„Vstupenky jsou drahé,“ připouští kluci.

Jiří Mazoch si připsal hned při svém debutu ve Světovém poháru body a navázal tak i odpoledne na parádní páté místo z dopolední kvalifikace. Ačkoliv po kvalifikaci tvrdil, že nervózní není, po prvním kole už mluvil jinak. „Byl jsem nahoře trošku nervózní, čekal jsem od sebe víc, a myslel jsem, že udělám lepší skok, byly tam nějaké chyby na odraze, na hraně,“ objasňoval zkrácení skoku oproti kvalifikaci. Připouští také, že startovat v Kontinentálním a Světovém poháru je markantní rozdíl. „Je to něco úplně jiného. Tady se skáče kvalifikace a je to snad třikrát těžší než Kontinentální pohár.“

Po kvalifikačním skoku Martin Cikl připustil, že byl v křeči. Přes poledne proto podnikl kroky k nápravě. „Byl jsem na masáži u našeho fyzioterapeuta, který mi rozmasíroval nohy, abych měl lepší pohyblivost. No a já myslím, že se to zlepšit povedlo.“ Přesto ne natolik, aby výkon stačil k postupu do druhého kola. „Nejsem úplně spokojený,“ připustil. Avšak hned dodal. „Ale jsem rád, že to bylo lepší, než v kvalifikaci.“

Druhé kolo naopak vybojoval Antonín Hájek. „Měl jsem pár dobrých skoků v Ramsau, ale bylo tam několik chybiček, tak jsem se je snažil odstranit,“ vyprávěl. A většinu se nejspíš odstranit podařilo, prozměnu však zlobilo štěstíčko. „Druhý skok byl podobný skoku v prvním kole, možná o něco horší. Ale podmínky jsou těžké, tak jsem spokojený aspoň s těmi pár body.“ A Tondovy vyhlídky do sobotního závodu? „Určitě bych se chtěl oproti dnešku zlepšit. Třeba bude příznivější vítr. A určitě pozitivní myšlenky.“

Nejlepším Čechem byl na domácí půdě Jan Matura. „Určitě to byly dva nejlepší skoky, jaké jsem zde předvedl a jsem rád, že se to povedlo právě v závodu a právě doma.“ V radostné euforii zauvažoval také nad sobotním kláním. „Když se mi dnešek takhle vydařil, tak určitě nebudu moct myslet na horší umístění. Ale ta konkurence je opravdu vyrovnaná, takže takové umístění je absolutním uspokojením.“

Roman Koudelka předvedl skok délkově podobný kvalifikaci, po které příliš spokojený nebyl. Přesto to viděl jinak. „Teď ten skok byl o dost povedenější než v kvalifikaci. Podmínky tam nebyly ideální a to se nedá nic dělat. Všechno je otevřený a je tady ještě druhé kolo,“ uvažoval o pauze mezi koly. „Chtěl bych udělat stejný skok jako teď a já věřím, že už to bude dobrý.“ Povedlo se a s druhým pokusem rozhodně nepropadl. „Určitě to druhé kolo bylo povedené, velice povedený skok. Akorát dnes byla bohužel smůla na vítr, ale doufám, že zítra bude víc štěstí.“

Štěstí přeje Roman také svému velkému kamarádovi, který přes kvalifikaci neprošel. Jakub Janda zůstal spolu s Čestmírem Kožíškem před branami závodu. „To se bohužel stává,“ povzdychl si Roman. „Kuba měl v kvalifikaci špatné podmínky a já jenom doufám, že si to zítra vynahradí.“ Čestmír druhou šanci nedostane, místo něj se na start postaví Jan Mazoch.

„Vstupenky jsou drahé,“ připouští kluci.

Naši reprezentanti při harrachovských letech, které se uskutečnily v půlce ledna, několikrát kárali české fanoušky. Celý mamutí můstek byl tehdy obsypán převážně polskými nadšenci a Češi se moc při fandění neprojevovali. V Liberci se situace sice změnila – ubylo fanoušků i podnapilých Poláků, k můstku se vydrápalo přibližně dva tisíce diváků. A skokané fanoušky už tak ostře nekritizovali. „Je to s Čechy podobné jako v Harrachově, ale nám s klukama přijdou vstupenky předražené. Řekl bych, že stojí docela dost,“ řekl Martin Cikl.

Návštěvnost skutečně pokulhávala. Snad kvůli všednímu dni, snad kvůli financím. A zázemí zatím také není dotažené k dokonalosti. „Ještě ta tribuna potřebuje dodělat,“ míní Antonín Hájek. „Ale podpora tam určitě byla.“ Totiž i hrstka fanoušků vytvořila pěknou, hlučnou kulisu. Výmluvný komentář přišel z úst Romana Koudelky: „Mohlo tady být víc lidí, ale lístky za 420,-? Já osobně bych sem asi taky nešel.“

foto: Jiří Mazoch (zdroj: skoky.net)