Čestmír Kožíšek má za sebou první měsíce v nové roli sportovního ředitele českého skoku na lyžích. Bývalý reprezentant převzal funkci po konci Filipa Sakaly před letošní sezonou a nyní ho čeká první zima, během níž bude zodpovídat nejen za reprezentační týmy, ale také za širší fungování disciplíny. V rozhovoru mluví o svých cílech, potřebě větší členské základny, mladé generaci českých skokanů i o tom, kde by chtěl český skok vidět na konci současného olympijského cyklu.
Máš za sebou první měsíce ve funkci sportovního ředitele českého skoku na lyžích. Jaké zatím byly?
První měsíce byly celkem klidné. Naštěstí jsem funkci přebíral v období, kdy se toho extrémně moc neděje, takže jsem měl čas se rozkoukat a postupně zjistit, co všechno to obnáší. Teď už začínají přicházet konkrétní věci, takže postupně přebírám další povinnosti a zjišťuju, co nás čeká dál.
Co pro tebe bude nejnáročnější s příchodem zimní sezony?
Bude to moje první zimní sezóna v této funkci. Asi jsem si toho na sebe vzal trochu víc, než bych možná musel, ale myslím si, že to zvládnu. Pro mě osobně bude důležité hlavně hlídat všechny termíny a přihlášky, abych na něco nezapomněl. A samozřejmě se starat o celý tým a celkové fungování našeho sportu.
S jakými cíli jsi do nové funkce nastupoval?
Chceme český skok zase někam posunout. V našich podmínkách to samozřejmě není jednoduchá situace, ale to je hlavní cíl. Nechceme, aby tady ten sport postupně umíral. Potřebujeme nastavit systém tak, abychom se mohli dál rozvíjet. A ideální by samozřejmě bylo, kdyby se nám konečně podařilo posunout také rekonstrukce můstků.
Co můžeš českému skoku přinést právě ty? V čem vidíš svoje silné stránky?
Myslím si, že do toho můžu přinést určitý klid. Filip (Sakala) byl řekněme trochu bouřlivější typ, já mám spíš opačnou povahu. Možná jsem někdy až moc klidný. V současné situaci si ale myslím, že se to může hodit. A třeba se zároveň postupně naučím být v některých momentech trochu větší bouřlivák, když bude potřeba věci posouvat.
Co podle tebe českému skoku v současnosti nejvíc chybí?
Určitě nám chybí víc dětí. Hodně by nám pomohlo, kdyby se podařilo dokončit sportovní areál v Liberci a vytvořit tam větší základnu. Potom by se mohla zvýšit i celková členská základna skoku na lyžích.
A co bys chtěl českému skoku během svého působení přinést?
Ideálně nějakého světového šampiona. To by samozřejmě bylo krásné. Uvidíme, třeba se nám nějaký právě rodí.
Během léta byly vidět povedené výkony mladých závodníků, například Matěje Matury nebo Olivera Jandy. Jak jejich vývoj hodnotíš?
S touhle generací to bude ještě trochu boj. Jsou to mladí kluci, na které chceme do budoucna spoléhat, ale zároveň po nich nemůžeme hned chtít, aby objížděli všechny velké světové závody od své kategorie až po Světový pohár. Myslím si, že se nám je teď daří postupně připravovat. Potřebují se vyskákat v nižších soutěžích a postupně se dostávat výš. Ještě samozřejmě nejsou na úrovni, na které bychom je jednou chtěli mít, ale budou k ní postupně dospívat výkonem i tréninkem. Myslím si, že jsou na dobré cestě. Problém je, že nám trochu chybí generace mezi nimi a těmi nejzkušenějšími. Máme Štěpána Kysela, Filipa Křenka nebo Daniela Škarku, ale řada závodníků v podobném věku už kariéru ukončila.
Jak se dá podle tebe předcházet tomu, aby skokani končili kariéru už kolem dvaceti nebo třiadvaceti let?
Podmínky se u nás trochu zlepšily, i když samozřejmě pořád není všechno jednoduché. Musíme se snažit vytvořit takové prostředí, aby závodníky ten sport především bavil. To je podle mě nejdůležitější. Nemá smysl, aby někdo pokračoval jenom proto, že má pocit, že musí. Pokud mají mít motivaci zůstat u skoků dlouhodobě, musí v tom pořád vidět smysl a radost.
Jak hodnotíš letní výkony Romana Koudelky?
Jeho první výrazný výsledek nás určitě trochu překvapil. Lukáš Hlava říkal, že Roman skáče dobře, ale samotný výsledek byl asi pozitivním překvapením pro většinu lidí kolem českého skoku. Jsme samozřejmě rádi, že takové výsledky přišly, a doufáme, že se Roman na podobné úrovni bude pohybovat také v zimě.
Kde bys chtěl vidět český skok na konci současného olympijského cyklu, tedy za tři až čtyři roky?
Byl bych rád, kdybychom už nemuseli spoléhat jenom na jednoho skokana. Chtěl bych, abychom měli celkově větší počet závodníků a několik sportovců, kteří budou schopní pravidelně bodovat ve Světovém poháru a bojovat o dobrá umístění. To je podle mě jeden z hlavních cílů pro další roky.
Na článku se podíleli Kinga Stanaszek a Jiří Korbel.Náhledové foto: Čestmír Kožíšek (autor: Jiří Korbel)
