Dva spolubydlící, dva kamarádi a dva medailisté – Thomas Morgenstern se v neděli ráno poprvé probudil jako olympijský šampión. Ve tváři lehký úšklebek. Co přišlo potom?
„Hned potom jsem se ohlédl po medaili, jestli tam ještě stále je a jestli mi ji on nevyměnil,“ pronesl „Morgi“ v neděli v rakouském domě a srdečně se smál. Tím „on“ myslel svého spolubydlícího Andrease Koflera, kterému zlato vyfoukl o pouhou desetinu bodu. Ve svých 21 letech o dva roky starší Kofler už pustil tu těsnou porážku z hlavy, vždyť to nebyl žádný Bystöl ani Ahonen, ale jeho týmový kolega, kdo stál o stupínek výš.
„Rozhodně je mi to líto mnohem méně, když je ten nejlepší Morgi, protože vím, že je to ten pravý. Desetina je desetina a byl prostě právě o tu desetinu bodu lepší, nemůžu se na něj pro to přece zlobit,“ říká Andreas Kofler a obrací se na svého „zlatého“ týmového kolegu s úsměvem. Rozhodně to není při dvacátých Olympijských hrách zvykem, že by zlatá a stříbrná medaile z jednoho závodu přebývaly společně v jednom pokoji. Dvojice spolubydlících Kofler/Morgenstern, která se utvořila po jejich triumfu ve Willingenu na tom ani nic měnit nechce.
„Když všechno půjde jako dosud, nikdy se nerozdělíme,“ ujišťuje Thomas Morgenstern. A to i přesto, že tihle dva mají naprosto odlišné charaktery. Morgenstern je extrovert s věčným úsměvem na tváři a drzými průpovídkami, Kofler je naopak do sebe uzavřený, klidný typ.
„Pasuje to k sobě docela dobře. On je sice „Pan Sebevědomý“ a já „Pan Uzavřený“, ale můžeme jeden od druhého leccos pochytit,“ vidí Kofler ve společném soužití jen pozitiva. A tohle vzájemné ovlivňování by jim mohlo pomoci i v profesionálním a osobnostním vývoji, který v jejich věku ještě zcela jistě uzavřen není. Sebevědomý olympijský vítěz každopádně nemá navzdory svým úspěchům strach, že by se vznesl do nebeských výšin.
„Z toho mám nejmenší obavy, pro mě je všechno normální, pouze jsem teď olympijským vítězem. Nenafouknu se, a kdyby, on mi už Kofi pomůže dostat se z nebe dolů, už to párkrát udělal.“
Dalším tažením, a Morgenstern doufá, že vítězným, pro něj bude letos v létě maturita na škole, kterou studuje. Za vzor si klade olympijského vítěze Karla Schnabera.
„Řekl mi, že také poprvé vyhrál olympiádu a poté složil maturitní zkoušku. Na to jsem řekl: To přesně chci i já.“
A aby zdůraznil panující dobré vztahy mezi oběma kolegy navzdory porážce se Andreas Kofler zeptal Thomase: „Máš rád buchty?“ a přinesl mu jich pár z místního bufetu.
Zdroj: Kurier.at
Foto: torino2006.org
