Nejskloňovanějším slovem liberecké Grand Prix se stal „návrat“. Návrat Jakuba Jandy na světovou scénu. „Hele, o návratu mluvíte vy. Já o tom neřekl ještě ani slovo,“ohradil se však Janda v hloučku českých novinářů. Palbě otázek odolával přes deset minut a neoblomným zůstal zejména v narážkách na spojení Janda – Bajc. Vtipkování, to ano, ale větu obsahující Vasjovo jméno s maximální opatrností v ústech udržel.
Kalendář hlásal 4. říjen 2008 a Liberec ovládl vír Grand Prix. Jakub Janda právě slavil své významné skokanské výročí. „Změna přišla před dvěma měsíci, přesně na den,“prozradil Jakub. Změna, která stočila jeho skokanskou kariéru zase tím správným směrem. A pln vytáček připustil, že ho k ní nasměroval „jeden trenér, se kterým jsem prožil nejkrásnější léta svého sportovního období.“ Více do hloubky se však pouštět nechtěl. „Toto téma bych ještě nechal být, až bude ten pravý čas. Nechci ještě někomu způsobit problémy, když to zatím není stoprocentní. Zatím o tom mluvit nejde. Ale myslím, že vše bude jasné během příštích dvou týdnů. Stále existují některé nedořešené záležitosti, které za mě řeší pan Josef Jindra.“
Návrat ke staré technice se vyplatil
„Změnilo se hodně věcí. Nějaký trénink, daleko větší objemy a celkově víc dynamiky,“ rozebíral pak podrobněji cestu za návratem. „Cítím, že jsem zase silnej a je znát, že se noha na hraně odráží, že ji jenom nepřejíždí. Samozřejmě do toho i návrat ke staré technice.“
„Dva roky jsem se učil nějakou techniku, ale bohužel, jsem na to starej, už mám před sportovním důchodem a učit se něco nového…k čemu to přirovnat…to je jak kdybyste chtěli úředníka učit kuchařem. Neříkám, že úředníci neumí vařit,“ – ale. Navíc připomněl, že „stará technika“ u jiných skokanů stále funguje. „Ono se říká starý systém, ale já si nemyslím, že je starý, protože když se podíváte na Ammanna s Küttelem, ti skáčou pořád stejně a stále jsou ve špičce. Myslím si, že ten systém, co jsem skákal, je velice dobrý.“
„Liberecké páté místo mě překvapilo.“
Obrození původního stylu šlo prý samo o sobě docela rychle. Změnu Jakub pociťoval již po prvních dvaceti skocích. Prolomit „zakleté přední příčky“ v závodě však bylo tvrdším oříškem a výrazný záblesk pročišťující se oblohy nastal až v Oberstdorfu. Pak už se úspěchy začaly sypat, po výhře v závodě CoC přišel titul letního mistra ČR a nakonec návrat do světové třídy.
Přesto uznává: „Páté místo mě překvapilo. Hlavně před kvalifikací jsem byl hodně nervózní a říkal si, že chci hlavně postoupit do závodu,“ líčil své pocity. „Po prvním kole jsem si zase říkal „jo, něco splněno máš“, protože jsem potřeboval body, abych se vešel do zimní kvóty. A ono se nakonec to druhý kolo povedlo taky. Kdyby mi někdo před závodem řekl, že bude až tak dobrý, řekl bych mu, že je asi blázen.“
Účast ve Světovém poháru nejistě jistá
Přes panující optimismus Jakub svou budoucnost plánuje zdrženlivě. „Dva roky jsem byl na vrcholu, pak jsem spadl na dno a teď jsem se zase od toho dna trochu odrazil. Ale do zimy je hodně daleko, začíná až za dva měsíce. Čeká nás hodně práce, hodně tréninků, hodně skoků, takže ještě nevím, jestli Světák pojedu nebo nepojedu Ještě jsou tam kontrolky,“ upozorňuje.
„Liberecké mistrovství světa je velkou motivací,“ zvažuje možné zimní cíle. „Doma, před domácím publikem by bylo krásné, kdyby se někdo z nás kluků dostal na bednu. Ještě hezčí by ale bylo, kdybychom byli na bedně jako tým.“ Již v Oberstdorfu navíc naznačil, že Turné čtyř můstků bude pro jeho vítěze z roku 2006 další výzvou.
Tehdy se o výhru historicky dělil s finským exskokanem Janne Ahonenem. Minimálně tento soupeř však letos v březnu ze hry vypadl. „Janne odešel, nějací mladí zase přišli. Bohužel, je to tak,“ přemítal nejzkušenější z aktivních Čechů nad obměnou startovního pole. Přiznává ovšem, že sám nad koncem kariéry vážně uvažoval. „Řeknu to na rovinu, že jsem si na jaře hledal konkrétní místo. Ale díky Dukle a díky panu Jindrovi jsem u toho mohl zůstat. Řekli „my tě až do olympiády podržíme“ a to byl možná ten impulz, abych to nezabalil.“
Foto: Jakub Janda (autor: Michaela Vondrášková)
