Dvaadvacetiletý Tomáš Zmoray je osamocený slovenský bojovník, jenž čeří vody Světového poháru. V roce 2008 se stal slovenskou jedničkou, když Martin Mesík pověsil skočky na hřebík. Skokanská situace u našich východních sousedů je již delší dobu špatná.
Tomáš Zmoray nasedl na kolotoč Světového poháru poprvé v roce 2008 v italském Pragelatu a jako osmnáctiletý příslib skončil na 47. místě. Do závodu prošel z kvalifikace celkem 7x, na TOP 30 a premiérové body ve SP však stále čeká. „Pokusit se v této sezoně bodovat je můj největší cíl,“ prozradil svěřenec trenéra Jána Tánczose. Milovník hudby a tenisu se účastnil také mistrovství světa v Liberci 2009 a byl členem slovenské výpravy na zimních olympijských hrách v kanadském Vancouveru v uplynulém roce. V obou „velkých“ závodech si připsal umístění mezi padesátkou nejlepších.
Rodák z Banske Bystrice okusil i chvilku slávy na stupních vítězů, a to nejednou. První zářez na pomyslné pažbě udělal díky 3. příčce při FIS Cupu na domácím Štrbském Plese. Na tomtéž místě si ve FIS Cupu vysloužil také dva primáty, v létě roku 2010 a zimě roku 2011. Bilancování s prvenstvími tímto nekončí. V sezoně 2010/2011 vybojoval vítězství v celém seriálu FIS Cupu. Největší úspěch zaznamenal v únoru roku 2009 v polském Zakopanem, kde opanoval závod Kontinentálního poháru.
Dva skokani, čtyři žáci a žádná skokanka!
V nižších soutěžích dělá Tomášovi společnost týmový parťák Patrik Lichý, ale v té nejvyšší se objevuje osamocen. „Tak není to moc jednoduché jezdit sám, ale za ty poslední dva roky jsem si celkem zvykl,“ přiznal s ironickým úsměvem Tomáš a dodal: „Ale vždy je lepší dělat s více lidmi.“
Budoucnost slovenského skoku není také nejrůžovější. Základna je opravdu značně okleštěná. „Tak v podstatě je tam se mnou ještě jeden kluk (pozn. redakce: Patrik Lichý), který jezdí nižší soutěže jako Kontinentální pohár. A potom tam jsou ještě čtyři malí, tak uvidíme,“ objasnil Tomáš.
Letošní premiéra na Čerťáku
V letošní sezoně naskočil do rozjetého Světového poháru v českém Harrachově. Zdejší můstek mu však očividně nesedí, což sám potvrdil: „Tento můstek nepatří mezi mé oblíbené. A na tom leteckém jsem ještě neskákal.“ Ten harrachovský není ovšem jediným mamutem, s nímž nemá Tomáš zkušenost. Okusil zatím jen dva – v Bad Mitterndorfu a Planici. Hodnotu svého osobního maxima 173,5m z Planice 2009 by mohl změnit na největším můstku světa ve Vikersundu při únorovém mistrovství světa v letech, ale na to a vůbec na účast na MSL Tomáš zatím nemyslí: „To se ještě uvidí, to záleží na formě těsně před MSL.“
Foto: Tomáš Zmoray (autor: Michaela Vondrášková)
