Kanadská reprezentantka Abigail Strate je jednou z mála, která momentálně svými skoky a výsledky dokáže konkurovat vedoucí ženě letošního Grand Prix, Slovince Nice Prevc. 24letá skokanka do závodů v polské Wisle dokonce dorazila ve žlutém trikotu po dvou skvělých výsledcích v Courchevelu, přičemž jedním z těchto výkonů bylo i její premiérové vítězství na nejvyšší úrovni. O těchto úspěších, o pozitivní úpravě jejího stylu a o šancích v průběhu této sezony jsme se s ní krátce pobavili po prvním, tedy sobotním závodu.
Jak jsi dnes spokojená se svými skoky? Jak bys je zhodnotila – jsou teď třeba na 80%, na 90%…?
No, je těžké si stěžovat, když jste na pódiu, ale úplně spokojená nejsem. Nejsou tak čisté jako před týdnem v Courchevelu. Na zítřek musím ještě na něčem zapracovat.
Vidíme tě ve žlutém trikotu – po dnešku jsi jej sice ztratila, ale jaký byl pocit jej v Courchevelu získat a dnes s ním startovat?
Bylo to skvělé, zároveň to pro mě bylo něco úplně nového. Myslím, že jsem první Kanaďan/ka ve žlutém trikotu vůbec, ať už v létě, nebo v zimě, takže je to zároveň něco neskutečného. Celý týden jsem ten úspěch v Courchevelu vstřebávala – byla jsem velmi hrdá a nemohla jsem uvěřit tomu, že mám žlutý trikot, že jsem průběžně nejlepší. I když je teprve léto a do olympiády je velmi daleko, tak je to opravdu skvělé.
Cítila jsi se kvůli tomu nějak pod tlakem, nebo na to při přípravě na skok až tak nemyslíš?
Trochu nervózní jsem asi byla, ale je pochopitelné být nervózní, když nahoře sedíte vedle Niky Prevc a dobře víte, jak dokáže skočit. Zároveň je ale dobré vědět, že i já můžu takto podobně skákat.
Jaké byly tvé pocity po prvním vítězství v Courchevelu? Bylo to pro tebe něco očekávaného, nebo prostá a čistá radost?
Byla to čistá radost. Byla jsem opravdu šokovaná, určitě jsem to nečekala. Tedy věděla jsem, že moje skoky jsou dobré, ale Nika je momentálně jak z jiné planety. Takže bylo skvělé se jí trochu přiblížit a připravit jí alespoň menší výzvu.
Některé nejlepší země tu chybějí, ale kanadský tým vždy jezdí na Grand Prix. Dá se říct, že vám skákání v létě vyhovuje?
Pravděpodobně budu jediný skokan na světě, který vám řekne, že má raději skákání v létě než v zimě. Ráda jsem na slunci a ráda skáču na umělce – cítím se bezpečněji a mnohem konzistentněji. Je to pro mě větší zábava, také jste pod menším tlakem. Ono sice až tak nezáleží, jak v létě dopadnete, je to spíš o tom se přesvědčit, že jste konkurenceschopní, a zda se podaří přenést z tréninku vše do závodů.
Kdy uvidíme všechny 4 kanadské skokanky v závodu (kromě Alexandrie Loutitt a Nicole Maurer zatím chybí po zranění se navrátivší Natalie Eilers)?
Myslím, že do Predazza se chystáme všechny čtyři.
Foto: Abigail Strate během sobotního závodu ve Wisłe (autor: Jan Štěrba)
V čem myslíš, že jsou tvoje skoky lepší, v porovnání s minulou sezonou?
No část minulé sezony jsem byla i zraněná, po jednom z pádů jsem si zranila hlavu a dost mě to rozhodilo. Skákala jsem ve strachu, bojovala jsem s tím celé jaro i část léta, abych vůbec mohla normálně trénovat. Před touto sezonu jsem si řekla, že do toho dám vše, a uvidíme, kam až mě to dostane. Kromě silového tréninku jsem pracovala i s mentálním trenérem, budovala sebevědomí.
Během posledních dvou let se tvůj styl dost pozměnil. Jak náročné byly tyto změny, například změna nohy na telemarku, které vedly k tomu, že jsi nyní více technicky preciznější?
Je za tím opravdu mnoho práce, i mimo můstky, protože je to hodně i o sebedůvěře a odhodlání. Je pravda, že jsem změnila nohu, na kterou nyní dopadám. Zjistila jsem, že levá noha je pro můj telemark mnohem vhodnější. Telemark je pro mě věc, o které samozřejmě vím jak na ni, ale nebyla jsem na to právě příliš sebejistá a odhodlaná. V tréninku jsem na tom zapracovala. Když na tom neustále pracujete, získáte i potřebnou sebedůvěru.
Co si myslíš o novém formátu „High Five“? Je to podle tebe něco, co by se mělo v budoucnu zavést, třeba i v zimě?
Slyšela jsem hodně negativních ohlasů od fanoušků i samotných skokanů, ale těžko si můžu stěžovat, když jsem díky tomu formátu získala své první vítězství. Myslím si, že je to pro všechny výzva, když máte ve finále k dispozici v podstatě jen jeden skok, o to větší je tam i tlak. Je to zajímavý formát, měli bychom tomu dát šanci, párkrát to zkusit. Určitě by ale bylo dobré mít větší pauzu mezi jednotlivými koly. Také jsem slyšela, že by nejen fanoušci uvítali lepší grafické zobrazení, aby byl celý formát srozumitelnější.
Jak to vypadá s kanadskými skokany? Na olympiádě budete obhajovat medaili, ale vypadá to, že momentálně není k dispozici žádný mužský skokan.
V nejbližší době to vypadá, že alespoň jeden muž by mohl v příštích závodech startovat (mezitím prosákly informace, že do skokanského kolotoče se vrací Mackenzie Boyd-Clowes).
A co tvůj individuální výsledek? V Pekingu jsi byla 23., určitě jsou tvoje cíle teď vyšší…
Ano, to je pravda. V Pekingu jsem měla jiné očekávání. Věřím, že tuto sezonu mám šanci na dobré výsledky, ale beru to hlavně tak, že se moc těším na možnost reprezentovat Kanadu na olympijských hrách.
Autor rozhovoru: Jan Štěrba.
Úvodní foto: Abigail Strate po nedělním závodu ve Wisłe (autor: Jiří Korbel)
