Areál snov se nejen díky úspěšně pořádanému Mistrovství světa v lyžování a severských disciplínách v roce 1970 nesmazatelně se zapsal do historie sportu. Areál a skokanské můstky na Štrbském Plese pamětníkům a celé skokanské obci navždy zůstanou v srdci nezapomenuty, vzhledem k povaze současného stavu můstků to vypadá tak, že zůstanou právě a jen tou vzpomínkou, a další závody pouze zbožným přáním.
Bohatá a úspěšná historie
Historie skoků na lyžích na Štrbském Plese sahá až do 20. let minulého století. První můstek dal v roce 1918 postavit architekt Karol Móry na Klátu (vyvýšenina u Nového Štrbského Plesa), kde se v roce 1920 konalo Mistrovství Československa. Po vzrůstajícím zájmu o skoky byl v roce 1926 podle projektu architekta Karla Jarolímka postaven v Mlynické dolině můstek „Jarolímek“ s dřevěným nájezdem o velikosti 50 m, který byl před konáním MS v roce 1935 ve Vysokých Tatrách zrekonstruován a prodloužen na 70 m. Toto mistrovství se stalo kořistí Norů – zvítězil zde legendární Birger Ruud před krajany Reidarem Andersenem a Alfem Andersenem. Můstek Jarolímek byl nadále využíván i v 50. a 60. letech, než byl v roce 1965 stržen.
Rozhodnutím kongresu FIS byla v roce 1967 udělena organizace Mistrovství světa v lyžování a severských disciplínách (dnes Mistrovství světa v klasickém lyžování) 1970 Vysokým Tatrám. Po udělení organizace začala po značné finanční injekci státu (údajně okolo 800 milionů Kčs) velká výstavba. Její součástí bylo vybudování skokanského a běžeckého stadionu včetně tribun, rozhodcovských věží, infrastruktury, několika hotelů (např. Panoráma, nebo Hotel FIS), bytových domů a bungalovů, rekonstrukce Tatranské elektrické železnice (TEŽ), lanovek, cest i popradského letiště a samozřejmě výstavba skokanských můstků – vyrostly zde můstky s normovými body P-90 a P-70. Areál snov, jak bylo toto sportovní středisko pojmenováno, vyrážel dech kvalitou i inovativností. Jedním z jeho unikátů bylo prostorové rozložení – dojezdy a doskočiště byly v krajní blízkosti a díky tomuto uspořádání se ukázalo, že je možné výhodně soustředit všechny disciplíny na jedno místo. Tento fakt nadchl i finské funkcionáře, kteří si vyžádali projektovou dokumentaci a středisko v Lahti vybudovali podobným způsobem.
MS 1970, konané ve dnech 14.-22. února 1970, bylo obrovským úspěchem, který do tribun „nahnal“ rekordní počet diváků. Skokanský závod pod velkým můstkem sledovalo 130 000 lidí, celkově mistrovství navštívilo až 320 000 nadšených diváků. Mistrovství bylo také vůbec prvním československým barevně vysílaným televizním přenosem, přenášeným do 18 zemí světa, včetně těch zámořských. Tehdejší generální sekretář FIS Sigge Bergmann československé organizátory pochválil za příkladnou organizaci a mistrovství nazval „nepřekonatelným“. Areál snov nám tehdy záviděl celý svět a skutečně byl areálem snů.
Samotné závody ovládli reprezentanti tehdejšího Sovětského Svazu, kteří získali hned 7 zlatých medailí, z toho dvě skokan na lyžích Gari Napalkov, vítězný ze závodů na obou můstcích. Z československých reprezentantů vystoupal na nejvyšší stupínek sdruženář Ladislav Rygl, ze skokanů specialistů se nejvýše umístil Jiří Raška na druhém místě v závodu na větším můstku, čímž výčet získaných čs. medailí končí.
Krátký film o MS1970 z relace Československý filmový týždenník (zdroj: Youtube – jaffarski // Československý filmový týždenník)
Mistrovstvím v sedmdesátém roce příběh Areálu snov samozřejmě nekončí. Oba můstky prošly několika konverzemi než se ustálily na velikostech K120 a K90 a v rámci závodů o Tatranský pohár byly nadále využívány pro mezinárodní závody Světového poháru ve skocích na lyžích a severské kombinaci, konaly se zde juniorská mistrovství světa, Univerziády, později také FIS Cup a samozřejmě také mistrovství Slovenska. Poslední závod Světového poháru ve skocích na lyžích se zde konal v roce 1991 na velkém můstku, úplně posledními závody konanými na Štrbském Plese byly ty na středním můstku v rámci zimní Univerziády v roce 2015.
Smutná současnost a nejistá budoucnost
V současné době je Štrbské Pleso stále vyhledávaným místem. Nádherné okolí a příroda přímo vyzývají k turistickým vycházkám, ozdravným či relaxačním pobytům a místní atrakce a nakonec i stále fungující Areál snov platí za výborné tipy na výlet nejen pro nadšence skoků na lyžích. Hned vedle skokanských můstků byla postavena a v roce 2021 otevřena vyhlídková věž Tatras Tower (nebo také Veža snov), která sice budila kontroverze a nebyla širokou veřejností přijata s velkým nadšením, nicméně nabízí k náhledu nádherná panoramata Štrbského Plesa a celých Vysokých Tater. Středisko poskytuje i nadále sportovní vyžití – lanovky, sjezdovky a běžecké tratě jsou udržovány a stále v provozu, můstky se však ke skokanským závodům využít nedají a tak se pod nimi konají jiné sportovní a kulturní akce, jako například vystoupení legendárního sboru Lúčnica, nebo běžecký závod Red Bull 400.
Samotné můstky na Štrbském Plese bohužel jen chátrají. Velký můstek (K120) je zcela v nevyhovujícím stavu a pro jeho zprovoznění by byla zapotřebí kompletní rekonstrukce. Je tedy jasné, že na tomto můstku se skákat v dohledné době nebude. Naproti tomu můstek střední (K90) na tom není tak špatně, o čemž svědčí i vyjádření odborníků z Harrachova na základě jejich obhlídky z minulého roku (odkaz na facebook.com zde). Tento můstek měl do října roku 2023 platný certifikát FIS, o který však v roce 2024 přišel a na znovuzískání by potřeboval zejména modernizaci technického typu. Bohužel vlastník, město Štrba, momentálně nedisponuje prostředky na renovaci tohoto místa a ZSL (Zväz slovenského lyžovania) má ve smyslu apelování na státní orgány ruce svázané.
Vzhledem k současnému stavu slovenského skoku se nabízí otázka, do jaké míry by byl renovovaný můstek (případně oba můstky) využíván domácími skokany, ačkoliv momentálně dorůstá poměrně silná generace slovenských skokanů a skokanek včetně dalších nadějí z nižších věkových kategorií. Z mezinárodního hlediska by to určitě mohlo alespoň částečně znamenat „vzkříšení“ areálu, zejména když jeho jméno a historie stále silně rezonuje skokanskými kruhy. Velmi dobré shrnutí poskytuje vyjádření Mariána Mesíka ze ŠLK Selce, které bylo součástí našeho článku o slovenském skoku z minulého roku (publikováno zde): „Bylo by dobré zprovoznit Štrbské Pleso, alespoň ten menší můstek, ale musel by být ve Štrbě, nebo jeho okolí nějaký klub s můstky, například ve Svitu, nebo v Tatranské Lomnici, kde by vyrůstali talenti, kteří by pak chodili i na Pleso. My jako Klub Selce bychom to už s nějakými 10 skokany využili, ale ne na každodenní bázi. Je pravda, že Štrbské Pleso by zase přilákalo zahraniční závodníky, silné kluby nebo i reprezentace, které se na tyto můstky vyptávají. Rádi bychom, aby se tam někdy vrátily závody, například alespoň FIS Cup. Je to areál, který nám kdysi záviděl celý svět, nebyl problém ani s přírodními podmínkami. O to víc nás to mrzí, že se tam vůbec neskáče.“
Areál snov na Štrbském Plesu je historickým místem s velkým sportovním a kulturním potenciálem, který by byl k velké škodě zmařen jeho opomenutím a ponecháním vlastnímu osudu.
Na konec našeho článku vám nabízíme vyjádření a krátký rozhovor se starostou města Štrba, panem Michalem Sýkorou, který uvádí: „Sportovní areál na Štrbském Plesu byl vybudován v Mlynické dolině jako sportovní komplex k MS-70 v severských lyžařských disciplínách. Nachází se na území TANAP-u, jeho součástí jsou provozní objekty, strojový park, technická zařízení včetně skokanských můstků HS 134 a HS 100 a přilehlé homologované běžecké tratě v rozsahu 1,4 km až 5 km. Od roku 2010 je areál ve vlastnictví obce Štrba. Aktuálně je ve správě obecní společnosti OTV, s.r.o.“
V jakém stavu jsou nyní skokanské můstky a areál na Štrbském Plesu?
Můstek HS-100 splňuje technické parametry středního můstku. Do října 2023 měl můstek platný certifikát. Před uplynutím doby platnosti v srpnu 2023 OTV, s.r.o. Štrba požádala o provedení inspekce můstku HS-100 za účelem rehomologace – vydání homologačního certifikátu na další období.
Můstek HS-134 nesplňuje aktuální technické parametry FIS pro velké můstky, včetně zastaralého technického vybavení.
Jaký je současný stav z hlediska jejich využití, dají se můstky nebo areál jakkoli využívat pro nějaké sportovní akce?
V listopadu 2023 byla komisařem FIS provedena inspekční kontrola můstku HS-100, na základě které jsme obdrželi 28. května 2024 písemnou zprávu, kde se uvádí, že současný stav můstku HS-100 není v takovém stavu, aby zaručoval jeho bezpečné používání. Skokanské můstky na Štrbském Plesu aktuálně nejsou způsobilé pro skoky na lyžích.
Co by bylo zapotřebí k renovaci můstků, případně pro získání licence na pořádání národních nebo mezinárodních závodů FIS?
Modernizace infrastruktury a technického vybavení můstku HS-100. Komplexní rekonstrukce – přestavba můstku HS-134.
Plánuje se v blízké (nebo i daleké) budoucnosti investice do můstků a přilehlého areálu?
Obec Štrba aktuálně nedisponuje investičními prostředky pro uvedený účel.
Jaké je vaše stanovisko k situaci ohledně můstků na Štrbském Plese?
Sportovní areál na Štrbském Plesu je jako jediné potencionální místo na Slovensku předurčen, nejen vzhledem ke své historii, (Areál snov – MS 1970, soutěže Světového poháru, včetně finále Světového poháru, MS-J, SZU, 50. ročník Tatranského poháru), ale také díky jeho geografické poloze a nadmořské výšce – zejména při současných klimatických podmínkách – k vybudování (národního) sportovního centra severských lyžařských disciplín.
Rozvoj Sportovního areálu na Štrbském Plesu, včetně modernizace můstků, nemůže být jen věcí obce Štrba. Zde je žádoucí celospolečenská objednávka. Realizace připravovaných projektů k výstavbě a modernizaci (národního) sportovního centra na Štrbském Plesu si zaslouží pozornost státních orgánů (především vlády SR, Ministerstva sportu a cestovního ruchu, VÚC) a nebude možná bez státních investic.
Panu Sýkorovi děkujeme za vyjádření a poskytnuté informace.
Úvodní foto: Můstky na Štrbském Plese K120 (vlevo) a K90 (Autor: Miloslav Svoboda)
