Letošní první lety nabídly vedle mnoha dlouhých pokusů také smutnou zprávu pro české fanoušky. Po nedělní kvalifikaci se totiž Filip Sakala poměrně nečekaně rozhodl ukončit skokanskou kariéru. O důvodech tohoto rozhodnutí, situaci českého skoku, ale také plánech do budoucna jsme si po nevydařené neděli popovídali.
Po dlouhé době sis zalétal na lyžích, jaké převládají dojmy?
Určitě negativní, čekal jsem od sebe víc. První skok jsem skočil ke dvoustovce (199 m v prvním pátečním tréninku, pozn. red.), to mě trošku víc nabudilo. Pak už jsem moc chtěl a začal jsem dělat chyby, dneska už to bylo buď anebo. 156 metrů je určitě zklamání, ale to je život.
Skok v pátek byl ale z vyššího nájezdu a v silném protivětru, nesehrálo to hlavní roli?
To mi dole paradoxně uškodilo, protože jak jsem přišel za lyžemi, tak mě to zastavilo. Oproti pátku jsem každopádně v neděli udělal poloviční skok, rychlost jsem už dole neměl.
Kde byl největší problém?
Od začátku sezony se potýkám s tím, že mám minimum skoků. Tím pádem technika není stabilní a nejsem si tak jistý, aby to mohl jen tak pouštět. Je to pořád hodně kontrolované, jsem dost zatažený a celkově jak se nedaří, tak jde i energie dolů. Není to tedy jedna chyba, ale komplexní problém, který se nepodařilo vyřešit.
Na začátku sezony ve Wisle jsi říkal, že do zimy jdeš all in, jak to bude dál?
Myslím si, že výsledky mluví za vše a dneškem jsem ukončil kariéru profesionálního skokana na lyžích. „All in“ jsem do toho dal, jak bych řekl anglicky – „no regrets“. Dal jsem do toho všechno, bohužel to nevyšlo a jdu dál.
Není to škoda v momentě nabídnutí reprezentační smlouvy a těsně před MS v Planici?
Ta smlouva mi byla spíš vnucena než nabídnuta, ale to s tím nesouvisí. Byl jsem už na dvou mistrovstvích světa a s momentální formou úplně nemá smysl se zúčastňovat. Myslím, že bude lepší, když pojedou mladí kluci, kteří v sobě mají to, že chtějí skákat. Určitě to pro ně bude lepší zkušenost než pro mě, kdybych se tam měl jen trápit.
Myslíš tedy, že tě někdo jen tak nepřesvědčí?
Ano, to byl můj poslední skok. (Sakala později doplnil, že pokud by se mu v Rakousku alespoň postoupit do závodu, v kariéře by ještě pokračoval, pozn. red.)
Jaké jsou tvé další plány?
Už jsem rozjednal nějaké práce, takže se uvidí. Samozřejmě mám i školu, bude to nabité i tak.
Zrálo v tobě toto rozhodnutí už dlouho, nebo přišlo spíš náhle?
Celkově jsem čekal víc, už Wisla mě načala. Pak jsem ještě našel sílu a Kuusamo se nějakým způsobem povedlo. Vždycky mě u sportu držela víra, že je pořád možnost, jak být nejlepší, ale za poslední půlrok už k tomu cestu nevidím. Není úplně jednoduché být skokan na lyžích a držet váhu, chodit denně na tréninky a potřebnou motivaci už k tomu nemám. Asi nejsem člověk, který by to chtěl dělat jako směny v práci.
Říkal jsi „no regrets“, ale nelituješ přece jen něčeho?
Myslím, že některé věci byly tak, jak měly být. Od osmiletého kluka, který brečel na čtyřicítce, jsem se dostal až na mamuty, takže zas tak neúspěšná kariéra to nebyla. Lituju snad jen toho, že jsem tuhle cestu (přípravu mimo reprezentaci, pozn. red.) nezvolil už po konci Davida Jiroutka v roce 2019.
Český tým teď postihlo opravdu hodně konců kariér, nahrává tomu prostředí?
Všichni vidíme, jaká je situace. Hromadné konce kariéry přičítám nekompetentnosti a neprofesionalitě některých funkcionářů, kteří dělali a někteří bohužel stále dělají svou práci s jednou rukou v kapse. Je pochopitelné, že bez funkční zimní K-120 v Harrachově resp. v Liberci a zimního Frenštátu je to problematické. Ale přesto si myslím, že jestli každý začne u sebe, a každý udělá své maximum, tak věřím, že na body v SP budeme jednoho dne mít. Co se vyhlídek týče, jsem velmi pozitivní ohledně naší další generace skokanů. Pevně doufám, že trenéři a vedení k tomu přistoupí zodpovědně a profesionálně, aby tihle mladí kluci a holky mohli prožívat na závodech radost a cítili, že dělat skoky na lyžích má smysl. Za mě na to český skok stále má, ale nastal čas, aby se vedení začalo o skoky opravdu zajímat. Pokud jde o mou kariéru, jsem člověk který zodpovídá sám za sebe a za svá rozhodnutí, stejně tak se cítím zodpovědný za celou svou kariéru, ať už za úspěchy, tak za své nezdary – nikoho jiného kromě sebe za svůj konec nehodlám vinit.
Chtěl bys teď v nějaké podobě zůstat v českém skoku?
Určitě jo. I když jsem výsledky na světové úrovni takové neměl, tak pořád myslím, že jsem člověk, který tomu rozumí. Rád bych pomohl, ale momentálně neočekávám, že by nějaká taková nabídka prišla (smích). Takže to ještě nechávám otevřené.
Plánuješ ještě nějakou rozlučku?
Asi ne, nic neplánuju.
Připomínáme rovněž naši existenčně důležitou sbírku pro záchranu webu, každý příspěvek nás k tomuto cíli přiblíží!
Foto: Filip Sakala (autor: Sabine Link)
