Český juniorský tým se po loňské sezoně ocitnul ve zvláštní situaci. Jelikož tuzemskému skoku zbyli pouze dva dospělí závodníci, na bedrech mladých skokanů teoreticky spočívá takřka kompletní odpovědnost za výsledky jak v letní, tak zimní sezoně. O tomto ne úplně ideálním stavu, vývoji spolupráce s Rakušany a naladění před Memoriálem Jiřího Rašky jsme si povídali s Františkem Vaculíkem, jenž již třetím rokem působí v roli šéftrenéra juniorského družstva.
Vás teď čekají závody ve Frenštátě – sice to jsou letní závody, ale předpokládám, že z pohledu české sezóny je i to tak jeden z vrcholů sezony, jak k nim přistupujete?
Naše celá příprava směřuje spíš směrem k zimě a k mistrovství světa (juniorů). Takže v tuhle chvíli to není až zas úplně zásadní závod, na který bychom měli velká očekávání, protože jsme v plné přípravě.
Samozřejmě je ale potřeba počítat s tím, že český fanoušek si výsledků všímat bude a nějakým způsobem je taky bude hodnotit…
Co se týče mužů, tak hodně kluků skončilo na jaře, takže nám tu zbyl hlavně ten juniorský manšaft. Myslím si, že o ten by se skok úplně opírat neměl. Český fanoušek by měl pochopit situaci, jaká tady nastala a dát juniorům čas, který na zlepšování potřebují.
Memoriál Jiřího Rašky byl právě tradičně místem, kde skákali i ti nejlepší čeští skokani. V současné době je situace taková, že kromě Benedikta Holuba to celé bude stát celé na juniorském týmu. Jak k tomu vůbec přistupovat, když většina českého skoku jsou najednou junioři?
Je to těžká situace, ale my jsme se to nevybrali. Takhle to asi nikdo nechtěl. Je to určitě komplikovanější, máme trošku jinou situaci, než mají týmy ze světa. Z hlediska trenéra těžko říct, jak se to bude dál odvíjet. Samozřejmě budeme rádi, když kluci postoupí do druhého kola a pak se uvidí, co dál. Samozřejmě každý dobrý výsledek, který si kluci skočí, tak může být směrem k zimní sezoně jenom výhodou.
Je ve vašem týmu momentálně někdo, koho byste před Memoriálem vyzdvihl?
Myslím, že tři kluci – Pepa Buchar, Daniel Škarka a David Rygl – by už by měli pomýšlet na vyšší příčky, minimálně na FIS Cupu, a určitě by se měli dostat do druhého kola.
Je tam i třeba nějaký černý kůň mezi těmi ostatními?
Úplně ne, tím, že je nás málo, tak čekáme na kluky, kteří se potom dál zapojí. Ale ti jsou ještě tak mladí, že si úplně netroufnu říkat, jestli to jsou černí koně. To se potvrdí až časem. Uvidíme. Ale myslím, že roste nějaká generace a tam pak samozřejmě záleží, jak se k tomu bude přistupovat dál, včetně samotných závodníků.
Jaké jsou základní cíle pro víkend, se kterými byste byl spokojený?
Jak jsem naznačoval, když se tři skokani dostanou do druhého kola a třeba ukážou, že mají na ještě lepší výsledek, tak bych byl pro začátek spokojený.
S kým teď v rámci léta nejvíc trénujete a kdo bude startovat na Memoriálu?
Ještě ve čtvrtek dopoledne budeme mít nominační závody. Tam se vybere 8 lidí. Samozřejmě nějaká jména ve výhledu máme, ale rozhodne se až tam (rozhovor vznikl ve středu, nakonec se do nominace dostali Benedikt Holub, David Rygl, Daniel Škarka, Josef Buchar, Vojta Stolarz, Filip Křenek, Jan Ošmera a Jiří Černý).
Bude tento nominační závod i s výhledem na navazující závody FIS Cupu?
Ano, víceméně to bude navazovat. Uvidíme, jak dopadnou i samotné závody ve Frenštátu. Podle toho se rozhodneme, kdo pojede na další FIS Cupy, případně Alpen Cupy.
Cílem tedy není za každou cenu doplňovat kvótu, která je až 20 závodníků, ale spíše nasazovat závodníky, kteří na účast smysluplně mají?
Určitě, tohle dává větší smysl, protože závodníků je u nás málo a potřebujeme vytvořit konkurenční prostředí. Je potřeba, aby si to kluci taky trošku zasloužili.
Jak je pro vás podstatný návrat frenštátských závodů do kalendáře FIS?
Každý závod je v Česku důležitý. Já doufám, že se časem vrátí i Světový pohár. Zlepšuje to jméno skoků na lyžích, lidí ví, že tu jsme a fungujeme, pro kluby pak může být lehčí dělat nábory, může být víc dětí, a to se potom samozřejmě všechno odvíjí dál směrem k reprezentaci.
Na prvních letních závodech v Hinterzartenu jste nestartovali, co vás k tomu rozhodnutí vedlo a jak zatím probíhá levní příprava?
Tím, že jsme zase navázali spolupráci s Rakouskem, která se postupně rozvíjí, tak jsme na léto neměli úplně jasně daný plán, který se vyvinul až koncem června, kdy jsme už měli kontakty na rakouské trenéry a postupně jsme obvolávali, co by bylo možné a co ne. Do těch závodů nám nakonec vyšlo soustředění v Rakousku.
Jak vy osobně vnímáte rakouskou spolupráci a v čem vidíte největší přínos?
Zatím se to všechno rozvíjí. Myslím, že plnohodnotná spolupráce bude až postupem měsíců, možná let. Určitě je pro závodníky pozitivní, že uvidí ty nejlepší skokany ze zahraniční přímo při práci. Kluci uvidí realitu a můžou se srovnat, kde jsou porovnání s těmi lepšími skokany. Samozřejmě i my trenéři si některé věci můžeme potvrdit, některé se naučit, výhoda je to určitě i pro nás.
Kromě Memoriálu mátě v létě před sebou také zářijový Alpen Cup Liberci. Který závod vnímáte jako důležitější?
Za mě oba. Do FIS Cupu hodně zasahují závodníci, kteří potom závodí na Alpen Cupech. Výhoda Alpen Cupu je, že do druhého kola postupují všichni, takže si všichni můžou víc zazávodit a je to o něco jednodušší, co se týče psychiky.
Jaká je role Radka Žídka, který přišel před sezónou z Polska?
Radek se stará o materiál, hlavně o kombinézy. Rozjíždí se určitý materiální koncept, což může být určitě velkou výhodou. Také se stará o družstvo v SCM (Sportovní centrum mládeže) v Liberci
Myslíte, že materiál je oblast, ve které český skok zaostává i na juniorské úrovni?
Určitě, kombinézy hrají velkou roli, je to je to velká alchymie. Koncept, se kterým může přijít Radek (Žídek), se určitě bude hodit, protože šil pro ty nejlepší na světě a má velké zkušenosti
Myslíte si, že koncept materiálu může urychlit i projekt spolupráce s Rakušany, nebo si spíš budou hlídat to svoje know-how?
Těžko říct. Zatím nás úplně do toho materiálního nepustili. Oni to mají hodně rozdělené, ani „béčko“ tam pomalu neví, co má „áčko“. My asi víme, jakou cestou se vydat, ale musíme být vytrvalí, hodně testovat a podle toho potom budeme moct vybrat to nejlepší.
Chvíli bych ještě zůstal u systému. V našem minulém rozhovoru po sezoně 2022/2023 jste doslova říkal, že v českém skoku od A po Z nefunguje nic. Jak myslíte, že se to od té doby vyvinulo, je tam nějaká změna k lepšímu?
Já jsem přesvědčený, že jo. Vždycky, když se změní vedení a přijde nová krev, tak tomu může dát svěží vítr a je to vždycky lepší. Myslím si, že Filip (Sakala) s Víťou (Háčkem) to uchopili pevně. Vědí, co chtějí, a jdou si za tím, což je hodně pozitivní.
Vnímáte třeba i zlepšené podmínky pro juniorské skokany?
Nevím přesně, jak to měl juniorský trenér přede mnou, ale myslím si, že teď máme o něco víc prostředků. Jezdíme pravidelně na soustředění, konkrétně na nějakých devět za sezónu, což si myslím, že v letech předtím nebylo úplně standardní.
Jakým směrem se vaše příprava bude vyvíjet dál?
Teď do konce září budeme mít takové závodní období a potom od října najedeme na soustředění, kde určitě ještě minimálně dvě soustředění budou společná s Rakouskem.
Foto: František Vaculík (zdroj: czech-ski.com)
