Pokud budete i po mnoha letech vzpomínat na německého lídra přelomu tisíciletí Martina Schmitta, okamžitě se vám vybaví příjemný úsměv a fialová helma s logem sponzora Milka. Kdykoliv se objevil v nájezdové stopě, mohli jste očekávat atak nejvyšších příček. Čtyřnásobný mistr světa se letos rozhodl zakončit bohatou kariéru doma ve Willingenu.
[b]Schmittovi patřil konec milénia[/b]
Martin Schmitt naposledy skákal příznačně ve Willingenu, přitom se narodil ve městě s téměř stejným názvem Villingen-Schwenningen ve spolkové zemi Baden-Württemberg. První výrazný úspěch zaznamenal už ve svých 19 letech. To na mistrovství světa v norském Trondheimu byl členem družstva Německa, které získalo bronzové medaile. Úspěch si mohl vychutnat s vicemistrem světa z velkého můstku Dieterem Thomou, tým dále tvořili Christoph Duffner a Hansjörg Jäkle. Pro Německo to mimochodem byly jediné dva cenné kovy na tomto šampionátu. O rok později tvoří Schmitt opět součást úspěšného týmu, kde se setkává poprvé i s další legendou – Svenem Hannawaldem. Němci vyválčili v Japonsku stříbro za suverénním domácím výběrem.
Jak se blížil konec tisíciletí a magický rok 2000, sbíral Schmitt vítězství a úspěchy jako na běžícím pásu. Po olympijské sezoně načal sezonu ve SP stylově – prvním vítězstvím v Lillehammeru. Do konce sezony 1998/99 takový závodů vybojoval ještě dalších 9, v sezoně následující se mu to podařilo jedenáctkrát a celkově si během čtyř ročníků SP připsal na konto 28 výher v nejvyšší soutěži. Lépe na tom v historii byli (nebo jsou) dosud jen Gregor Schlierenzauer, Matti Nykänen, Adam Małysz, Janne Ahonen a krajan Jens Weißflog. Na pódiu byl ve své kariéře celkem dvaapadesátkrát.
Foto: Typická přilba Martina Schmitta (autor: vendula Bittnerová)
[b]Zlatá éra 1999 – 2001[/b]
V době své největší slávy Schmitt kraloval na světových šampionátech. V Ramsau 1999 si připsal dvě zlaté medaile a stejný počin zopakoval i o dva roky později v Lahti, kde byl navíc stříbrný na středním můstku. V celkovém hodnocení SP se Schmittovo jméno objevilo v jeho nejlepších sezonách na nejvyšším postu dvakrát, jednou byl druhý. Slavné Turné čtyř můstků nikdy nevyhrál, dvakrát po sobě slavil třetí příčku.
[b]Kariéru ohrožují zranění, přesto Schmitt získává další medaile[/b]
Poté jeho kariéra začala pomalu nabírat sestupnou tendenci, poslední závod SP vyhrál v Lahti, těsně po olympiádě v Salt Lake City, kde byl opět základním stavebním kamenem stříbrného německého družstva. Poté se začala objevovat první zranění a Schmitt se musel nezřídka věnovat rehabilitacím namísto závodění. Stále však zůstával v oblibě fanoušků i kouče Schustera, s týmem vyválčil světovou medaili v roce 2005 doma v Oberstdorfu, či o pět let později na jeho posledních olympijských hrách ve Vancouveru. Český fanoušek si jistě připomene stříbrnou medaili z MS v Liberci, kde po jediném bodovaném kole nestačil jen na překvapivého vítěze Švýcara Küttela.
Foto: Martin Schmitt s medailí na MS 2009 v Liberci (autor: Michaela Vondrášková)
[b]Legenda se rozloučila body na domácí půdě v Ga-Pa[/b]
Poslední vystoupení si Martin Schmitt naplánoval v letošní olympijské sezoně. Ještě na Nový rok se představil v Garmisch-Partenkirchenu a skončil sedmadvacátý. Poté před kláním ve Willingenu oznámil definitivní konec v 36 letech. Na svých oficiálním stránkách mimo jiné uvedl: [i]„Je čas se rozloučit. Po 17 skvělých letech ve Světovém poháru jsem se rozhodl skončit na závodech ve Willingenu. A bylo to krásné a emotivní. Tohle sbohem není snadné, ale končím s velmi dobrým pocitem. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mě v kariéře podporovali. Prožil jsem mnohá příjemná setkání, dostal jsem nespočet pozitivních dopisů. Mnohokrát za to děkuji! Nyní je však čas se rozloučit. Bude mi chybět povzbuzování fanoušků, vzrušení z dlouhého letu a letmá setkání s lidmi po závodech. To jsou vzpomínky, které zůstanou. A které učinily moji kariéru tak zvláštní.“[/i]
Zdroj: fis-ski.com, wikipedia.org, martin-schmitt.de
Hlavní foto: Martin Schmitt (autor: Michaela Vondrášková)