Také neděle v Hinzenbachu se neobešla bez české účasti ve druhém kole. Klára Ulrichová si sice v porovnání se sobotou pohoršila, bod za třicáté místo jí však už nikdo nevezme. Po skončení programu pro nás nejen zhodnotila uplynulý víkend, ale také nastínila své další plány.
S víkendem asi po dvou závodech na bodech musí panovat spokojenost?
Určitě velká spokojenost, i když ten druhý dnešní skok mě mrzí. Myslím si, že už jsem neudržela takovou koncentraci. Ale celkově jsem s víkendem spokojená, cítím, že to byl potřebný krůček k sebevědomí a už si připadám, že do to té třicítky pomalu patřím.
Od soboty jsi držela vysoký standard, jen poslední skok byl trochu horší, byla tam možná i přemotivovanost a moc chtění?
To teď nedokážu hned říct, možná to s odstupem uvidím jinak. Je ale dost možné, že jsem chtěla víc. Přece jen jsem na tom včera byla líp, tak jsem to chtěla vylepšit, ale i tak jsem za to ráda.
Na pravidelnější body ses vrátila po třech letech, je to o to sladší?
Určitě je o to sladší, čekala jsem na to hodně dlouho. I proto jsem možná včera měla takovou radost.
Tehdy vládla naplno kovidová doba, kdy nebyli diváci a vše bylo takové opuštěné, teď to musí být hezčí zážitek?
Určitě, je to úplně skvělé. Počasí je parádní, obecně mám ráda letní skákání a tohle mi ho hodně připomíná. Publikum ale nahoře vůbec nevnímám. Dole je naopak fandění publika skvělá odměna, když se to povede.
Teď vás čeká dvoutýdenní závodní pauza, jak ji plánuješ strávit?
Hlavně pojedu na týden domů, takže si dám takovou suchou přípravu. Potom budeme mít před odletem do Norska ještě trénink na velkém můstku v Planici. Strávím to tedy odpočinkově, ale aktivně.
Týden máš tedy sama pro sebe, jak vypadá tvůj aktivní odpočinek?
Určitě už se strašně těším domů, teď jsem byla v podstatě pět týdnů v kuse na cestách, takže je to pro mě už nutnost jet domů. Nejvíc se těším samozřejmě na rodinu a na takovou tu domácí pohodu, na rutinu, kterou mám. Úplně si od skoků odpočinu.
Pak vás čeká Norsko, jak se tam těšíš? V Oslu jsi už skákala, ale Trondheim by měl být nový…
Jak říkáš, v Oslu jsem byla, ale v Trondheimu ještě nikdy. Tam se moc těším, i když nevím, co od toho čekat. Celkově si chci Norsko hlavně užít a uvidíme. Je to úžasná země, východy a západy sluníčka, příroda…
V Oslu to bude proti Hinzenbachu něco úplně jiného, jak se nejlépe přestavit?
To je pravda, Hinzenbach je hodně specifický a ještě ke všemu strašně malý. Já mám obecně radši ty větší můstky. Moje technika je poslední dobou víc agresivní, takže mi to vychází líp na větších můstcích, takže se už na ně těším.
Zmínila jsi tyhle závody jako odrazový můstek, k čemu se tam tedy odrazit?
Určitě chci předvádět ty skoky, na které vím, že mám. Když se podaří bodovat, tak budu spokojená.
Loni jsme se v Oslu bavili, že tréninky byly slušné, ale závody horší. Mohlo by teď nabyté sebevědomí pomoct i do závodů, když víš, že to v tobě je?
Určitě je to teď takové, že vím, že na třicítku mám. Zase je to pro mě ale o to těžší, protože je tam teď větší tlak na vyrovnání těch výsledků.
(Máš jaké rituály na vyrovnání se s tlakem?
Mívala jsem rituály, ale poslední dobou se na nich snažím tolik nelpět. Potom to závodníka svazuje a pak si nedejbože zapomene jinak zavázat tkaničku a může ho to rozhodit. Takže si teď od rituálů dávám pauzu.
Zmínila jsi, že počasí připomíná spíš letní skoky, těšíš se tedy už na opravdové jaro, nebo bys ještě závodila déle?
Paradoxem je, že se mi teprve teď začalo dařit, takže by bylo úplně ideální, kdyby sezona teď začínala. Bohužel už končí, ale proto se chci teď ještě soustředit na Norsko, předvést co nejlepší výkony a naplno se vrhnout na jarní přípravu.
Finále v Planici se tě týkat nejspíš nebude, plánuješ tam aspoň jet fandit?
Bohužel se mě Planica netýká, uvidíme, jestli se tam dostane Kája. Když to vyjde tak, že tam Kája bude, tak určitě přijdeme fandit!
Foto: Klára Ulrichová (autor: Jan Štěrba)
