V pořadí 14. sezona Světového poháru žen ve skocích na lyžích žen je za námi. Tato sezona zcela jednoznačně patřila Slovince Nice Prevc, která vyhrála, co se dalo. Naopak se příliš nedařilo českým skokankám, které se touto sezonou spíše protrápily.
Více vrcholů sezony, méně zrušených závodů
Letošní sezona nabídla více vrcholných klání. Kromě stálic v kalendáři, jako německé Turné Dvou Nocí a norské Raw Air Turné, na kterém opět došlo k letům žen, jsme měli k dispozici i světový šampionát v Trondheimu. Zde ženy zápolily ve dvou individuálech na středním a velkém můstku, v jednom týmovém závodu na středním můstku a ve smíšených týmech na velkém můstku.
Oproti loňské sezoně byl letos patrný jeden pozitivní fakt, a to nižší počet zrušených závodů. Kromě italského Predazza (což bylo známo již před začátkem samotné sezony), byl zrušen pouze jeden závod v Engelbergu a ve Vikersundu. Ten na norském mamutu byl pravděpodobně bolestivější, navíc tím bylo ženské Raw Air Turné okleštěno na pouhé dva závody. Bez problémů proběhlo Turné Dvou Nocí i juniorské mistrovství světa, seniorské mistrovství u žen naštěstí nepoznamenala aféra s norskými kombinézami.
Pomalejší rozjezd a dominantní závěr Niky Prevc
Nika Prevc po „vlažném“ rozjezdu do sezony, kdy po vítězství v úvodním klání v Lillehammeru přenechala vedení Němce Katharině Schmid, se od Turné Dvou Nocí dostala do impozantní formy. Od závodů tohoto německého podniku bylo všem jasné, že právě ona bude tou největší adeptkou na zisk křišťálového globu a druhá polovina a závěr sezony byl už pouze v její režii. Výčet jejích úspěchů tuto sezonu je vskutku úctyhodný: celkové prvenství v SPž s rekordním počtem 1933 bodů, 15 výher (z toho 10 v řadě, čímž vyrovnala rekord Sary Takanaši ze sezony 15/16), 19 pódií, mistryně světa na středním i velkém můstku, vítězka Turné Dvou Nocí a Raw Air Turné. Pokud je to někomu málo, přidejme k tomu nový ženský rekord v letech na lyžích (236 m) nebo vítězství o rekordních 51,4 bodů v posledním závodu v Lahti. 20letá Slovinka se po této sezoně vryla do historie skoků na lyžích a může se hrdě postavit vedle svých bratrů Petra, Ceneho a Domena.
Sezona plná nejlepších umístění – v závodu i v celkovém pořadí
Celkové druhé místo pro Němku Selinu Freitag je jejím nejlepším umístěním v kariéře. Freitag byla dlouho až tou druhou Němkou za Katharinou Schmid, ale zatímco forma její starší a zkušenější kolegyně od japonských závodů uvadala, její naopak rostla. I když v sezoně nevyhrála ani jeden závod, nasbírala 11 pódiových umístění. Katharina Schmid rozjela sezonu skvěle – třemi výhrami a dvěma druhými místy. Kdekdo by mohl říci, že svoji úspěchy ověnčenou kariéru tuto sezonu ozdobí i ziskem křišťálového globu. Bohužel, jak je neblahým zvykem zvláště u jejích mužských kolegů, forma jí odešla a i když se nadále objevovala v nejlepší desítce, nakonec to stačilo pouze na třetí místo v celkovém pořadí SP.
Nejlepší z Norek byla tuto sezonu Eirin Maria Kvandal na čtvrtém místě, která opět často doplácela na nižší stylové známky a neúspěšné trenérské výzvy. Dobrou sezonu zaznamenaly Rakušanky po celou sezonu předvádějící výborné výkony – 5. až 7. místo patřilo Jacqueline Seifriedsberger, Lise Eder a Evě Pinkelnig.
Skvěle našlápnuto měla Norka Thea Minyan Bjørseth, která sahala po prvním vítězství v kariéře. Komplikované zranění kolene po pádu v Ljubnu ji připravilo nejen o triumf, ale také o značnou část příští sezony, možná i sezonu celou. Dobré výkony a značné zlepšení tuto sezonu předvedly Němka Agnes Reisch, Norky Heidi Dyhre Traaserud a Ingvild Synnøve Midtskogen (která je i novou juniorskou mistryní světa), Japonka Kurumi Ičinohe, Kanaďanka Nicole Maurer, Američanka Annika Belshaw, nebo Polka Anna Twardosz. Více se pravděpodobně čekalo od Francouzky Jósephine Pagnier, po skvělém letním Grand Prix také od Italky Anniky Sieff. Desáté místo v celkovém pořadí je oproti loňsku (3. místo) sešupem pro Kanaďanku Alexandrii Loutitt, japonská legenda skoků na lyžích, Sara Takanaši, v této sezoně nezaznamenala jediné pódium a v celkovém pořadí ji najdeme mimo nejlepší desítku na 12. místě.
V této sezoně jsme zaznamenali pozitivní trend – vylepšení kariérních maxim. Nejednalo se přitom pouze o mladé nebo méně zkušené závodnice, i když mají v tomto seznamu hlavní místo. Poprvé se letos v SP objevily a hned zabodovaly Slovinky Mia Ingolič, Taja Sitar, nebo Tinkara Komar, Švýcarka Rea Kindlimann, Číňanka Čou, Rakušanka Meghann Wadsak a skvěle si vedla Japonka Juzuki Sato – ta nasbírala hned 49 bodů.
Tuto sezonu jsme bohužel viděli také několik zranění, a to i vážnějších. Kromě zmíněné Bjørseth zranění do konce sezony vyřadilo také jinou Norku Silje Opseth nebo Slovinku Niku Vodan, Němka Luisa Görlich se vrátila po vleklém zranění kolene jen na čtyři závody SP, než si ono zranění kolene opět obnovila. Zranění kolene (přetržený křížový vaz) na MČR v Harrachově bohužel postihlo také naši Veroniku Jenčovou. Za redakci přejeme všem skokankám co nejrychlejší a nejúspěšnější rehabilitaci.
Konečné pořadí SP žen 2024/2025
Pořadí národů opanovaly Němky s 4241 body a náskokem 522 bodů před Norkami, které nakonec udržely druhé místo před mocně dotahujícími Rakušankami. Až se čtvrtým místem se musely spokojit Slovinky, které kromě Niky Prevc a místy Emy Klinec předváděly spíše průměrné výkony.
Konečné pořadí národů 2024/2025
Sezona z pohledu českých žen? Spíše trápení.
Ačkoliv měla pár svých světlých momentů, letošní sezona je jednou z těch, na které by se z pohledu českých žen vyplatilo spíše co nejrychleji zapomenout. České ženy nasbíraly za tuto sezonu pouze 29 bodů (13. místo v pořadí národů), což je velký rozdíl v porovnání se 193 body z minulé sezony (10. místo v pořadí národů). V této sezoně české ženy překonaly i reprezentantky USA, Číny, nebo Polska. Zatímco minulou sezonu se českým ženám, a hlavně Karolíně Indráčkové, dařilo bodovat pravidelně, letos se to podařilo pouze v osmi závodech. Anežka Indráčková získala 17 bodů (49. místo), Karolína bodů 12 (51. místo). Klára Ulrichová, která do sezony naskočila po zranění ruky, body nezaznamenala, stejně jako Veronika Jenčová. Ta měla však k bodům našlápnuto (nebýt DSQ v Hinzenbachu), navíc na MS v Norsku byla dvakrát ve druhém kole, zmíněné zranění kolene jí bohužel nedovolilo v nastolené formě pokračovat.
Jak hodnotí sezonu samy sestry Indráčkovy? Na to jsme se jich optali v krátkém rozhovoru:
Jakými třemi slovy bys popsala uplynulou sezonu?
Karolína Indráčková: Zklamání, frustrace, beznaděj.
Anežka Indráčková: Emoční horská dráha.
Nejhorší a nejlepší víkend, případně moment sezony?
K: Nejhorší – Lillehammer, nejlepší – SGP Courchevel.
A: Nejhorší byl hned úvodní SP v Lillehammeru, kde výsledek byl naprosto tragický. Nejlepší asi AC ve Szczyrku. Výsledek sice nic moc, ale ten víkend jsem si užila a nasmála se nejvíc.
Nejlepší skok sezony?
K: Vybavuji si tréninkový skok z léta ze Zakopaneho, kdy jsem skočila daleko a bylo to moc zábavné, ale ze zimy žádný.
A: Těžké říct jeden nejlepší. Spíš nikdy nezapomenu na ten, který jsem si skočila v prvním kole na letošním MČR. Sice se smrtí v očích, ale daleko (smích).
Největší překvapení sezony, ať už pozitivní, nebo negativní?
K: Negativní – že to v zimě skákalo špatně, přestože příprava byla kvalitní.
A: Když jsem se poslední den na MS dozvěděla, že jsem celkově vyhrála AC.
Jak hodnotíš první rok spolupráce s novým trenérem?
K: Spolupráci hodnotím pozitivně, a je mi líto, že ty skoky podle toho nevypadaly.
A: I přes určité výzvy si myslím, že jsme to zvládli dobře. Byl to první rok, tak nebylo co očekávat a mohli jsme jako tým pouze překvapit.
V čem by ses přes léto chtěla nejvíc zlepšit?
K: Letová fáze, nájezdová rychlost.
A: Chtěla bych zapracovat na dynamice, kterou bych pak uměla prodat na můstku.
Jak strávíš/strávila jsi prostor pro odpočinek mezi sezonami?
K: Trávím ji s rodinou, přáteli a knížkou.
A: Učením, učením a učením. Maturita volá.
Podobné shrnutí sezony a krátký rozhovor s trenérem českých žen, Dominikem Ďurčem, momentálně připravujeme a bude k mání v samostatném článku.
Úspěšná sezona u našich východních sousedů
Spokojenost s letošní sezonou určitě vládne na Slovensku. Získat body do SP se sice nepodařilo, ale nebylo od toho daleko – 18letá Tamara Mesíková i dnes čerstvě 16letá Kira Mária Kapustíková zanechaly tuto sezonu dobrý dojem. Mesíková naskočila do SP/ICOC až v průběhu ledna, a kromě bodů do Interkontinentálního poháru zaznamenala také dobré 10. místo na juniorském mistrovství světa, v SP v Lake Placid to navíc zavánělo prvními body v SP v kariéře (37. a 33. místo). Kapustíková vlétla do sezony jako kometa, v úvodním klání SP v Lillehammeru se nejen poprvé kvalifikovala do hlavního závodu (kde nakonec skončila na 35. místě), ale zároveň stanovila nový slovenský ženský rekord (112,5 m). Na juniorském mistrovství měla stejně jako Mesíková startovat, zranění kotníku ji v tom však zabránilo. Obě jsme tak mohli vidět na seniorském mistrovství v Trondheimu a v dalším průběhu sezony také v závodech SP.
Kira Kapustíková pro náš web shrnula sezonu následovně:
„Byla to moje první sezona s velkými FIS závody (SP, MS, ICOC) a podle mě to byla sezona velmi dobrá, protože jsem neočekávala, že se dostanu na SP (umístila jsem se v ICOC do 15. místa). Byla jsem se schopná kvalifikovat do prvního kola hned na prvním závodu SP, na což jsem velmi hrdá. Každým závodem jsem se zlepšovala v jiných aspektech, co se týká letu nebo odrazu. Určitě se musím dále zlepšovat a týká se to hlavně dopadu, telemark mě stojí hodně bodů. Nejvíc budu vzpomínat právě na první závod SP, kde jsem byla na 35. místě a pak na mistrovství světa, kde jsem byla jedenáctá ve skokanské části v severské kombinaci. Potěšilo mě i to, že jsem zabojovala a dokončila i běžeckou část, do které jsem šla po zranění, které mě předtím stálo účast na MSJ. Vše beru s rezervou, ale na tuto sezonu budu vzpomínat jen v dobrém a nemůžu se dočkat další sezony. Před námi je hodně práce, držte nám pěsti (úsměv).“
Svoje shrnutí sezony nám nabídla také Tamara Mesíková a její otec a trenér Marián Mesík.
Tamara Mesíková: „Tuto sezonu vnímám jako velký skok vpřed. Zima nebyla jednoduchá, ale naučila jsem se hodně – hlavně zvládat tlak a pracovat s hlavou i v náročných podmínkách. Nejsilnější moment sezony pro mě přišel na SP v Lake Placid – po tom, co mě v prvním závodu úplně sfoukl vítr, jsem se nevzdala a v druhém závodu atakovala nejlepší třicítku, což je zatím můj nejlepší výsledek. Vážím si i výkonů na MSJ, kde jsem se dostala do TOP 10. Nejvíc jsem se zlepšila v nájezdovém postavení, kde se cítím čím dál tím lépe a na tom chci stavět.“
Marián Mesík: „V této sezoně byl náš hlavní cíl MSJ. V SP byly lepší i horší skoky. Na MS v Trondheimu se Tami už tak nedařilo dle našich představ. Během zimy se navíc hodně zabývala i školními povinnostmi, protože ji po návratu z MS čekala maturita. Celkově jsem s touto sezonou spokojený.“
V zemi našich východních sousedů dorůstá slušná generace mladých skokanek, kromě zmíněných dvou je potřeba zmínit také juniorku Ellu Wittmanovou, nebo žačky Luciu Sirágiovou, Emmu Mastišovou a Zaru Zelenčík, které kromě českých závodů s úspěchem startovaly mj. na polských Orlen Cupech. Další talenty by mohly vyrůst v areálu Selce-Dubiny, kde se tuto sezonu podařilo položit umělou hmotu na doskočiště nejmenších můstků K15 a K10.
Sezona 25/26 nabídne další velkou akci – olympiádu
O kalendáři pro sezonu 25/26 Světového poháru mužů a žen vás budeme co nejdříve informovat prostřednictvím našich stránek. Tuto sezonu jsme mohli sledovat zápolení na Mistrovství světa v Trondheimu, příští sezona nám nabídne kromě klasických velkých podniků jako Turné 4 Můstků nebo Raw Air Turné i vrchol v podobě Zimních olympijských her 2026 v Miláně a Cortině. Je tedy na co se těšit!
Náhledové foto: Koláž fotek – Nika Prevc a sestry Indráčkovy (autor: Jan Štěrba)
