Českému týmu se sice poslední víkend SP nepovedl, zbraně ale rozhodně skládat nehodlá. Daří se mladíkům Tomáši Vančurovi a Viktoru Poláškovi, s optismem hledí do budoucnosti rovněž Vojtěch Štursa. Právě jedenadvacetiletý objev letošní sezony se s námi po německém víkendu podělil o své pocity a plány na příští týdny. Zveme Vás k přečtení!
[b]Víkend ve Willingenu se do paměti českých fanoušků zapíše určitě negativně, našel bys však i nějaká pozitiva?[/b]
Určitě, na všem špatném se vždy najde něco dobrého. Mně to dodalo motivaci k nalezení nějakého konstruktivního řešení té situace. A z každého skoku jsem si vzal zkušenost a pocit. Každý skok mi něco dal do budoucna. Hlavní je z každého dne si něco vzít a poučit se, posílit se fyzicky, popřípadě mentálně. Nebo alespoň prožít nějaké emoce…
[b]Vypadá to, že si s Viktorem Poláškem a Tomášem Vančurou předáváte štafetu v tom, komu to zrovna skáče. Myslíš, že se vám to podaří sladit?[/b]
To jsou skoky na lyžích. Jednou se daří a člověk neví, co na můstku dělá a přitom létá až dolů a poté se nedaří a člověk neví co má udělat aby vyhrabal těch chybějících dvacet metrů. Rozhodují detaily, svět je neskutečně vyrovnaný. Stačí větší tenze v nájezdovém postavení, na jednu chybu se naváže vše ostatní a v součtu se nedoletí nikam. Není to všechno tak jednoduché, jak se laikovi může zdát, avšak to je na delší povídání.
Abych se vrátil zpět k otázce – všichni tři to máme v sobě. Záleží jen na tom, abychom to dokázali prodat. A já věřím a zároveň doufám, že letos ještě přijde závod, kdy se nám všem třem povedou skoky tak, jak to opravdu umíme.
[b]Jaká je po posledním nepříliš povedeném víkendu atmosféra v týmu?[/b]
Jako tým myslím nepropadáme panice, snažíme se najít řešení té situace a dělá se maximum, aby to bylo zase fajn. Samozřejmě každý reaguje také individuálně jak je naučený dle svého chování, někdo má negativní přístup a držkuje na celý okolní svět. Já se na věci spíš snažím koukat racionálně, poučit se a najít si svojí cestu zpět nahoru.
[b]Co přesně stojí za tvými slabšími výsledky z posledních závodů? Působí už také únava?[/b]
Únava v tom svojí roli zajisté má. Ve Willingenu jsem měl na testu výkonnost kolem 90% svého maxima. Což je už značný propad – logicky ten okamžik musel nastat. Je to má první sezóna ve svěťáku a oproti COC je to do náročnosti úplně někde jinde. Tělo na to tedy není pořádně naučeno.
V příštích letech budu mnohem silnější a vše bude lepší, stabilnější. Stále ještě stárnu do síly, ne do hrobu. A samozřejmě svojí roli hraje také psychika. Na Turné jsem se nechal zbytečně ovlivnit vnějšími vlivy, poté mě ve Wisłe dvakrát sfouklo a jednou jsem skok pokazil. To člověku nepřidá a zbytečně začne hledat složitosti tam, kde nejsou. A z toho se vytratil ten správný pocit z techniky – a byli jsme tam, kde jsme byli. Dělám maximum pro to, abych opět našel radost a pohodu ve svých skocích. A vím, že to není daleko.
[b]Jaké jsou další plány českého týmu? Chystáte se v kompletním složení na lety, nebo vás čeká trénink?[/b]
Já zůstávám na trénink a odpočinek, musím nabrat ztracené síly zpět. A také vylepšit techniku na můstku. Vynechat tento víkend je dle mého správná volba. Volba, která mi, věřím, maximálně prospěje, a kterou využiji ve svůj prospěch.
[b]Opět jsi změnil brýle, v čem jsou důležité pro skokana a v jakém typu se ti skáče nejlépe?[/b]
Brýle jsou pro skokana důležitá věc, zkuste si v 90 km/h vytáhnout hlavu z okénka auta a myslím, že toho bez brýlí moc neuvidíte (smích). Já používám tento model, jelikož se jako jediné brýle od Casca nemlží. Všechny ostatní brýle, které máme, se po dvou minutách na obličeji zamlží a člověk nevidí nic. Nikomu jinému však tento model nepasuje na obličej, nebo do helmy.
[b]Momentálně se kromě MSJ koná také Univerziáda, co vlastně ty a studium, chtěl by ses někdy zúčastnit i takovéto akce?[/b]
Začátkem školního roku jsem nastoupil na TUL (Technická Univerzita Liberec, pozn. red.) a Univerziáda byla v plánu. Avšak vývojem situace se dalo přednost přípravě na MS. Univerziáda nemá ve skokanském světě tak velký význam jako je to třeba u běžeckého lyžování.
A škola bohužel musela na druhou kolej, byl jsem tam prvních čtrnáct dní a poté začala příprava na zimu a já už neměl možnost se tam ani podívat. Škola se dá dodělat i v 50 letech, sportovcem v tomto věku již moci být nebudu (smích).
Závěrem by Vojtěch Štursa chtěl poděkovat všem věrným fanouškům, kteří při něm a celém týmu stojí i v horších časech. Rovněž Vás srdečně zve k návštěvě své facebookové stránky. Odkaz naleznete níže. Vojtěchu Štursovi za rozhovor moc děkujeme a přejeme mu co nejvydařenější závěrečnou fázi příprav na MS!
[link=https://www.facebook.com/stursa.vojtech/?fref=ts]FB stránka Vojtěcha Štursy[/link]
[i][b]Foto: Vojtěch Štursa [/b](autor: Maja Gara)[/i]
