Vrchol letošní skokanské sezony je za dveřmi. Po dvou letech se totiž budou opět rozdávat velké medaile. Nové můstky v areálu Granåsen v Trondheimu hostily už před rokem světový pohár a nyní se na nich vedle skokanů-specialistů představí opět i sdruženáři. Mnohým pamětníkům jistě vyvstane na paměti světový šampionát před 28 lety a tehdejší bitvy mezi Janne Ahonenem a Masahikem Haradou, včetně japonsko-finského souboje v soutěži družstev. Pojďme však nahlédnout pod pokličku reality.
Vybojuje Nika Prevc první velké zlato?
A začněme u žen. V roce 1997 světový šampionát obsahoval, na rozdíl od dnešních sedmi, pouze tři medailové skokanské závody a o tom, že budou ženy startovat v silné konkurenci, se tehdy nejspíš nikomu ani nesnilo. Nicméně progres tohoto sportu v podání něžného pohlaví je skvělý. Pole je solidní, ve špičce se objevuje více národů než mezi muži a účast 40 závodnic v prvním kole je nesporným důkazem vzestupu.
Také letošní sezona se nese ve znamení teprve devatenáctileté Slovinky Niky Prevc. Pokračovatelka slavného rodu je už téměř jistou vítězkou Světového poháru a do bojů o cenné kovy vyrazí po šesti výhrách ve světovém poháru v řadě. Vzhledem k nepatrné pauze od posledního závodu se dá říci, že formu si uchovává skvělou. Pokud nepočítáme vynikající úvod Kathariny Schmid, jejíž fazona však dramaticky uvadá, svádí Nika po většinu sezony souboje s velmi vyrovnaným a kvalitním norským týmem a čas od času také s čím dál výkonnější Selinou Freitag.
Norky se však musí obejít bez letos výborné They Minyan Bjørseth, která po velmi ošklivém pádu během závodu v Ljubnu přijde nejen o tento světový šampionát, ale s vysokou pravděpodobností i o celý příští ročník včetně olympijských her. Role ústřední vyzyvatelky Niky Prevc se tedy nejspíš ujme jiná Norka, Eirin Maria Kvandal. Ta sice ve většině závodů skáče nejdál nebo k tomu má značný potenciál, ale často vyráží z nižšího nájezdu a nedosáhne 95 procent velikosti můstku, takže nezíská kompenzační body za nájezdovou lavici. Někdy také ztrácí na stylu. A právě v tom je hlavní přednost Slovinky. Jen poslední závod v Hinzenbachu ukázal, jak důležitou roli styl hraje. Freitag sice skočila v obou kolech metrově dál, ale na stylu ztratila devět bodů a skončila druhá. Koneckonců při pohledu na výstavní telemark Domena Prevce i jeho starších bratrů je jasné, že jde o rodinnou specialitu.
Budeme samozřejmě držet palce i českým reprezentantkám. Ve Světovém poháru letos bodovaly dvě – sestry Anežka a Karolína Indráčkovy. Po výborných pokusech se k nim mohla v neděli přidat i Veronika Jenčová, avšak kvůli příliš velké kombinéze byla diskvalifikována už v prvním kole. I proto bude cílem českých závodnic postup do druhého kola v individuálních závodech a s trochou štěstí třeba i útok na dvacáté místo. V soutěži družstev, do níž se zapojí i Klára Ulrichová, by pak Češky měly cílit na nejlepší osmičku.
Rakušané versus zbytek světa
Mužské závody se v průběhu sezony změnily. Z původní dominance Rakušanů, kterou zpočátku narušoval svými dobrými výkony německý skokan Pius Paschke, postupně sešlo a v posledním závodě Světového poháru v Sapporu se na stupních vítězů neobjevil ani jeden svěřenec trenéra Andrease Widhölzla. Vyjma letů v Oberstdorfu se to letos stalo poprvé. Díky tomu se startovní pole rozšířilo o další adepty na vítězství a závody tím získaly na atraktivitě.
Zatímco o celkový triumf ve Světovém poháru soupeří pouze Daniel Tschofenig a Jan Hörl, na mistrovství světa v Trondheimu může na medaili pomýšlet víc skokanů, a to nejen z elitní desítky. Mimo ni se totiž stále nachází Rjojú Kobajaši. Pokud si vzpomeneme na sezonu 2022/2023, vyvrcholenou šampionátem v Planici, byl to prakticky stejný scénář. Nepovedený start, po Turné čtyř můstků ladění formy a v závěru cenný kov z velkého můstku. Kobajaši se letos znovu vrátil, dvakrát ovládl silně obsazené závody v domácím Sapporu, zapracoval na přechodu do letové pozice a potvrdil, jak zkušeným závodníkem je. Netají se navíc tím, že si formu cíleně načasovává na vrcholné akce, a stejný postup zvolil i letos. Za mě je rozhodně žhavým adeptem na medaili.
Podobně jako v minulých sezonách měli i tentokrát horší začátek Slovinci. K tradičně spolehlivému Anže Laniškovi se však připojil zlepšující se Domen Prevc a může se blýsknout i Tim Zajc, obhájce zlata z Planice. Lanišek bude zřejmě silný hlavně na středním můstku, kde se hodně projeví i kvalita stylu. Od Prevce či Zajce můžeme naopak očekávat dobrý výkon na velkém můstku a případně i výraznou podporu v soutěži smíšených družstev, kde budou Slovinci patřit k favoritům
Nepřehlédnutelný je také domácí tým. Skvělou formu má Johann Andre Forfang, stabilně skáče Kristoffer Eriksen Sundal a výrazně se zlepšil Marius Lindvik. Pokud by jim nechyběl Halvor Egner Granerud, který se musel podrobit operaci kolene, Rakušané by neměli jistý ani titul v soutěži družstev. Norové totiž mívají na domácí půdě ještě o pár procent vyšší výkonnost. Jejich poslední individuální triumf na velkém můstku získal Tommy Ingebrigtsen před třiceti lety v kanadském Thunder Bay, na středním zvítězil před deseti lety Rune Velta ve švédském Falunu.
Vítězství někoho mimo okruh Kobajaši, Rakušané, Norové, Slovinci by bylo prvotřídním překvapením. Poláci sice třikrát po sobě ovládli střední můstek, jenže tentokrát jim forma nepřeje a k obhajobě zlata by potřebovali velký kus štěstí. Kouč Němců Stefan Horngacher zase vyzdvihuje fyzickou připravenost svých svěřenců, ale jakou mají aktuální výkonnost, je zatím otázka.
Rakušané si letos v mnoha závodech dělali tak trochu vlastní národní mistrovství. Daniel Tschofenig i Jan Hörl skáčou stabilně, navíc mívají silná druhá kola, takže je třeba je zařadit mezi hlavní favority. Třetím do party je Stefan Kraft, suverén loňské zimy, který se na vrcholy sezony dokáže připravit jako málokdo a má už tři tituly mistra světa. V kombinaci s Maxmilianem Ortnerem představují v soutěži družstev velmi silnou sestavu, kterou bude těžké porazit.
Českou výpravu tvoří Roman Koudelka, letos náš jediný bodující závodník, spolu s juniory Davidem Ryglem a Danielem Škarkou. Oba mladí skokani už předvedli několik solidních skoků, avšak stále je trápí nevyrovnanost výkonů. Na světovém šampionátu proto budou zejména sbírat zkušenosti a pokusí se projít do hlavního závodu. Roman Koudelka by po nepovedené zimě rád dvakrát prošel do nejlepší třicítky a na středním můstku, který mu tradičně sedí, možná pomýšlí i výš. V loňské generálce zde totiž po skvělém prvním kole obsadil deváté místo.
Program vrcholí novinkou, mixem na velkém můstku
Bohatý program skokanských soutěží odstartuje už ve středu, kdy jsou na programu tréninky žen. V prvním týdnu se bude skákat na středním můstku: nejprve se o medaile utkají ženy, poté ženské týmy, a v neděli celý blok vyvrcholí hlavním závodem mužů. V úvodní části šampionátu bude chybět soutěž smíšených týmů, jež se poprvé v historii uskuteční na velkém můstku. Po ní se ještě utkají o zbývající sady medailí ženy, muži a také čtyřčlenné mužské týmy.
