Zatímco Anežka Indráčková se v porovnání s kvalifikací dokázala vždy do závodu zvednout, u Romana Koudelky platil v Lillehammeru pravý opak. Na neoblíbeném můstku se v obou kvalifikačních kolech vešel do elitní třicítky, do které se však v závodech výrazněji nepřiblížil. V neděli z toho bylo 43. místo, českou jedničku navíc trápilo nachlazení.
Trenér Lukáš Hlava pro neděli zmiňoval změny, oč šlo?
To jsou naše věci, které bych nerad odkrýval. Kvalifikační skok byl lehce zpožděný, ale jinak docela dobrý. Teďka (v závodě) popravdě vůbec nevím, co se stalo, protože jsem ze skoku neměl špatný pocit, ale prostě to neletělo.
Nemohla to být i přemotivovanost po solidním skoku z kvalifikace?
To určitě ne. Někde nad bubnem mě to trošku srazilo dolů. Jestli to bylo větrem, nebo mojí chybou z hrany, teď nevím.
Foto: Roman Koudelka se rozjíždí do kvalifikace (autor: Jan Štěrba)
Limituje tě nachlazení?
V samotném skoku ne. Ale dneska po závodě jsme ještě chtěli udělat trénink, ale nemůžeme, protože jsem před závodem měl teplotu a tím je to náročnější.
Teď tě čeká Falun, kde se dlouho neskákalo a na mistrovství světa (2015) jsi tam byl čtvrtý. Máš na něj dobré vzpomínky?
Vzpomínky mám spíš hrozný, protože mě to pořád straší ze spaní. Čtvrtý na mistrovství světa nechce být nikdo, to už je lepší být desátý. Ty můstky už si popravdě moc nepamatuju. Jedenáct let jsem tam neskákal, tak uvidíme.
Na programu je tam závod na středním můstku, těšíš se na změnu?
Ani ne. Už mám radši ty větší můstky, takže bych víc bral, kdyby se skákalo jen na velkém.
Foto: Roman Koudelka (autor: Jan Štěrba)
