Zatímco česká skokanská reprezentace je již ve víru letních startů, Anežka Indráčková na první závodní účast stále čeká. Loňská česká jednička až donedávna stála kvůli chybějícímu lékařskému potvrzení (psali jsme zde), v polovině září se však na můstky konečně vrátila. O jejích pocitech a dalších plánech se dočtete v našem rozhovoru.
Zlatá medailistka z juniorského šampionátu skočila od svého vítězného skoku jen čtyřikrát na samotném startu léta, větší překážkou to pro ni ale nebylo: „Když jsem byla nahoře, tak jsem měla pocit, že ani žádná pauza nebyla. Neměla jsem stres, nebála jsem se, prostě to bylo komfortní. Měla jsem skoro pocit, jako bych nic nevynechala,“ těší Indráčkovou po prvních pokusech na liberecké devadesátce. Za první dva dny na ní stihla osm skoků, a to byl ještě druhý den zkrácen kvůli bouřce.
Úvodní tréninky navíc provázela pozitivní atmosféra: „Na můstku mě trénovali Jaroslav Sakala a Jaroslav Šimek. Z týmu žen jsem tam byla jediná, ale byli tam i junioři a parta na můstku byla skvělá. Byla jsem tam hlavně s Kájou Lejskovou, protože většina mladých už byla na velkém můstku. Je to super holka, moc se těším, až bude s námi v týmu. Je to pomalu taková druhá Anežka (smích),“ líčila česká navrátilkyně.
Původním důvodem pauzy 33. závodnice loňského Světového poháru bylo zranění kolene, poté se přidala chybějící zdravotní prohlídka a potvrzení od lékaře. Obojí by nyní mělo být vyřešeno: „Papír už mám, takže je všechno v pořádku. Koleno se ozvalo až ráno, ale to bylo spíš únavou. Při skoku vůbec, i když jsem skočila daleko,“ pochvaluje si dvojnásobná olympionička. Na závody si bude muset počkat až na úvod zimy a norský Lillehammer, další plány jsou ale jasné: „Myslím, že to bude podobné jako doteď. Pár tréninků individuálně v Praze, na skoky budu dojíždět do Liberce a koncem měsíce pojedu na první soustředění,“ má jasno držitelka českého rekordu.
Pro Indráčkovou, která je pověstná svojí bezprostředností, bylo pochopitelně letní odloučení náročné. O to více se těší na návrat do skokanského kolotoče: „Moc se těším na závody, ty mě dost motivují. A těším se i na kamarády z jiných států, protože jsme byli v kontaktu jen online,“ podotkla závodnice z Desné. Do zimy stále nějaký čas zbývá, proto si mladší sestra bývalé reprezentantky Karolíny klade kromě pilování techniky i další cíle: „Určitě budu chtít zamakat na psychické stabilitě. Myslím si, že důležité se bude hlavně naučit být sama se sebou Jinak si myslím, že jsem na tom konečně, aspoň v rámci možností, oukej. Na můstku teprve uvidíme. Těch pár skoků nebylo topových, ale ani tragických,“ popsala Indráčková.
Na závěr jsme se zeptali na Memoriál Ladislava Rygla v Desné, který se na tamních můstcích premiérově konal o uplynulém víkendu. „Bohužel jsem tam nemohla být, ale natočila jsem aspoň pozvánku. Ty můstky už jsou na mě moc malé (smích). Ani nevím, kdy jsem tam skákala naposledy, to už bude tak šest let,“ uzavřela náš rozhovor dvacetiletá česká reprezentantka.
Náhledové foto: Anežka Indráčková během MČR v Liberci (autor: Jan Štěrba)
