Se zaťatými pěstmi nad hlavou slavil Janne Ahonen, jindy ledově klidný, podle zlých jazyků chladný finský skokan, svůj pátý triumf na Turné čtyř můstků. Ukázal na jeho poměry dokonalý ohňostroj pocitů a s úsměvem si došel pro historický titul krále prestižního skokanského seriálu a zapsal se do dějin tohoto sportu zlatým písmem.
„Asi až za pár let pochopím, co se vlastně stalo,“ řekl Ahonen bezprostředně po závodě. „Je to největší skokan, jakého známe. Je vzorem pro všechny, protože toho tolik dokázal. Mám ho rád a vím, že přiblížit se jeho možnostem je velmi těžké,“ komentoval Ahonenův triumf jeden z velkých favoritů na vítězství v Turné Thomas Morgenstern.
Před Turné odborníci rozhodně nejmenovali Ahonena jako aspiranta na celkový triumf. Po jeho slabých výkonech v předsezóně a vlažnému startu do nového ročníku Světového poháru překvapil Janne Ahonen neuvěřitelným comebackem. Jeho důvody ale nedokáže sám vysvětlit. „Nevím, proč jsem tak silný. Nemám ani tušení. Nevím, co se se mnou přes Vánoce stalo. Prostě to najednou funguje,“ krčí rameny Janne Ahonen.
Ani finský trenér Tommi Nikunen nevychází z údivu: „Je neuvěřitelný. V létě byl nespokojený a skoro ztratil chuť do dalšího skákání. A teď je zase zpátky a zase fenomenální. Smekám před Jannem klobouk.“ V celém startovním poli se nenajde snad nikdo, kdo by Ahonenovi jeho úspěch nepřál. „Myslím si, že je prostě třída. Sice toho moc nemluví, ale když už něco řekne, potom přesně to, co má,“ popisuje vítěze Turné Michael Neumayer, „před 13 lety jsem dostal otázku, kdo je můj vzor a idol. Odpověděl jsem, že Janne Ahonen. Teď se mě ptají znovu a já odpovídám stejně. Ten člověk tu je pořád a pořád je třída.“
V celkovém pořadí Světového poháru ztrácí Janne Ahonen na Rakušana Morgensterna 325 bodů. Není to nesmazatelná hranice a pokud Ahonenovi jeho forma vydrží, možná nebude vítězství na Turné jeho jediným letošním opakovaným triumfem. Zároveň s historickým zápisem se vyrojily otázky ohledně Finovy budoucnosti. Už dlouho se spekuluje o tom, zda vydrží v kolotoči závodů až do olympiády ve Vancouveru 2010. Zlato z olympijských her je totiž jediným velkým vítězstvím, které finskému skokanovi z Lahti stále uniká. Ať tak nebo tak, Tommi Nikunen o svém svěřenci říká: „Nemyslím si, že by Janne po skončení kariéry nadobro odešel od skokanských můstků. Finsko by v něm určitě našlo kvalitního trenéra.“
zdroj: suedkurier.de
zdroj foto: skijumping.pl
