Po několika úspěšných závodech a dlouhodobé formě se zdá být zřejmé, že ženské odvětví českého skoku na lyžích našlo svou novou jedničku. Zdena Pešatová nenachází mezi týmovými kamarádkami konkurenci a sama začíná získávat cenné úspěchy i na mezinárodní scéně. A nemá to vůbec jednoduché. Vždyť situace okolo svazu je natolik prachbídná, že si musí mladá závodnice sama platit soustředění. Ke kvalitním výkonům nám poskytla pár názorů, které přinášíme níže v článku.
Zdenko, v prvé řadě velká gratulace ke skvělým výsledkům na závěr letní sezony. Podívejme se na ně. Před dvěma týdny jsi zažila premiéru v letní Grand Prix. Tam jsi hned dokázala dvakrát projít mezi bodující třicítku a vůbec se zdá, že od té doby jsi se skok od skoku zlepšovala. Jak hodnotíš samotnou Grand Prix?
Tak určitě to pro mě byla obrovská zkušenost, a ačkoli jsem toho na velkých můstcích neměla naskákáno dost, tak si myslím, že jsem to zvládla docela dobře. Neříkám, že ty skoky byly 100%, k tomu se teprve dopracovávám, ale od té doby jsem je podle mě hodně zlepšila.
Ano, o týden později na Kontinentálním poháru v nabité konkurenci přišlo 7. a 3. místo. První pokus v prvním závodě asi nevyšel podle představ, byla jsi tedy ve finále i se sedmou příčkou spokojena?
Ano, jednoznačně. Vůbec jsem netušila, že po tom prvním skoku bych mohla být vůbec do TOP 10, takže 7. místo bylo velké a příjemné překvapení.
O den později jsi začala 12. pozicí v tréninku, …
To už ani nevím… (smích)
… Na kterou jsi navázala dvěma patrně bezchybnými skoky, z nichž vzešlo pódium. Je tomu tak?
Zkusím zůstat skromná… (smích). No, bezchybný ten skok určitě nebyl, každopádně jedním z mých nejlepších určitě ano. Teď se snažíme pracovat spíš na letovce (pobaveně: je to hrůza), takže trénujeme v Liberci na K120, kde se snažím postupně tu letovou fázi měnit. Třeba nízké stylové známky také nebyly dle mého zapříčiněny telemarkem, za který mě trenéři dokonce chválili, ale nečistým průběhem letu.
Co se týče toho Liberce, nedávno jsi publikovala video, na kterém jsi překonala svoje maximum a letěla daleko za značku 100 metrů. Pomáhají pak zkušenosti z velkých můstků i na těch středních, nebo je nich potřeba ten skok provést trošku jinak?
Hodně to pomáhá. Díky tréninkům na velkém můstku mám teď v letu mnohem větší jistotu, než předtím. Nemůžu si ale hrát na experta, protože tomu sama až tak moc nerozumím, ale podle mě by se skok měl dělat stejně a přece trochu jinak, protože ne každý můstek je stejný. Na jednom skočíš šipku a poletí ti to až dolů, a když to stejné uděláš někde jinde, tak je dost možné, že skočíš tak buben.
Oficiální letní sezona je už u konce, plánuješ ještě účast na nějakých menších soutěžích?
Teď už v plánu nic nemáme si myslím. Zbývají už jenom soustředění.
Na závěr ještě otázku k situaci u nás – jak těžké je pro tebe prosazení se mezi Norkami či Rakušankami, které mají mnohem lepší skokanské zázemí? Jaké jsou podmínky Česku?
Tak ty Norky a další mají rozhodně lepší podmínky, protože mají víc můstků, tudíž mají kde skákat a trénovat. Bohužel u nás je jen jeden (Liberec) a pak Frenštát, ten je ale zase daleko.
Zdence děkujeme za rozhovor, přejeme hodně štěstí do zimní části a co nejvíce bodů ve Světovém poháru.
Foto: Zdena Pešatová (autor: Vendula Bittnerová)
