgensternem.

Toto deja-vu si Kofler mile rád odpustí. Vždyť: „Vítězství na Turné je pro každého snem,“ jak podotýká Kofler. A dodává: „Když už, tak už!“

Jenže to si říká i druhý Schlierenzauer. V Oberstdorfu skončil až devátý se ztrátou 36,4 bodů, za kterou nepřímo může střevní chřipka a oslabení organismu. Následná rychloléčba před vítězným závodem v Garmisch-Partenkirchenu ale zabrala. A během dvou vítězných závodů, novoročního a innsbruckého, stáhl téměř 22 bodů – z toho 16 bodů na Bergiselu, na malém můstku s hill size jen 130 metrů.

Na Paul-Außerleitner-Schanze v Bischofshofenu o velikosti HS 140 by tak podle „innsbruckého vzoru“ nemuselo být smazání zbývajících 14,6 bodů, nějakých 8 metrů, nerozlousknutelným oříškem. Schlierenzauer zároveň není skokanská Popelka. Kdyby právě on z oříšku vytáhl automobil, nikdo by se příliš nedivil. Tedy: už by se nedivil. S ohledem na průběh celého Turné však žasnou nad jeho gumováním propastné ztráty úplně všichni.

„Nevzdám se,“ opakuje Schlierenzauer znovu, letos na Turné už poněkolikáté. „V celkové klasifikaci nic není rozhodnuto. A myslím, že není na škodu být o pár bodů vzadu. Myslím, že je to pro mě dobré,“ řekl jeden z Koflerových konkurentů – ten nejvážnější.

Tři Rakušané po 35 letech?

Třetí Rakušan Wolfgang Loitzl, obhájce prvenství, ztrácí na Schlierenzauera ne zcela nesmazatelných 6,9 bodů a na lídra Koflera 21,5b, tedy 12 metrů. Janne Ahonen, rekordman v počtu vítězství, zaostává za Loitzlem pouhých 0,8 bodů, za Schlierenzauerem 7,7 a za Koflerem 22,3 (tedy asi 12,5 metrů).

Fin Ahonen, který při svém návratu na čtyři turnajové můstky okouzluje svět, ale říká: „Nedívám se na body, chci jen dobře skákat. A už se těším na Bischofshofen, mám to tam rád.“ Není divu, na bischofshofenském můstku prožil v průběhu kariéry pět triumfálních dnů. Letos je však Ahonenovou touhou, aby prožil aspoň jeden triumfální den na můstcích v kanadském Whistleru.

Zatímco akutní rakouskou touhou je udržet tři Rakušany na pódiu Turné. Koflera, Schlierenzauera i Loitzla, ohroženého Ahonenem. Totiž: poprvé od roku 1975, teprve podruhé v historii podniku a poprvé v jeho novodobé podobě s názvem Turné čtyř můstků, by stupně vítězů obsadili skokané z jedné země. Intersportturné 1974/75 patřilo taktéž rakouskému triu. Před 35 lety zvítězil Willi Pürstl před druhým Edi Federerem a třetím Karlem Schnablem.

Rakouský kouč Alexander Pointner si je toho dobře vědom. A jako pragmatik říká: „Vím, že může vyhrát kterýkoliv skokan. Také v Bischofshofenu může vyhrát kdokoliv. Důležité je to, že to bude Rakušan.“

Zdroje citací: skijumping.pl, skijumping.de, laola1.at, kleinezeitung.at
Foto: Kofler a Schlierenzauer (zdroj: skijumping.pl)