Bude to horké téma letošního ročníku Grand Prix. Jak skokanské, tak té v severské kombinaci. Testování nových pravidel. Určitě se to neobejde bez nekonečného přetřásání a neutuchajících spekulacích. Jak jsme již psali dříve, FIS by ve skocích ráda eliminovala silný vliv štěstí a náhody. Vyřešila jednou pro vždy problémy s nastavováním vhodného nájezdového okna. Ale ač je její zájem o vytvoření „spravedlivější“ soutěže chvályhodný, zatím není tak docela jisté, zda se vydala tím správným směrem. To ostatně bude možné posoudit až za týden, po startu v Hinterzartenu. Abyste poté mohli novinku objektivně zhodnotit, rozšiřte si skokanský slovník o dva nové obraty.
● Související článek:
Desátý: výkon 134m. Vítěz: 128m. – Cože? To může být realita?
Obrat č. 1: KOEFICIENT „F“
Prý by měly být minulostí doby, kdy se nájezd určoval podle nejlepší špičky, která skočila k HS můstku, a polovina startovního pole brousila už o buben. Pryč by měly být doby, kdy bude mít nájezd stejnou výšku po celou dobu závodního kola. S lavičkou se bude hýbat libovolně, podle toho, jak se zrovna budou jevit povětrnostní podmínky. Výhodou by měl být plynulejší průběh závodu i větší bezpečnost. A konec protivných restartů (nejen) v půli závodu.
Protože nájezd markantně ovlivňuje délku skoku, vytvořil Hans-Heini Gasser, člen FIS v záležitosti konstrukcí můstků, jednoduchý vzorec pro vypočítání vlivu nájezdu na délku skoku. Každý můstek má jiné proporce, takže se musí vypočítávat vzorec pro každý můstek zvlášť. Výsledný koeficient „f“ by pak měla být hodnota, která vyjadřuje, jak jeden metr výšky nájezdu ovlivní délku skoku na jednom konkrétním můstku.
Fyzikální poučka: Koeficient „f“ udává počet metrů délky skoku v závislosti na 1 metr výšky nájezdu na jednom konkrétním můstku.
Do výšky nájezdu nyní budou moci zasahovat trenéři a na jejich pokyn se bude moci pro jejich svěřence nájezd změnit – podle daných pravidel pouze snížit. Tvůrci přitom předpokládají, že během asi 30 závodů budou trenéři o nájezdu rozhodovat v průměru celkem 3-4krát. Protože do výšky nájezdu bude podle aktuálního počasí promlouvat hlavně jury – ta v případě náhlé změny podmínek sama nájezd upraví.
Obrat č. 2: VĚTRNÝ VZOREC
Dalším faktorem propočtů bude vítr. Nová pravidla ruší větrné koridory, což znamená konec věčnému čekání na zelenou. Aktuální větrné podmínky se budou každému závodníkovi započítávat zvlášť. První závodník bude „měřítkem“ pro další skokany: podle toho, jak foukne závodníkovi č. 2, jestli méně nebo více než prvnímu, se číslu 2 koeficient výpočtu buď zvedne, nebo klesne.
ΔW = TWS x (HS – 36)/20
HS – velikost můstku hill size (m)
TWS – aktuální rychlosti větru (m/s)
ΔW – vliv větru na délku skoku (m)
(Příklad: skokan skočí na značku 119,5 m na můstku HS = 130 m a přístroje naměří rychlost větru 1,55m/s. Výsledný vliv na délku skoku je 1,55 x [(130 – 36)/20] = 1,55 x 4,7 = 7,28 m. Ten se zaokrouhlí na půlmetry, teda na 7,5m, a hodnota se připočte k již dosažené délce skoku, tedy ke 119,5m + 7,5m = 127m. )
_______________________________________________________________
„Zredukuje se vliv štěstí a smůly.“
– Walter Hofer, šéf úseku skoku a severské kombinace ve FIS.
„Srozumitelnost bude největší slabinou nových pravidel.“
– Youko Tormaenen, finský šéf skokanského výboru FIS
_______________________________________________________________
Martin Schmitt: Ze skoků by se stala mrtvola
Je nejvíc vidět. Takže se přepokládá, že celou věc „páchá“ pouze Walter Hofer. Nový nápad ale není jen jeho dílem, jak sám Hofer popisuje v oficiální zprávě, kterou FIS v týdnu vydala. Do vývoje nových pravidel zasáhli lidé z FIS, skokanští experti, zástupce Swiss Timing Data Service či dokonce Dieter Thoma a Andreas Goldberger, tedy bývalí skokané, nyní působící v televizi jako skokanští komentátoři. Hofer v uvedeném rozhovoru zdůrazňuje, že chtěli znát názory bývalých skokanů. A že po testu na Grand Prix chtějí znát i názor veřejnosti. „Hlavní je zjistit, jestli bude nový bodovací systém srozumitelný pro diváky,“ říká Hofer.
Hofer také vysvětluje, co bylo záminkou pro změny takového rozsahu. „V minulé sezoně se uskutečnilo spoustu závodů – Kulm, Vancouver, Oberstdorf, Lillehammer – během kterých nám nebylo zrovna dobře po těle. Horst Nilgen, FIS Media Coordinator, mi ve Vikersundu řekl: ´Takhle už to dál nejde. Musíš něco vymyslet.´ Jeho slova byla signálem – Nilgen se na to dívá pohledem zvenčí, ale přitom si je vědom toho, co se děje na scéně. Ta slova pro mě byla konečným důvodem k tomu, abych o celé záležitosti začal jednat na úrovni skokanského výboru FIS,“ popisuje Hofer.
● Oficiální zpráva FIS: v angličtině nebo v němčině
A co na plody Hoferova následného snažení říkají skokané? Rakušan Gregor Schlierenzauer neskrývá zamítavý postoj a obdobně je na tom Martin Schmitt, jehož názor přinesl začertva z místa německého soustředění v Klingenthalu server sportsplanet.at. „Myšlenka nastolení férovějších podmínek je jistě správná. Ale o správnosti této varianty pochybuji. Především je to těžko pochopitelné pro diváky. Teď je to tak, že někdo skočí daleko a všichni se radují. Ale s novým systémem to bude tak, že někdo skočí daleko a všichni se zaradují, ale pak náhle komentátor řekne, že ten skok vlastně tak povedený nebyl a skokan má ve skutečnosti o deset bodů míň. Takhle by se ze skoku stala mrtvola. Když žije z emocí…“
Zdroj: berkutschi.com, tfcf.de, sportsplanet.at
Foto: logo FIS (zdroj: archiv)
