Mika Kojonkoski je bezesporu jeden z nejznámějších skokanský trenérů. Proslulý je nejen díky úspěchům, ke kterým dovedl mnohé skokany, ale i díky „lišácké“ povaze. A právě on se rozhodl letos svou trenérskou kariéru ukončit.
Kariéra – skokan, trenér i politik
Mika Kojonkoski začínal jako finský skokan v 80. letech, ovšem nikdy se mu nepodařilo dosáhnout takové úrovně jako např. Matti Nykänen či jiné tehdejší skokanské hvězdy. Jeho nejlepší sezonou byla v letech 1985/86, kdy získal 9. místo v závodě SP v Chamonix a na Mistrovství světa v letech na lyžích v Planici obsadil 15. příčku.
Po skončení skokanské kariéry se angažoval jako trenér. Začal s finským juniorským týmem a v roce 1997 přešel na 2 roky k Rakušanům, aby se vrátil zpět na 3 roky k Finům (1999 – 2002), tentokráte k národnímu A – týmu. Jeho posledním týmem byl norský A-tým, kde působil od roku 2002 až do letošního března. Vystřídán bude Rakušanem Alexanderem Stöcklem, jenž dosud trénoval rakouské juniory.
Kromě trénování se také aktivně věnuje politice, v městě Kuopio zastupuje Stranu národní koalice.
Foto: Mika a norský tým (zdroj: fanpop.com)
Trenérské úspěchy
Největší úspěchy zaznamenal Fin nepochybně u norského týmu. Pod jeho taktovkou vyhráli Sigurd Pettersen a Anders Jacobsen Turné čtyř můstků, Bjoern Einar Romoeren a Johan Remen Evensen pokořili světové rekordy, norský tým získal zlato a bronz na ZOH v Turíně a i na dalších akcích získali Norové cenné kovy. Během svého působení pomohl vytvořit skokany jako Tom Hilde, Bjoern Einar Romoeren, Lars Bystoel, Anders Jacobsen a další. Za jeho působení u Finů byl jednoznačně nejlepším skokanem Janne Ahonen, který letos také končí.
Něco málo ze života…
Mika se narodil 19. dubna 1963 ve finském městě Rauma, za nedlouho tedy oslaví 48. narozeniny. Se svou ženou Ullou má 2 dcery a syna Reneho.
Před pár lety měl problém s policií, když zalhal o svém příjmu (ve Finsku se pokuty udělují v poměru k ročnímu platu) a dostal tak nižší pokutu.
Zdroje: wikipedia.org, berkutschi.com
Hlavní foto: Mika Kojonskoski (zdroj: welt.de)
