Pozvolný a příkrý nájezd zakončený nekonečně dlouhou hranou – tak vypadá specifický můstek v rakouském Bischofshofenu. Z velké části využívá přírodního terénu a na jeho vrcholek nevede žádná lanovka, proto je nutné na něj stoupat hezky po svých.
Přestavby můstku
První můstek byl postaven v roce 1928 a jeho konstrukce umožňovala skoky do vzdálenosti 40 metrů. Krátce po skončení druhé světové války byl postaven můstek nový a 26. 12. 1947 zde Sepp Bradl skočil 86 metrů a vytvořil rekord.
Následovalo několik úprav spočívajících například ve výstavbě dřevěné konstrukce odrazové hrany nebo stavby věže rozhodčích ze stejného materiálu v roce 1953. V té době měl již můstek nový název – můstek Paula Ausserleitnera. Rakouský skokan, který mimo své sportovní činnosti rovněž zasedal na Salzburské radnici, se těžce zranil v tréninku pro tříkrálové skoky v roce 1952. O čtyři dny později následkům svých zranění podlehl.
V roce 1972 byla dřevěná odrazová hrana nahrazena železobetonovou. Později byla hrana o pět metrů zkrácena a nájezd byl upraven na příkřejší úhel 27º. V roce 1991 byla upravena i dopadová stráň tak, aby vyhovovala regulím FIS. V areálu byly vystavěny přírodní tribuny a stadion dostal název podle Seppa Bradla. Další úpravy byly provedeny k příležitosti konání MS v roce 1999. O rok později byla postavena nová rozhodcovská věž a v roce 2003 byla na můstek instalována umělá hmota umožňující letní skoky.
Foto: Můstek Paula Ausserleitnera
Závody
Bischofshofen je synonymem vyvrcholení tradičního klání Turné čtyř můstků. Právě zde se závody rozhodují a právě zde se dekorují vítězové. Každoročně se zde konají i závody Světového poháru a v roce 2005 sem zavítal i kalendář závodů letní Grand Prix.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl zdejší můstek místem zaslíbeným pro československé skokany. Jiří Raška tu dokázal triumfovat třikrát v řadě v letech 1969 – 1971. V roce 1973 zvítězil Rudolf Höhnl. Aby byl výčet úplný, dodejme, že Dalibor Motejlek zde obsadil druhou příčku v roce 1965, Raška v letech 1967, 1971 a 1972 a Karel Kodejška v roce 1975. Zbyněk Hubač se zásluhou třetích míst podíval na stupně vítězů v ročnících 1968, 1971 a 1972.
Posledním vítězem z Československa se na můstku Paula Ausserleitnera stal František Jež v roce 1990. Při Grand Prix v roce 2005 obsadil Jakub Janda druhé místo, když doletěl na značku 140 metrů. Tento výkon je v kronikách zapsán jako oficiální letní rekord zdejšího můstku a jelikož se zde od té doby letní Grand Prix neskáče, zůstane ještě patrně několik let nepřekonán.
V roce 1999 se v Ramsau konalo mistrovství světa v klasickém lyžování a můstek v Bischofshofenu hostil závod na velkém můstku jednotlivců a soutěž družstev. V jednotlivcích si boj o zlato mezi sebou rozdali Martin Schmitt a Sven Hannawald a vítězem tohoto souboje se stal „Milka man“. Soutěž družstev byla zřejmě tou nejzajímavější v dosavadní historii. V řadách německých dva skokané upadli – Christof Duffner a Sven Hannawald. Přesto měli v konečném součtu více bodů, než silní Japonci a získali zlato. Úžasné německé představení v hustém sněžení podtrhl Dieter Thoma vytvořením rekordu můstku, který pak ještě o metr překonal Sven Hannawald. Právě Hannawaldův dopad byl všelijaký a zaváněl pádem. V případě bodových srážek by Hannawaldův skok Němce o zlato připravil. A byl to právě tento skok, který později inicioval zavedení videa jako pomůcku stylovým rozhodčím.
Na skokanský závod družstev z Bischofshofenu se můžete podívat na www.youtube.com.
Hlavní foto: Můstek v Bischofshofenu (autor fotografií: Petr Hybský)
