Kdo by po úvodních větrných dnech čekal, že v rámci letošních olympijských her uvidíme nejspravedlivější závod letošní sezony. Sobotní bitva o medaile se nesla ve znamení bezvětří a spousty dalekých skoků – kdo skákal pod 135 metrů, mohl dnes o úspěchu zapomenout. Toho se dočkal Marius Lindvik, jenž úchvatným druhým skokem dokázal předčit i Kobajašiho, lídra po prvním kole. Češi bohužel na dvojí postup do třicítky ze středního můstku nenavázali.
Hořko-sladký norský závod, Kobajaši na zlatý double nedosáhl
Dnešní zlatá medaile Mariuse Lindvika je pro Norsko historická. Vůbec poprvé skokan z této země vystoupal na nejvyšší stupínek v závodě na velkém můstku. Od doby, kdy se na olympiádě skáčou dva skokanské individuály, je to teprve druhé norské zlato na větším z objektů – Lindvikovým předchůdcem byl v roce 1964 Toralf Engan. To se však v Innsbrucku ještě skákalo na můstku K-81… Přitom závod se pro svěřence trenéra Stöckla dlouho nevyvíjel příliš nadějně. Již po prvním kole skončili 31. Tande a 32. Johansson, na nejužší špičku ztrácel také Granerud. Jen Marius Lindvik po průběžném druhém místě držel norské naděje vysoko.
Závěr druhého kola byl bohužel ovlivněn taktickými manévry trenérů, kteří pro své elitní závodníky snižovali nájezd o jedno okno, závod tím však náboj neztratil. Mnohdy dnešní zápolení připomínalo souboje na středních můstcích, kde ve vyrovnaném poli často rozhoduje styl. Již po prvním kole se však vykrystalizovalo duo soupeřů o zlato. R. Kobajaši v něm překonal rekord můstku (142 m) a před druhým Lindvikem (140,5 m) držel náskok v podobě 2,2 bodu, přičemž zbytek pole již ztrácel výrazněji.
Lindvik zaútočil brilantním pokusem v zadním větru ve druhém kole (140 m), na což Kobajaši (138 m) již odpovědět nedokázal a na dvojitý zlatý počin Kamila Stocha (2014) či Simona Ammanna (2010, 2002) tím nenavázal. Za dvojicí favoritů následovalo vzhledem k dosavadnímu průběhu poměrně překvapivé jméno. Po nevýrazných výkonech na trénincích se dnes zmátořil Karl Geiger (2x 138 m), jehož dva vyrovnané skoky na poslední chvíli přece jen přinesly individuální medaili pro německé muže. Čtvrtý byl Kamil Stoch (137,5 a 133,5 m), jehož v popředí držely parádní stylové známky – po předchozím průběhu sezony bude pro polskou legendu 6. a 4. místo z OH bráno určitě jako malé vítězství. Pátý skončil po ataku ve druhém kole Markus Eisenbichler (137,5 a 139,5 m), který byl posledním skokanem, jenž si nenechal snížit nájezd, což jej ve výsledku možná stálo bronz.
Z průběžné třetí na konečnou šestou pozici se propadl Timi Zajc (138,5 a 130,5 m), jenž opět nedokázal poskládat dva výborné skoky do jednoho závodu. Sedmý následoval po také horším finálovém skoku další ze spolufavoritů Manuel Fettner (138,5 a 134 m), jenž porazil dalšího z Norů, osmého Graneruda (135 a 135,5 m). Zklamaný byl zřejmě desátý Peter Prevc (2x 137 m), který doplatil na horší styl – mít známky Kamila Stocha, byl by před ním na čtvrté pozici. Na medaili opět nedosáhl ani třináctý Kraft, pro kterého byly opět závodní skoky těmi nejhoršími v rámci programu na velkém můstku. Do top 15 se tentokrát nevešli ani Rusové (nejlepší byl 16. Sadrejev) či Švýcaři (22. Deschwanden).
Češi do třicítky neprošli
Čeští reprezentanti dnes zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v samostatné historii, přičemž „překonali“ i závod v Park City 2002, kde byl naším nejlepším závodníkem až 36. Jan Mazoch. Dnes se dokonce nikdo z našich nevešel ani do elitní čtyřicítky, za níž o příčku zaostal Roman Koudelka (124 m), jehož těsně následoval 42. Čestmír Kožíšek (122,5 m). Nejlepším členem našeho týmu byl tudíž 37. Kevin Maltsev (126,5 m), jenž za sebou na rozdíl od všech Čechů nechal alespoň Turka Ipciogla nebo v totální mizérii se potácejícího Američana Bicknera…
Za svou olympijskou premiéru se nemusí stydět Radek Rýdl (118,5 m). Na 47. místě za sebou nechal nejen medailistu ze závodu smíšených týmů Matthewa Soukupa, ale bohužel také až osmačtyřicátého Filipa Sakalu (116 m), jenž si zřejmě nejhorší skok na můstku HS140 nechal do závodu.
Olympijský program pokračuje na velkém můstku již zítra. Opět v pravé poledne se uskuteční trio tréninkových kol, které bude pro mnohé skokany poslední šancí, jak zaujmout trenéry před pondělním kláním družstev.
Foto: Marius Lindvik (autor: Jan Štěrba)
