Za posledních pět let neposbírali čeští junioři dohromady ani 100 bodů do Kontinentálního poháru, nyní za jednu sezonu hned 124. Nejen proto může být Jakub Jiroutek po své premiérové sezoně v pozici trenéra juniorské reprezentace spokojen. Říká, že spolu se svým týmem udělal maximum, ale zároveň si je vědom mnoha nedostatků, které je nadále třeba odstraňovat.
Junioři se vydali po správné cestě
Po Mistrovství světa juniorů v Almaty, kde se čeští junioři kromě Viktora Poláška nesešli s úplně ideální formou, si Jakub Jiroutek sypal popel na hlavu. Nyní, na konci sezony, je však třeba výkony mladých skokanů hodnotit jako celek. „Já i můj tým jsme udělali maximum, sezona přinesla krásné výsledky, ale ukázaly se rezervy v mnoha věcech, kde se se musejí skokané zlepšit.“
Krásných výsledků Češi opravdu dosáhli. Junioři, kteří se v minulých letech jen zřídka umisťovali na bodech v Kontinentálním poháru, se letos probojovali do druhého kola celkem 12x. Třešničkou na dortu bylo osmé místo Poláška na MSJ a také tři postupy do závodů Světového poháru.
Očima trenéra: „Má obrovský pohybový potenciál. Pochopí dodnes jako jediný, co má dělat, myšleno v technice. Pracoval a naslouchal, proto došel nejdále.“
Letošní výsledky: FC 18., FC 18., FC 15., FC 5., FC 27., COC 30., COC 13., COC 48., SP 45., SP 46., MSJ 8., MS 52., COC 33., COC 29., COC 16., COC 19.
„Osobně jsem spokojen s cestou, kterou jsme se vydali, ukazuje se jako správná. Výsledky přijdou, když dobře a správně pracujete a jsou zrcadlem vaší práce. Sportovec by se měl po sezoně kouknout do zrcadla a říci si, kolik pro to udělal a co obětoval,“ zdůrazňuje mladší z bratrů Jiroutků.
Očima trenéra: „V létě dva měsíce mimo provoz, ale do zimy dohnal vše a jeho výkony se lepšily. Problémy má v technice, z dětských závodů je zvyklý vše silově urvat. Překvapilo mě, že jenom skákal na můstku. Nikdy netrénoval kondiční trénink, až v sezoně 2013/2014 s Michalem Doležalem. Má obrovský potenciál, teď se ukáže, jak je silný. Začíná profesionální sport, budoucnost je velká a je jen na něm, zda ji naplní.“
Letošní výsledky: FC 16., FC 36., FC 26., COC 46., COC 9., COC 12., SP 49., EYOF 9., MSJ 42., COC 43., COC 35., COC 33., COC 36.
Roky tu někdo spal
Naposledy v sezoně 2007/2008 měla Česká republika čtyři juniory schopné se prosadit na body v Kontinentálním poháru. V následujících letech české naděje spíše paběrkovaly a sem tam někdo z nich vylétl nahoru. „8 let tady někdo spal, proto utekly ty ročníky, vždyť naposledy jsme měli z ročníku 1987 Cikla a Hájka, z 1989 Koudelku a nyní máme kluky s ročníky 1996, 1997 a 1998. “
Nabízí se i vysvětlení, proč to nyní jde a v minulosti to nešlo: „Kluci se zlepšili, protože z 365 dní jsme je měli 220 dní pod kontrolou. Trénovali 90 % času pod našima očima, obětovali jsme naše rodiny. Musím poděkovat Michalu Doležalovi, Radku Žídkovi, pedagožce Kláře Pěnkavové a fyzioterapeutům Michalu Šípkovi a Veronice Pánkové. Bez kontroly a tvrdých pravidel není ve sportu cesta. V Česku nikdo neumí trénovat sám.“
Očima trenéra: „V létě i v zimě opět bodoval na COC, nyní přechází do mužské kategorie. Do FIS Cupu v Zakopanem mu forma stoupala, pak se zasekl. Musí více pracovat na mentálním tréninku a lépe naslouchat. Velká práce pro psycholožku.“
Letošní výsledky: COC 36., COC 29., COC 32., COC 45., COC 51., COC 31., GP 32., GP 33., GP 61., COC 43., COC 44., COC 29., FC 31., FC 4., FC 4., COC 40., COC 19., COC 36., SP 57., MSJ 34., COC 29., COC 37., COC 46., COC 51., COC 40.
Je těžké závodit, když skokan neovládá své tělo
Počet startů v mezinárodních závodech, to je věčné téma. Z českého týmu toho letos celkem jasně nejvíc objel Vojtěch Štursa s 25 individuálními starty v závodech FIS. Toto číslo je nižší než například u stejně starých Poláků, Norů nebo Slovinců. Na druhou stranu je vyšší než třeba u Japonců či Finů. „My jsme v létě měli 12 závodu, nyní v zimě 12-20 závodů dle toho, kdo se nominoval na COC. Můžeme objíždět závody, ale když ten kluk je zkrácený jak dubové prkno, neudělá nájezd, neovládá své tělo, protože slyší pouze příkazy, jak má skákat, je těžké jezdit závodit. Mě šokovalo, že všichni brali skok jen podle metrů místo toho, aby měli pocity a věděli, co a jak mají dělat a cítit.“
Očima trenéra: „Velký krok vpřed udělal hlavně v pohyblivosti kloubů a v technice. Nyní je potřeba se zakousnout a chtít něco dokázat, něco znamenat.“
Letošní výsledky: COC 48., COC 50., FC 23., FC 37., FC 17., FC 21., FC 34., MSJ 52., COC 46., COC 50.
S lehkou dávkou ironie nabízí český kouč i druhou možnost: „Ať startují, dále objíždí závody a je to tu jako posledních 8-10 let, kdy se tu ztrácely generace. Ale bude to beze mě. Já jsem trenér a já jsem odpovědný. Každý ať si hlídá svoji práci. To v Česku chybí, lidé koukají na druhé. Mě nezajímají ostatní, ani co si o mně myslí. Já jsem tu pro výchovu a výsledky.“
Očima trenéra: „Ke konci sezony na Lotos Cupu ukázal, že má velký potenciál, ale musí začít poslouchat trenéry a pochopit, že přes individuální sport tvoříme tým, jenž se musí podporovat.“
Letošní výsledky: COC 51., COC 46., COC 26., COC 44., FC 56., FC 53., FC 49., FC 7., FC 33., COC 36., SP 60., SP 48., FC 42., FC 43.
Příprava po sezoně? Běžky či trampolína
Ani s koncem zimy trénink juniorů nekončí: „19. – 22. března máme soustředění v Harrachově na běžkách atd. Uděláme si analýzu, rozdáme úkoly. Pak bude v dubnu dvakrát týdně individuální trénink a k tomu gymnastika, trampolíny a akrobacie. Kluci mají své velké rezervy a ty musí do května vymazat.“
A vyhlídky do budoucna? „Chtěl bych udržet ten realizační tým. Nejprve si ale musím doma sednout s přítelkyní a pak uvidím, co dál, “ dodává Jakub Jiroutek.
Foto: Jakub Jiroutek (autor: Ing. Jiří Sedláček)
