Podobně jako v minulých letech, i letos těsně před startem zimy přinášíme komplexní pohled na český skok na lyžích očima toho nejpovolanějšího. Vyzpovídali jsme sportovního ředitele úseku skoků Filipa Sakalu, který nám prozradil mnohé – od hodnocení letní sezony přes rozbor situace v českém skokanském podhoubí a infrastruktuře až po odtajnění některých zajímavých budoucích projektů. Spolu s naším článkem o harrachovské kauze tedy přidáváme další důležitý dílek do mozaiky tuzemského skokanského sportu.
Jak hodnotíš letní sezónu v podání českých závodníků?
Během letní sezóny není závodní výkonnost to hlavní. Jde hlavně o to, jak se sportovci připravují na hlavní část roku, což je zima – zejména leden a únor. Když to vezmu z tohoto hlediska, tak máme za sebou solidní přípravu na zimu.
Dost českých skokanů mělo z mého pohledu světlé chvilky, ať už to byly holky, B skupina mužů a samozřejmě Koudy (Roman Koudelka). Roman má v létě nepochybně splněno. Stále je našim nejlepším závodníkem a myslím si, že v létě ukázal, že sportovní důchod u něho nebude ještě dlouho téma (smích). Lukáš Hlava odvádí kvalitní práci. Zimní sezóna bude dlouhá, věřím, že se pár našich sportovců blýskne ve správný čas.
Jakou hraje roli spolupráce Romana Koudelky s Polskem?
Tohle se asi nedá kvantifikovat, ale myslím si, že je vždycky dobré, když je sportovec v partě a má kolem sebe víc lidí. Zejména když je tam půlka týmu s medailemi z velkých akcí a vítězství ve Světovém poháru. Konkurenční prostředí zatím Koudy v České republice nemá. Michal Doležal (momentálně působící v Polsku jakožto trenér Kamila Stocha) to taky vnímá pozitivně, takže si myslím, že to byl dobrý tah. Musíme být Polákům za tu možnost opravdu vděční.
Co Romanovi nástupci?
Pár závodů jsem s mladými letos absolvoval a moc se mi líbila dynamika celého týmu. Jsou tam kluci, kteří mají mezi sebou určité konkurenční prostředí a předhánějí se, což je ohromně důležité a je potřeba to udržet. Závodní výkonnost měl v létě slibnou David Rygl, Dan Škarka je taky hodně blízko bodovaným pozicím v COC, kam už David proklouzl. Beny (Benedikt Holub) taky není úplně daleko od bodů, Jirka Černý v COC zatím sbíral zkušenosti, ale ve Frenštátě už ukázal, že na to má. Filip Křenek překvapil na FC ve Villachu, kde byl bohužel diskvalifikován, ale pak dokázal bodovat ve Frenštátě, takže ti kluci určitě mají potenciál. Dlouhodobý cíl je pochopitelně Světový pohár, ale všechno má svůj čas.
Takže je cílem letos víc jezdit na Kontinentální poháry?
B skupina a někteří junioři začnou sezónu v Kanderstegu (6.–7. 12.) na FIS Cupu a pak bych si přál, aby čtyři z nich jezdili na Kontinentální poháry a usadili se tam s cílem bodovat. Myslím, že už mají kvality i věk na to, aby na COC svítili Češi na bodech.
Když jsme u těch kategorií – ve Světovém poháru se několikrát konají mixy, kde by určitě Češi měli soupeře k poražení. Je tam snaha se těchto závodů účastnit?
Uvidíme. Samozřejmě si přeji, aby někdo z kluků vystřelil do SP. Cíl je mít znovu tým ve Světovém poháru, ale prvně musí být vyskákaní a dobře připravení ze závodů nižších kategorií. Je vidět, že ti kluci za poslední tři roky nějakou cestu ušli. Byť každý jiným tempem, ale všichni ukázali, že v nich skokan je.
Přesuňme se ženskému týmu – po výborném startu do předloňské zimy panuje od té doby spíš stagnace, jaký je tvůj pohled na ženskou reprezentaci?
Je pravdou, že holky měly na víc, ale o stagnaci bych nemluvil. Anežka Indráčková vyhrála loni celkově Alpen Cup, Veronika Jenčová měla své nejlepší výkony na MS, kde svoje maximum vylepšila i Kája Indráčková. Když se na současnou situaci podíváme jako na začátek nové cesty, je důležité vidět i to dobré. Občas mám pocit, že se některé dílčí výsledky zlehčují nebo rovnou shazují jako nedostatečné. Možná je to tím, že stále měříme podle minulosti. Jenže pokud chceme něco budovat, musíme přestat žít tím, co bylo, a vážit si každého malého kroku vpřed.
Vnímám, jak se v našem prostředí zakořenil pocit, že „všechno stojí za nic“. Jenže utápět se v tom nikam nevede. Doby, kdy byli čtyři Češi pravidelně na bodech nebo jsme jezdili na závody jako favorité na medaile, teď nejsou. Ale všichni se snažíme o to, aby to nebyla jen vzpomínka, ale hlavně naše budoucnost.
Holky měly v létě pár závodů, kdy to vypadalo velice slibně, a uvidíme, co přinese zimní sezóna. S ohledem na vývoj situace jsme udělali pár změn, aby se sezóna vydařila.
V čem ty změny spočívaly?
Více jsme angažovali Jardu Sakalu (od letoška šéftrenéra českého skoku), který bude klukům (Dominiku Ďurčovi, ženskému trenérovi a Jaroslavu Šimkovi, jeho asistentovi) víc pomáhat. V minulosti spolupracoval s Uršou Bogataj, která ten rok vyhrála olympiádu, nebo Špelu Rogelj, která se dostala do světové špičky. Vedl také Klárku v době její nejlepší výkonnosti, což je jasný důkaz trenérských kvalit. Teď jsem mu moc vděčný za to, že nejen s ní začal opět více spolupracovat.
Jaká je obecně role Jaroslava Sakaly?
Předávat zkušenosti. Stojí za ním výsledky a velké zkušenosti z doby vlastní kariéry i trenérského působení. Má hlavně vítěznou mentalitu, což je vlastnost, která se u nás postupně vytrácí. Tím určitě může přispět nejen ženskému týmu, ale celému skoku.
Foto: Filip Sakala (autor: Jan Štěrba)
Nemáme jen dospělé a juniorské reprezentace, ale taky žáky a dorostence, kde se pomalu vyloupává Matěj Matura. Jak vidíš budoucnost českého skoku?
Těch jmen vidím víc. Měl jsem možnost jet s Jakubem Sucháčkem a mladšími kluky do Klingenthalu a vycházím tedy nejen z výsledků třeba z Velenje (M. Matura tam byl loni pátý a čeští mladíci byli třetí v týmovém závodě), V těchto dětech vidím velký potenciál. Trenérům z nich sice možná brzo zešediví vlasy, protože energie mají tihle borci opravdu hodně. Občas se to vyventiluje i v podobě nějakého „průseru“, ale v tomhle věku to je normální. Podstatné je to, že chtějí a umí závodit a mají ze sportu radost. Kromě Matěje Matury musím zmínit Adama Ježka, Šímu Pelce, Damiana Temba, mladého Šálise, Martina Nováka a Honzu Černého. Talenti to jsou velcí, ale musí zvládnou období dospívání, kdy čuchnou k ženským a podobně (smích).
Takže budoucnost české skoky určitě mají, jen je potřeba nechat kluky sportovat a mít na paměti, že maximum musí odvést nejen sportovci, ale i jejich trenéři. Pak by se mohlo pro český skok blýskat na opravdu krásné časy. SCM (Sportovní centra mládeže) a trenéři v nich fungují, i v klubech je vidět, že máme trenéry, kteří jsou schopni připravit na profesionální sport. Ale teď nemůžeme hledět a skákat do stropu z toho, že Matěj Matura je druhý na evropských hrách, nebo, že byli Češi loni na stupních vítězů na FESA hrách. Nechceme, aby byli na vrcholu ve 14 letech, takových talentů jsem potkal spoustu. Důležité je, aby mohli úspěšně bojovat se světem po 20. roku věku. Přál bych si, aby z toho čtyři top skokané nakonec vypadli.
A co mladé dívky, je větší výzva je nabírat?
Loni jsme udělali soustředění, kde bylo kolem 10 holek napříč českými kluby. Letos ale finanční situace bohužel nebyla ideální a vzhledem k olympijské sezoně je pozornost upřena spíš na reprezentaci. Vím ale, že tam jsme letos měli velkou mezeru. Určitě to musíme řešit, protože tam jsou holky, které mají potenciál. Podíl holek se zvětšuje. Určitě je to budoucnost, a jsem si vědom toho, že na tom musíme víc pracovat.
K úspěšnému nakopnutí talentů jsou potřeba i finance. Nyní si nešlo nevšimnout skokanů ve výlohách Under Armour, tedy jednoho z partnerů úseku. Jakým způsobem probíhá tahle spolupráce a je na obzoru i něco dalšího?
K úspěšnému nakopnutí talentů jsou potřeba nejen finance, ale i sportovní infrastruktura, kvalitní lidé a spousta dalších věcí. Kluci z Under Armour odvedli skvělou práci a já jsem za jejich podporu opravdu vděčný. Je to globální značka a mít naše skokany ve výlohách jejich obchodů není rozhodně běžná věc. Dostává to skoky zase víc do povědomí veřejnosti. Tohle propojení mi dává smysl a jsem rád, že funguje.
Co ostatní partneři?
Musím jednoznačně vyzdvihnout města Harrachov a Frenštát. Starostové Tomáš Vašíček (Harrachov) i Honza Rejman (Frenštát) nám výrazně pomohli s osobními partnery pro některé reprezentanty a byli klíčovými podporovateli při pořádání MČR v Harrachově i MJR ve Frenštátě. Jejich přínos pro rozvoj infrastruktury skoku už snad ani nemusím připomínat.
Obrovskou roli hraje také Dukla, která je pro úsek nepostradatelným partnerem. Poskytuje nám zázemí, bez kterého bychom vůbec nemohli fungovat, a financuje velkou část letní přípravy reprezentace. Chci poděkovat všem, kteří tenhle sport táhnou dopředu. Nedávno mně například pomohl nasměrovat bývalý předseda Jakub Janda, takže spojenců, kteří chtějí pomoct skoku na lyžích, není málo.
O kauze Harrachov se psalo mnoho, ale česká skokanská infrastruktura není jen o něm…
Český skok na lyžích stojí v bodě, který může rozhodnout o tom, jestli se nastartovaná obnova posune dál, nebo zastaví. Věřím ale, že v celé kauze nakonec zvítězí sport. Harrachov je propojený s celou řadou dalších projektů a tvoří páteř budoucí infrastruktury. V rámci projektu Zpátky na vrchol se podařilo udělat hodně práce. Na K-125 v Harrachově před nešťastným zastavením rekonstrukce vyjely bagry, připravovaly se plány pro rekonstrukci areálu středních můstků.
Ve Frenštátě byla vydána stavební povolení pro rekonstrukci malých můstků K-7, K-15 a K-40 v areálu Jiřího Rašky. To umožní zahájit výběrové řízení a spustit stavbu v roce 2026. Starosta Jan Rejman už tam pomalu připravuje druhou fázi projektu na velké můstky.
(O rekonstrukci ve Frenštátu brzy přineseme podrobnosti ve zvláštním článku, pozn. red.)
Moc dobře vím, kolik úsilí to celé všechny stálo – především předsedu Víta Háčka, jehož odvolání nyní řeší odvolací komise SLČR. Jsme v bodě, který definuje další roky českého skoku. Pokud by došlo k jeho odvolání, sport by přišel nejen o výkonného a schopného člověka, ale také o kontinuitu, která je pro obnovu disciplíny důležitá.
Když už jsme u můstků – Liberecký kraj získal pořadatelství evropského olympijského festivalu mládeže v roce 2029, je tam v plánu i závod skoků?
Věřím, že se EYOWF odskáče v Harrachově.
Náhledové foto: Filip Sakala (zdroj: osobní archiv)
Filip ví co dělá, je to borec na pravém místě!