Každé finále sezóny Světového poháru provází radost a oslavy, zároveň se ale poslední závod snad nikdy neobešel bez toho, aby se se svou skokanskou kariérou nerozloučil některý z úspěšných závodníků. Tento rok je prvním z nich Roar Ljökelsöy, který svůj velmi pravděpodobný odchod ze scény ohlásil po letech v Planici.
S letošní sezónou a možná celou svou kariérou se v posledním závodě rozloučil desátým místem na leteckém můstku v Planici. Tedy na můstku, kde se v roce 2004 stal dvojnásobným mistrem světa v letech na lyžích, stejně jako o dva roky později v německém Oberstdorfu. Je jediným mužem, kterému se podařilo stát se čtyřnásobným mistrem světa v letech na lyžích (sečteno ze soutěží jednotlivců a týmů). Nikdo nemůže popřít, že Roar Ljökelsöy je jeden z nejlepších, ne-li nejlepší letec na lyžích posledních let, doma má ovšem slušnou sbírku medailí a pohárů také z jiných skokanských soutěží. Na olympijských hrách v Turíně byl bronzový na středním můstku, na velkém můstku dopomohl Norům opět k třetímu místu v soutěži družstev. Na mistrovstvích světa klasiků vždy patřil do okruhu spolufavoritů, ale nejvyšší stupínek mu unikal. Byl dvakrát druhý, dvakrát třetí a jednou obsadil nepopulární čtvrté místo. Stejně tak křišťálový globus pro vítěze Světového poháru mu zůstal odepřen. V roce 2004 byl jeho získání nejblíž, vyhrál sedm závodů, boj o nejcennější trofej ztratil v souboji s Finem Jannem Ahonenem, který mu vyfoukl svůj tehdy první globus před nosem o pouhých deset bodů!
Třicetiletý otec rodiny přehodnocuje svoje priority. Už tři roky opečovává svého synka Sokrata, kterému se podle svého přání chce konečně naplno věnovat, zadní vrátka k návratu na můstky si ale zatím ponechává otevřená. „Do poloviny května se musím rozhodnout,“ říká Ljökelsöy.
Zdroj: skispringen.de, skokinarciarskie.pl
Foto: Roar Ljökelsöy (zdroj: roarlj.com)
