Čeká na vás poslední porce pravidel MPZLD, která se tentokrát zaobírá samotným uskutečněním skokanských závodů. Věnuje se přihlášení, průběhu závodu, bodování, ohodnocení skoků, různými druhy závodů atd.
MEZINÁRODNÍ PRAVIDLA ZÁVODŮ LYŽAŘSKÝCH DISCIPLÍN (MPZLD)
SVAZEK III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
SKOKY NA LYŽÍCH
LETY NA LYŽÍCH
420 Uskutečnění závodů
421 Přihláška, losování a schválení náhradníků.
421.1 Pro jmenovitou přihlášku k lyžařským závodům FIS platí jednotná ustanovení (viz čl. 217).
421.2 Vylosování pro startovní pořadí je provedeno podle zvláštní ustanovení pro provedení jednotlivých závodů (mistrovství a normálních a velkých můstcích čl. 451, závody jednotlivců na normálních a velkých můstcích čl. 452, závody týmů čl. 453 a závody v letech na lyžích čl.454)
421.3 Do skokanských závodů, do nichž smí zúčastněné lyž. svazy přihlásit jen omezený počet závodníků, může být nasazen náhradník za nestartujícího závodníka. O schválení tohoto náhradníka rozhoduje jury.
422 Průběh závodu
422.1 Jury stanoví délku nájezdu, která musí být vždy pro jedno kolo stejná. Žádný skokan nesmí využít větší nájezdové délky, než byla stanovena jury.
422.2 Skokanům je zakázáno použít k dosažení větší nájezdové rychlosti hůlek nebo jiných pomocných prostředků nebo se nechat odstrčit jinou osobou. Provinění proti tomuto pravidlu je potrestáno diskvalifikací.
422.3 Můstek je otevřen k závodu ředitelem závodu nebo pověřenými pomocníky z věže rozhodčích. Nikdy nesmí být dáno několik startovních pokynů naráz, aby byl čas startu pro kontrolu na startu jednoznačný.
422.4 Znamení ke startu je uděleno semaforem. Pokud není žádný k dispozici, může být startovní znamení uděleno odmávnutím praporkem na stole můstku.
422.5 Nejdřív musí jeden skokan svůj skok plně zakončit, než může být dáno znamení dalšímu závodníkovi.
422.6 Ředitel závodu, vedoucí můstku a jeho pomocníci na stole můstku, výjezdu, tak jako u přístrojů měřících rychlost větru ověřují a domlouvají se, že je zařízení připraveno ke startu.
422.7 Připravenost dalšího závodníka ke startu hlásí startér udáním startovního čísla na vedení závodu.
422.8 Skokan musí být na místě startu připraven ke skoku v okamžiku, kdy je na řadě jeho startovní číslo. Poté, co je uvolněn můstek, má skokan podle modusu příslušné startovní procedury (při třífázovém modusu 5 sekund a při dvojfázovém modusu 15 sekund) čas k odstartování. Po uplynutí startovní doby je můstek automaticky opět uzavřen (viz čl. 415.4).
422.9 Skokan se musí v průběhu startovacího procesu na základě automatického ukazovacího zařízení (např. programovatelné digitální hodiny) umět orientovat (viz čl. 415.4).
422.10 Skokan musí startovat během startovacího času. Pokud je můstek během startovacího procesu kvůli povětrnostním vlivům uzavřen, začíná startovací proces znovu.
422.11 Skokan nesmí startovat před otevřením můstku na znamení třetí osoby nebo vědomě zdržovat kvůli předstíraným činnostem (např. na lyžích, vázání, vybavení, oblečení) přípravu ke startu tak dlouho, než obdrží znamení od třetí osoby.
422.12 Pokud se skokan dostaví ke startu vlivem vyšší moci se zpožděním, smí se obrátit na jury, která může po prošetření událostí povolit účast v závodě mimo závodníkovo startovní pořadí.
422.13 Stylové známky mají být ukázány pokud možno po každém skoku (otevřené hodnocení). Akustické zveřejnění známek je nepřípustné.
423 Opakování skoku
Pokud je skokan postižen během svého skoku omylem funkcionáře, vběhnutím diváka nebo zvířete nebo zásahem vyšší moci, smí se obrátit na jury, která může opakování skoku po prošetření událostí povolit. Jury smí také sama od sebe v případě nějakého výše zmiňovaného důvodu odsouhlasit opakování skoku.
424 Trénink na závodních můstcích před závody
424.1 Trénink na závodních můstcích před závody (oficiální trénink) je zahrnut v časovém plánu akce a organizovaně proveden pod dohledem jury. Doplňující trénink pod odpovědností a režií trenérů (tzv. volný trénink) není během závodních dnů zahrnutých v časovém plánu přípustný.
424.2 Oficiálního tréninku se smějí zúčastnit pouze do závodu přihlášení skokani, tak jako závodní komisí dodatečně ustanovení předskokani. Při ZOH, LMS, MSLL, JMS a pohárových závodech je účast v oficiálním tréninku stanovena speciálními pravidly závodu.
.
424.3 Každý oficiální trénink je uskutečněn se startovními čísly ve startovním pořadí stanoveným jury. Pro ZOH, LMS, MSLL, JMS a pohárové závody platí speciální ustanovení.
424.4 Skokanský můstek musí být pro trénink k dispozici minimálně jeden den, při ZOH a LMS tři dny před závodem. Závodní komise musí brát při plánování tréninku v úvahu sněhovou a povětrnostní situaci, aby měli závodníci k dispozici nejlepší tréninkové podmínky.
424.5 Čas tréninku by měl být co nejvíce přizpůsoben času závodu. Časy tréninků a případné změny musí být včas sděleny.
424.6 Pro trénink musí být můstek připraven stejným způsobem a naprosto bezchybně jako na závod. K dispozici musí být také příslušné pracovní týmy.
424.7 Při tréninku musí být jury dohlížet na stanovení maximální délky nájezdu a na délky skoků.
424.8 Rozhodčí skoku a trenéři mají už během tréninku zaujmout svá přidělená pracovní a pozorovací místa.
424.9 Okamžitá první pomoc při eventuálních úrazech musí být zajištěna už během tréninku.
430 Ohodnocení skoku
Změřená délka skoku a oznámkování skoku od rozhodčích představují dohromady dosažené ohodnocení sportovního výkonu skokana. Do celkového výsledku se zahrnují délky skoku až ke K bodu (podle tabulkových bodů) a ideální provedení skoku se stejně velkým podílem bodů vždy 60.
431 Ohodnocení provedení skoku
431.1 Základní
Rozhodčí skoku posuzují vnější obraz provedení skoku závodníka od minutí odrazové hrany až k přejetí hranice pádu na výjezdu z hlediska preciznosti (časový průběh), dokonalosti (provedení pohybu), stability (držení těla v letové fázi, výjezd) a celkové jistoty skoku. Předepsané směrnice pro ideální skok zahrnují
– držení rukou a nohou, tak jako vedení lyží za letu
– provedení pohybu při doskoku a
– chování při výjezdu.
Mimoto mají let, doskok a výjezd poskytnout celkový estetický dojem.
Bodové srážky jsou uděleny za chyby a nedostatky v pohybu za letu, při doskoku i výjezdu. Rozhodčí skoku oznamuje k výpočtu (do počítače nebo kanceláře pro vypočítávání výsledků) své bodové ohodnocení za let, doskok a výjezd zvlášť).
431.2 Předpisy pro postoje a pohyby
431.2.1 Let
Skokan má:
– díky efektivnímu odrazu nadzdvihnout dráhu letu a
– po minutí odrazové hrany co možná nejrychleji zaujmout optimální polohu pro první fázi letu,
– poté přejít plynule do optimální polohy pro střední fázi letu a
– potom ve vhodném okamžiku začít přípravu na doskok.
Kritéria pohybů:
– Aktivní ovlivňování využití působení síly větru.
– Spojení lyží a těla v jednolitý letový systém
– Zaujmutí stabilního a co se týká pravé a levé strany přesně symetrického držení lyží, rukou a nohou.
– Úplně napnuté nohy.
Srážky bodů:
– Maximální srážka za celou pohybovou část 5,0 bodů.
431.2.2 Doskok:
Skokan má:
– ze stabilního, optimálního letového držení
napřímit hlavu a horní část těla,
vést paže po stranách dopředu/nahoru a
otočit lyže do souběžné polohy;
– bezprostředně před kontaktem konců lyží se zemí
zaujmout lehké nákročné postavení a
lehce se prohnout v kolenou;
– po kontaktu konců lyží se zemí aktivně podpořit silou svalstva zbrzdění doskokového impulsu pružnou rezistencí prohnutých zadních částí lyží;
– přitom současně
zvětšit více nákročné postavení a patřičně pokleknout zadní nohou níž (telemarkové postavení nohou), stejně tak při užším vedení lyží rovnoměrně rozložit doskokový tlak a ke stabilizaci rovnováhy vést paže vodorovně vpřed/nahoru.
Kriteria hodnocení:
– Harmonický přechod při otevření doskokového postavení k doskoku.
– Zaujmutí správného nákročného a pokleknutého postavení při prvním kontaktu se zemí.
– Aktivní působení při zbrzdění doskokového impulsu pružnou rezistencí prohnutých lyží.
– Stabilní zvládnutí kontaktu se zemí optimálním prohnutím v kolenou (ne příliš hluboko a ne příliš dlouho).
– Úplné ovládnutí telemarkového postavení nohou na konci brzdné fáze, tzn.,
střední nákročná pozice (vzdálenost od paty přední nohy až ke špičce zadní boty přibližně v délce jedné boty, ale aspoň špičku zadní boty ještě za patou přední boty) a zřetelně hlubší prohnutí zadní nohy.
– Úzké a čisté vedení lyží (vzdálenost mezi lyžemi ne větší než dvojnásobná šířka lyže, stejně tak souběžné a celoplošné vedení lyží).
Srážky bodů:
– Maximální srážka za celou pohybovou část 5,0 bodů.
– Bez telemarkového postavení (souběžné postavení nohou) (jako jednotlivá chyba) min. 2,0 body.
431.2.3 Výjezd
Skokan má:
zůstat po zbrzdění doskokového impulsu krátce v nákročném a pokleknutém postavení (telemarkové postavení nohou) a přitom
– narovnat pozvolna horní část těla a
– potom v jakékoliv pozici nohou a jakémkoliv držení rukou s úzkým a čistým vedením lyží (popřípadě v pozici pluhu k zabrzdění) a za udržení rovnováhy stabilně přejet linii hranice pádu.
Kritéria hodnocení:
– Krátké setrvání v telemarkovém postavení (délka dráhy přibližně 10 až 15 metrů) po doskoku.
– Úzké a čisté vedení lyží (plužení je povoleno viz čl. 431.2.2).
– Stabilní výjezd za udržení rovnováhy a libovolného držení nohou a rukou až k linii hranice pádu.
Srážky bodů:
-Maximální srážka za celou
pohybovou část 7,0 bodů
– Nečistý a/nebo nejistý výjezd
z přechodového oblouku až k projetí
hranice pádu 0,5 až 1,5 bodu
– Nečistý a/nebo nejistý výjezd
včetně krátkodobého kontaktu
s lyžemi/sněhem/zemí zády a/nebo
jinými částmi těla včetně ruky/rukou 2,0 až 3,0 body
– Projetí přechodového oblouku s dotekem
lyží/sněhu/země rukama a/nebo
jinými částmi těla. To platí také pro projetí
hranice pádu v této pozici 3,5 až 5,0 bodů
– Pád před/na hranici pádu 7,0 bodů
432 Měření délky skoku
432.1 Definice délky skoku
Délku skoku představuje vzdálenost od paty stolu můstku až k místu doskoku skokana na doskočišti. Doskok platí jako ukončený, když při normálním přistání obě lyže sedí celou plochou na doskočišti. Při neobvyklých přistáních (na jednu nohu, tzn. jedna lyže se dotýká země, druhá lyže je déle, než u normálního doskoku během přistání ve vzduchu) platí jako okamžik doskoku, když se první lyže celou svou plochou dotkne země. Jako místo přistání platí to, kde se v tomto okamžiku nacházely nohy skokana. Při dopadu je určující střed mezi oběma nohama skokana.
Pokud se doskok neuskuteční posazením lyží na zem (pád), platí za místo doskoku to, kde se skokan nějakou částí těla dotkl země jako první.
432.2 Stanovení délky měřičem délek
Měřiči délek stojící na jedné straně doskočiště pozorují pouze očima letovou křivku až k místu doskoku. Ten měřič délky, v jehož měřící oblasti místo doskoku leží, ukáže délku skoku s platností na 0,5 metru, přičemž se rukou dotýká patřičné značky s délko a půlmetr signalizuje navíc zdvižením druhé ruky. Vyvarování se chyb kvůli zornému úhlu jsou značky s délkami vykolíkovány na obou stranách doskočiště (viz čl. 415.1).
432.3 Technické měření délek
432.3.1 Zpracovávat metry pomocí technického zařízení, se kterým se délky skoku určují s přesností na půl metru a ukládají se do záznamníku, nebo jinak protokolují, je povoleno.
432.3.2 Aby bylo v případě selhání technického zařízení zajištěno zpracování délek skoků, jsou dosažené délky ještě pro jistotu kontrolovány a určovány měřiči délek.
433 Vypočítání a uveřejnění výsledků
433.1 Stylová známka
Nejvyšší a nejnižší známka z ohodnocení pěti rozhodčích skoku se škrtá. Zbylé tři známky se sčítají. Tato hodnota představuje celkovou známku za styl.
433.2 Známka za délku
Počet bodů za délku skoku vyplývá z velikosti můstku.
Hodnota bodů vždy za každý metr obnáší:
K bod hodnota metrů:
20 – 24 m …………… 4.8 b./m
25 – 29 m …………… 4.4 b./m
30 – 34 m …………… 4.0 b./m
35 – 39 m …………… 3.6 b./m
40 – 49 m …………… 3.2 b./m
50 – 59 m …………… 2.8 b./m
60 – 69 m …………… 2.4 b./m
70 – 79 m …………… 2.2 b./m
80 – 99 m …………… 2.0 b./m
100 – 120 m ………… 1.8 b./m
145 – 185 m ………… 1.2 b./m
K-bod můstku je zároveň jeho tabulkový bod, tzn. vzdálenost K-bodu odpovídá 60 bodům za délku. Rozdíl vzdáleností délky skoku k linii K-bodu je násoben hodnotou metrů pro příslušný můstek a odečten od 60 bodů, popř. při skocích za K-bod k 60 bodům přičten.
433.3 Celková známka
Vypočítává se z celkového součtu stylových známek a bodů za styl. Pokud by celková suma stylových známek a známek za délku dávala dohromady zápornou hodnotu, potom se jako minimální výsledek bere nula (žádné mínusové body).
433.4 Totální známka
Vyplyne ze součtu celkových známek z obou dvou závodních kol. Skokan s nejvyšší úplnou známkou je vítěz.
Pokud mají dva nebo více skokanů stejnou totální známku, skončí všichni na stejném místě a místa v následujícím pořadí jsou podle počtu stejných známek vypuštěna. Ve výsledkové listině jsou skokané na stejném místě uvedeni v pořadí svých startovních čísel (vyšší startovní číslo jako první).
433.5 Zveřejnění výsledků (výsledkové listiny)
Neoficiální výsledky jsou zveřejněny ihned po závodě. Vedoucí kanceláře pro zpracování výsledků a sekretář jury porovnají neoficiální výsledkové listiny s originálními listinami pořadí. Potom předloží sekretář jury výsledky k potvrzení.
Pokud nebyl podán žádný protest proti průběhu závodu, jsou po uplynutí lhůty pro podání protestu výsledky vydány jako oficiální. Lhůta na podání protestu vyprší podle pravidel vždy 15 minut po ukončení závodu. Na schůzi vedoucích týmů může být stanovena kratší doba pro vypršení této lhůty.
Výsledkové listiny musí dopodrobna obsahovat:
– Popis závodu
– Místo závodu a datum
– Název můstku s udáním K bodu
– Jméno a zemi každého z pěti rozhodčích
– Jméno a zemi každého člena jury
– Údaje o počasí (kvalita sněhu, teplota, vítr)
– Počet přihlášených, startujících a kvalifikovaných účastníků.
Dále za každého závodníka:
– Umístění
– Startovní číslo
– Jméno a příjmení, zemi nebo klub.
K tomu ještě zvlášť za každé kolo:
– Délka skoku, nájezdová rychlost a známky za délku
– Známky od rozhodčích a stylové známky
– Celkovou známku
– tak jako na konci údaj o totální známce.
Oficiální výsledkové listiny jsou potvrzeny podpisem TD a ředitelem závodu. Minimálně výsledkové listiny musí být pro FIS sepsány v latinském písmu. Dodatečné listiny se strháváním známek za let, doskok a výjezd viz čl. 431.1.
440 Sankce, diskvalifikace, protesty, disciplinární opatření a odvolání
Následující odstavce 441, 442 a 443 lze na základě
Odst. 223 (sankce)
Odst. 224 (procesní předpisy)
Odst. 225 (komise pro vyřizování stížností)
z ustanovení pro všechny lyžařské závody použít na vešekeré lyžařské závody.
441 Sankce, diskvalifikace
Závodník musí být jury sankcionován, pokud se proviní proti pravidlům MPZLD nebo pokud se neřídí pravidly závodu nebo pokyny jury.
To se děje zvláště v případech, když
441.1 nesplňuje připouštěcí podmínky podle čl. 203 (licence FIS);
441.2 se přihlásil pod falešnými údaji;
441.3 neodpovídá ustanovením o věkových třídách (čl. 406);
441.4 se proviní proti ustanovením článků:
204 kvalifikace závodníků,
205 povinnosti závodníků,
205.6 podpora závodníků,
206 sponsoring a reklama,
207 reklama a ochranné známky,
215 přihlášky,
217 losování,
221 lékařská vyšetření a dopink, tak jako
222 vybavení do závodu.
441.5 Závodník musí být jury diskvalifikován, když se proviní vůči následujícím pravidlům:
441.5.1 Závodní vybavení (viz čl. 222)
441.5.2 trénuje na můstku, který je vyloženě uzavřen
441.5.3 se dostaví na start příliš pozdě (čl. 422.8 a 422.12)
441.5.4 se proviní proti pravidlům ohledně nájezdu (čl. 422.1 a 422.2)
441.5.5 překročí startovní čas (čl. 422.10)
441.5.6 startuje před uvolněním můstku nebo vědomě zdržuje přípravy na start (čl. 422.11)
441.6 Diskvalifikace na základě provinění podle
čl. 441.5.1 závodní vybavení
čl. 441.5.3 (pozdní dostavení se na start);
čl. 441.5.4 (větší nájezdová délka, než je určeno nebo nepovolená startovní pomoc)
čl. 441.5.5 (překročení startovního času) nebo
čl. 441.5.6 (start před uvolněním můstku nebo vědomé zdržování přípravy na start)
se vztahuje pouze na příslušný skok daného soutěžního kola. Skokan obdrží jako celkovou známku z tohoto kola nula bodů.
442 Protesty
442.1 Protesty proti vpuštění závodníka do závodu se podávají před začátkem příslušného závodu sekretáři závodní komise.
442.2 Protesty proti chování nějakého závodníka, nebo funkcionáře během závodu se musí podat písemně sekretáři závodní komise v 15 minutách po ukončení závodu.
442.2.1 Při zimních olympijských hrách a mistrovství světa musí být podán alespoň ústní protest do pěti minut.
442.3 Protesty týkající se špatného vypočítání výsledku a překlepů jsou brány v potaz, pokud jsou zaslány ve lhůtě jednoho měsíce po skončení závodu a to doporučeně národním lyžařským svazem závodníka lyž. svazu pořadatele. V případě, že se prokáže omyl, jsou výsledky zveřejněny znovu ve správné podobě a ceny přerozděleny.
442.4 Jury se musí protestem zabývat, pokud byl sekretáři závodní komise podán ve stanovené lhůtě a s poplatkem ve výši CHF 100.–.
442.5 Délky skoků zprostředkované manuálním měřením měřiči délek a ohodnocení skoku rozhodčími skoku představují subjektivní rozhodnutí o reálných faktech, které nelze opakovat a proto také opravovat. Tudíž nejsou protesty proti takovým subjektivním rozhodnutím s cílem korektury výsledků přípustné. To samé platí pro protesty proti pokynu ke skoku za proměnlivých povětrnostních podmínek.
443 Disciplinární opatření
443.1 Proti TD nebo rozhodčímu skoku FIS může FIS skokanská komise vést v případě nesprávných nebo nesportovních rozhodnutí popř. hodnocení nebo také při osobním špatném chování následující disciplinární opatření:
– písemná důtka nebo
– dočasný zákaz vykonávání funkce.
Žádosti se směřují písemně k subkomisi pro rozhodčí skoku a TD, která po vyslechnutí obviněného předloží FIS skokanské komisi návrh řešení.
443.2 Proti měřiči délek, který vědomě hlásil špatné délky skoků, nebo také při osobním špatném chování mohou být na návrh vedoucího měření délek vedena jury následující disciplinární opatření:
– ústní důtka před shromážděními měřiči délek
– písemná důtka nebo
– dočasný zákaz vykonávání funkce měřiče délek.
443.3 Pokud se v rámci závodu proti pravidlům MPZLD, ustanovením FIS skokanské komise nebo jury proviní vedoucí týmu, nebo trenér, může mu jury – na základě návrhu TD – uložit pokutu.
Zvláštní ustanovení pro provedení jednotlivých druhů závodů
450 Druhy skokanských závodů
– Mezinárodní mistrovství na normálním a velkém můstku
– Mezinárodní závody na jednom můstku (normální nebo velký)
– Závody družstev
– Závody v letech na lyžích
451 Mezinárodní mistrovství ve skoku na lyžích na normálním a velkém můstku
451.1 Při ZOH a LMS se skáče na dvou různě velkých skokanských můstcích, normálním a velkém a pro každý můstek je stanoven jeden mistr světa, resp. olympijský vítěz. K bod by měl ležet u normálního můstku na 90m a u velkého můstku mezi 115 a 120 m. Rozdíl K bodů těchto obou můstků musí být minimálně 25 metrů. Normální můstek může být zároveň využitý pro skoky do kombinace.
451.2 Aby byly zajištěny stejné šance pro všechny závodníky, jsou oba můstky 14 dní před první tréninkovým dnem ZOH resp. LMS pro trénování a závody uzavřeny. Jako první by se měl konat závod na normálním můstku. Termíny závodů se musí mimo to stanovit tak, aby všechny tři tréninkové dny, které jsou podle čl. 424,1 nezbytné také pro druhý můstek, mohly být využity až po skončení závodu na prvním můstku.
451.3 Podle všeobecných ustanovení FIS pro uskutečnění ZOH a LMS smějí za každý národní lyž. svaz startovat na každém můstku pouze čtyři skokani a nejvýš šest skokanů se smí zúčastnit tréninku, přičemž to pokaždé mohou být jiní závodníci.
451.4 Při ZOH a LMS může být uskutečněn závod jednotlivců na každém z obou můstků a s maximálním počtem 50 startujících. Kromě 15 prvních umístěných v aktuálním pořadí Světového poháru se musí všichni ostatní přihlášení skokani (max. čtyři skokani za národní lyž. svaz viz čl. 451.3) k účasti do závodu kvalifikovat. K tomuto účelu se koná poslední tréninkový den zkušební a kvalifikační kolo, kterých se smějí zúčastnit pouze skokané přihlášení do závodu. Pro 15 pevně kvalifikovaných skokanů je účast v kvalifikaci dobrovolná. Při jejich skocích se smí také v kvalifikačním kole změnit délka nájezdu.
K počtu už kvalifikovaných 15 závodníků se kvalifikací startovní pole doplní na 50 účastníků. Za výsledek kvalifikace platí dosažená celková známka. Skokan, který dosáhl 90% nejdelšího skoku, ale upadl při tom, se smí dodatečně zúčastnit závodu.
Je nezbytné zahrnout do programu závodů zkušební kolo před samotným závodem. Účast ve zkušebním kole je pro všechny závodníky dobrovolná.
451.5 Pro startovní pořadí v trénincích, kvalifikacích a zkušebních kolech jsou utvořeny následující skupiny:
– Skupina I a II pro skokany bez bodů v SP a
– Skupina III pro skokany s body v SP
Startovní pořadí uvnitř skupin se stanovuje následovně:
– Skupina I a II losováním a
– Skupina III v obráceném pořadí aktuálního pořadí SP.
Pokud je počet účastníků bez bodů v SP příliš malý, může být pro ně utvořena pouze jedna skupina. Startovní pořadí pro druhé kolo vyplývá z obráceného pořadí v prvním kole dosažených celkových známek. Druhého závodního kola se smí zúčastnit pouze 30 nejlépe umístěných z prvního závodního kola.
451.6 Pokud se na ZOH a LMS kvůli povětrnostním vlivům může v jednom dni uskutečnit pouze jedno závodní kolo, musí se druhé kolo znovu uskutečnit následující první den, kdy se povětrnostní podmínky zlepší a to i s nezbytným předcházejícím zkušebním kolem.
Pouze ve výjimečných případech, kdy se nemůže druhé kolo uskutečnit do konce ZOH nebo LMS, může být konečné pořadí ustanoveno z pořadí platného po prvním závodním kole. Dodatečná změna zkušebního kola v kolo závodní není v žádném případě přípustná.
452 Mezinárodní závody ve skoku na lyžích na jednom můstku (normální, velký)
452.1 Přihláška, třídění do skupin, losování, startovní pořadí
452.1.1 Jmenovité přihlášky zúčastněných národních lyž. svazů musí být odevzdány minimálně dvě hodiny před losováním do kanceláře závodní komise. Tyto přihlášky musí obsahovat:
Jméno/příjmení/klub/rok narození/startovní skupina
Ve výjimečných případech může jury stanovit pro odevzdání přihlášek pozdější termín.
452.1.2 Startovní pole se podle pravidel děli do čtyř startovních skupin. Proto každý svaz může nominovat závodníky pro skupinu IV (nejlepší skokani), III, II a I. Tento proces se opakuje, pokud národní svaz přihlašuje více než čtyři závodníky.
452.1.3 Pokud národní lyž. svaz přihlásil více než osm závodníků, musí schůze vedoucích týmů rozhodnout, jestli budou přebývající závodníci zařazeni do stávajících skupin zmiňovaných v předcházejícím článku, nebo jestli bude utvořena dodatečná skupina I-A.
452.1.4 Pokud jsou za jeden lyž. svaz přihlášeni méně než čtyři závodníci, může vedoucí týmu rozhodnout, ve které ze skupin budou tito závodníci losováni (ale stále jeden závodník na jednu skupinu).
452.1.5 Počet startovních skupin v závodech s počtem účastníků menším než 40 se stanovuje na schůzi vedoucích týmů.
452.1.6 Pro závody SP a KOPS mohou být přijata zvláštní ustanovení o počtu účastníků na jeden lyž. svaz, o rozdělení skupin a startovním pořadí resp. modusu, podle kterého se závod uskuteční (např. K. O. modus).
452.1.7 Losování startovního pořadí se děje vždy uvnitř každé skupiny.
452.1.8 Posloupnost na startu se děje podle pravidla:
I – II – III – IV.
Na schůzi vedoucích týmů se může na základě zvláštních okolností nebo podmínek stanovit jiné pořadí startovních skupin.
452.1.9 Ve druhém soutěžním kole může startovní pořadí vyplývat z obráceného pořadí celkové dosažené známky v prvním kole a navíc smí být omezen počet startujících.
452.1.10 Modus pro startovní pořadí a eventuální omezení počtu startujících ve druhém soutěžním kole musí být sděleno zúčastněným lyž. svazům dopředu vyhláškou nebo pravidlem pro závody SP.
452.1.11 Pokud nejsou zúčastněné lyž. svazy informovány předem, musí schůze vedoucích týmů rozhodnout, zda smí být startovní pořadí druhého soutěžního kola uskutečněno podle způsobu popsaného v čl. 452.1.9 .
452.2 Počet skoků
452.2.1 Při všech mezinárodních závodech ve skoku na lyžích se skáče ve dvou kolech. Je nezbytné zahrnout do programu závodu předcházející zkušební kolo. Využití zkušebního skoku je pro všechny závodníky dobrovolné.
452.2.2 Pokud se kvůli povětrnostním vlivům může uskutečnit pouze první soutěžní kolo, potom výsledky s z tohoto kola představují pořadí výsledků. Ve výjimečných případech může být kvůli špatným povětrnostním podmínkám nebo jiným mimořádným okolnostem zrušeno i zkušební kolo, pokud se v některém z předcházejících dnů konalo alespoň jedno tréninkové kolo.
Takové rozhodnutí musí jury nejdříve schválit. Dodatečná změna zkušebního kola v kolo závodní není v žádném případě přípustná.
452.3 Závody ve skocích na lyžích na můstcích s umělou hmotou
V době od 15. června do 12. října (15.11 – 15.3. na jižní polokouli) se mohou na můstcích s umělou hmotou konat závody ve skocích na lyžích jako oficiální závody FIS. Jsou zahrnuty v aktuálním termínovém kalendáři FIS. Jsou pro ně platná všechna pravidla MPZLD.
453 Závody družstev ve skoku na lyžích
453.1 Pro každý závod ve skoku na lyžích družstev určuje každý tým čtyři závodníky.
453.2 Stanovení výsledků se děje na základě čl. 433, tak jako sečtením všech totálních známek čtyř závodníků jako výsledné známky družstva. Body ze závodů družstev se nesmí paralelně počítat i do hodnocení jednotlivců. Stejně tak se při závodech jednotlivců nesmějí sčítat body do hodnocení družstev.
453.3 Pořadí závodníků se stanovuje na předcházející schůzi vedoucích týmů.
453.4 Pro startovní pořadí ve zkušebním kole a obou závodních kolech se utvářejí čtyři skupiny s vždy jedním skokanem z každého družstva. Tyto čtyři skupiny jsou rozlišeny následujícími různobarevnými startovními čísly:
– Skupina I červená startovní čísla
– Skupina II zelená startovní čísla
– Skupina III žlutá startovní čísla
– Skupina IV modrá startovní čísla
Uvnitř skupin se stanoví startovní pořadí podle vylosovaného pořadí družstva. Každé družstvo určuje samo, který skokan ve které skupině bude startovat. Toto pořadí uvnitř družstva musí být stejné po celou dobu závodu a musí se nahlásit bezprostředně po vylosování pořadí družstva závodní komisi. Pokud to podmínky vyžadují, smí se po každé skupině změnit nájezd nebo kolo před nějakou skupinou anulovat a opakovat.
453.6 Startovní pořadí týmů vyplývá z obráceného pořadí týmů v aktuálním žebříčku SP. V případě rovnosti bodů a umístění dvou družstev na jednom místě se jejich startovní pořadí losuje na schůzi vedoucích týmů. Ty národní lyž. svazy, které ještě nedosáhly žádných bodů SP, startují na začátku. Jejich startovní pořadí je taktéž losováno na schůzi vedoucích týmů.
454 Závody v letech na lyžích
454.1 Uskutečnění závodů
Letecké můstky mohou být používány jen s výslovným povolením představenstva FIS. FIS pořádá každoročně až tři podniky závodů v letech na lyžích. Majitelé FIS homologizovaných leteckých můstků se zavazují nepoužívat můstky k jiným závodům, než závodům přiřknutým FIS.
454.2 Způsobilost závodníka k letům na lyžích
S přihláškou k letům na lyžích přejímá národní lyž. svaz odpovědnost za to, že přihlášený účastník je dostatečně způsobilý k letům na lyžích.
454.3 Zkušební letci
Pořadatel musí zajistit, aby bylo denně k dispozici minimálně 8 kvalifikovaných zkušebních letců (předskokanů), kteří se neúčastní závodu.
454.3 Počet letů a dnů
Jeden podnik v letech na lyžích zahrnuje 4 závodní dny. Pokud jsou kola přerušena a znovu opakována, není závodník povinen v jednom dni absolvovat více než čtyři závodní lety.
454.4.1 SP v letech na lyžích
Pro oprávnění ke startu a startovní pořadí v tréninku, kvalifikaci a závodě, stejně jako pro uskutečnění závodů samotných platí bezvýhradně pravidla pro závody SP.
454.4.2 MS v letech na lyžích (MSLL)
454.4.2.1 První den se koná trénink a druhý den zkušební a kvalifikační kolo (tzv. „Qualyflying“). Třetí a čtvrtý den podniku jsou závodní dny vždy s jedním zkušebním a dvěma soutěžními koly. Totální známka z celkových známek všech soutěžních kol určí pořadí mistrovství světa.
454.4.2.2 Každý národní svaz může přihlásit až šest závodníků, kteří se zúčastní tréninku. Druhý den smí do zkušebního a kvalifikačního kola nastoupit už pouze čtveřice skokanů na jeden lyž. svaz. Startovní pořadí pro trénink, kvalifikaci a jednotlivá zkušební a soutěžní kola stejně jako celkový způsob provedení závodu je stejné jako při závodech jednotlivců na ZOH a LMS s následující úpravou pro druhý závodní den: Zkušebního a závodních kol se účastní už jen 30 nejlepších letců z předešlého závodního dne (viz čl. 451.4 a 451.5)
454.4.2.3 Pokud se kvůli špatným podmínkám může jeden závodní den konat pouze jedno regulérní soutěžní kolo, nebo když je vůbec možno uskutečnit lety jen jeden závodní den a přitom se důsledně držet čl. 454.4, počítá se do výsledného pořadí MSLL takový počet letů, který bylo za regulérních podmínek možno uskutečnit. Proto je také možné kvůli těmto okolnostem ustanovit mistra světa v letech na lyžích i po jednom jediném do hodnocení se počítajícím letu.
454.4.3 Hodnocení sportovního výkonu
Při letech na lyžích odpovídá ve vypočítávání celkového hodnocení vzdálenost K bodu 120 bodům za délku skoku a hodnota metru obnáší 1,2 b./m.
