Celou sezonu si držel Vojtěch Štursa pozici lídra české juniorské reprezentace a prokázal ji i na Mistrovství světa juniorů v Liberci, kde bral solidní šestnácté místo, i když sám chtěl víc. V Zakopanem dosáhl svého dosud nejlepšího výsledku v CoC, 23. pozice. Při premiérovém leteckém SP v Oberstdorfu si vylepšil i své délkové maximum na 157,5m.
Jak sedmnáctiletý český skokan hodnotí svou dosud nejlepší sezonu?
Začněme u vrcholu sezony – MSJ v Liberci. Jak hodnotíš své vystoupení a 16. pozici na Ještědu?
Abych pravdu řekl, od MSJ jsem měl větší očekávání a to umístit se do první desítky. Po prvním kole jsem se ocitl na hranici, ale ve druhém kole jsem skok pokazil, ale nakonec to dopadlo alespoň na to šestnácté místo. Není to špatné umístění, hlavně oproti minulému roku, kde jsem skončil až za čtyřicátým místem.
Díky skalpu bodů v CoC jsi dostal příležitost naskočit i do SP v Oberstdorfu, kde Tě čekala premiéra na leteckém můstku. Jak sis ji užil?
Lety v Oberstdorfu byly velkou a přínosnou zkušeností. Byly to mé první lety, nebyl jsem stoprocentní psychicky. Od prvního skoku jsem měl problém s nájezdovým postavením a jakákoliv chyba se z rychlostí SP trestá. Každopádně se těším na další příležitost skákat na leteckém můstku.
Jak už bylo řečeno, podařilo se Ti, byť jen jednou, bodovat v CoC. Ale startoval jsi v něm celkem pravidelně a umísťoval se často jen kousek za bodovanou třicítkou. Jsi spokojen se svými výkony v druhé nejvyšší soutěži?
Bohužel celou zimu mi chybělo pár bodů na druhá kola. Každý závod se něco nesešlo a dělal jsem zbytečné chyby. Stále mám mnoho věcí, které musím zlepšovat a věřím, že v příští sezoně budou moje skoky zase o kus delší.
Už letní sezonu jsi začal velmi zajímavě. Startoval jsi v prvním mezinárodním závodě v rumunském Rasnově (FIS Cupu), kde jsi skončil pátý. A nutno podotknout, že jsi skákal na úrovni Thomase Morgensterna. Jaký dojem v Tobě zanechal tento závod a celé Rumunsko, které nepatří mezi tradiční skokanské destinace?
Tento závod byl úplně první v letní sezoně, ještě se starými kombinézami. Závod na tak malém můstku a v tak brzkém datu, nemůže říct nic podstatného. Ovšem atmosféra tam byla neuvěřitelná, počet diváků, co byl tam, mnohdy není ani na závody SP.
Je to už hodně omílaná otázka, ale přesto se zeptám. Jak ti sedly nové kombinézy?
Celé léto jsem se s kombinézami srovnával. Ze začátku jsem s tím měl velké problémy, ale postupem času se to zlepšilo. Člověk se musí pravidlům podřídit.
Z české reprezentace vyčnívalo letos jedno jméno. Co říkáš na vynikající výkony Jana Matury, který ve věku, v němž už to málo kdo čekal, udivil a oslnil celý skokanský svět?
Před Honzou se klaním, po tolika letech horších výsledků dokázal všem vytřít zrak. Zřejmě vždy věděl, že na to má a letos se mu to povedlo ukázat. Držím mu palce, aby ho forma doprovázela i v dalších sezonách.
Příští sezonu Tě bude nejspíš opět čekat juniorský šampionát v Predazzu. Ale hlavním vrcholem budou olympijské hry. Myslíš na možnou cestu do Ruska?
O těchto věcech jsem vůbec nepřemýšlel. Za ten rok se může stát cokoliv, třeba ani nemusím skákat v Predazzu. V tomto sportu je možné opravdu všechno, ale přemýšlet o olympijských hrách v 18 letech je, myslím, více než odvážné. Vše se časem ukáže.
Než jsi přešel do Dukly, reprezentoval jsi Nové Město na Moravě, které letos pořádalo MS v biatlonu. Nejsou tam skoky trošku v pozadí? A co rozhodlo o tom, že ses nedal na u vás populárnější běh na lyžích?
Nové Město jsem opustil v létě roku 2011. Od té doby skáču za Duklu Liberec. V Novém Městě se v posledních letech neudělalo pro rozvoj skoku nic. Vybudoval se tu sice nádherný lyžařský a biatlonový areál, ale nejmenší můstky pro začínající malé děti zde, pokud vím, chybí. A co se týče běžeckého lyžování, to je pro mne uzavřená kapitola, tento sport jsem nikdy rád neměl a nikdy ho ani nebudu mít rád.
Na závěr se zeptám, kdo je Tvým největším vzorem a kde nejraději skáčeš?
Já na vzory moc nejsem, k osobnostem, které dokázaly důležité věci nejen ve sportu, hledím s velkým respektem, ale nikdy jsem nechtěl být stejný jako někdo jiný. Nejraději skáču v Klingenthalu, ačkoliv moc lidí tento můstek rádo nemá, já si na něm věřím.
Foto: Vojtěch Štursa (autor: Natalia Kuszyk)
