Nová pravidla ano. Ale až po úpravě.

NÁZOR SKOKANŮ. Větrný faktor. Nájezdový faktor. Dvě veličiny, které míchají pořadím závodů. V průběhu letošní Grand Prix se testovaly už sedmkrát. Několikrát rozhodly o pódiových příčkách. A taky rozdělily během těch sedmi zkoušek skokanský svět na tři skupiny. První: v čele Walter Hofer a fandové nových pravidel. Druhá: zarytí odpůrci. Ta třetí, největší, zahrnuje všechny ty, co jsou na vážkách. Změnu, tu by chtěli. Ale ne v podobě, v jaké se prezentuje na GP. Mezi ně se řadí i Roman Koudelka či Jakub Janda.

Roman Koudelka byl na počátku členem skupiny skeptiků. Čerstvě odprezentovaným pravidlům na konci července vůbec nefandil. Tak jako Gregor Schlierenzauer či Martin Schmitt, který se obával, že se ze skoků stane mrtvý sport. Jenže měsíc testování ukázal, že nic není tak jednoznačné. „Když jsou podmínky, jaké panovaly o víkendu v Zakopanem, tak je to s novými pravidly určitě lepší,“ připustil „nahlodaný“ odpůrce Koudelka. Pod deštěm zkropenou Wielkou Krokwí už využití testovaných novinek nezavrhoval tak kategoricky. „Zas tak špatná ta pravidla nejsou,“ pronesl. Avšak jedním dechem dodal: „Ale mají ve všem strašné rezervy! Kdyby na tom do budoucna ve FIS nějak zapracovali, by to bylo lepší.“

Co konkrétně by změnil, v tom Koudelka taky nemá jasno. „Třeba by bylo lepší, kdyby se jenom snižoval nájezd a přičítaly a odečítaly se body. Vítr bych nechal stejný, bez větrného vzorce,“ uvažoval nad úpravami testovaných „vymožeností“. Právě posuny lavičky, které by Koudelka přijal, mu v Courchevelu z části dopomohly k dosažení pódia. Ale tyto taktické hry trenérů by mohly skokům i ublížit. „Jsou v tom strašný čachry, je v tom zmatek,“ řekl Koudelka na adresu těchto kalkulací.

„Jak říkám, mají v tom velké rezervy. Na jednu stranu je to dobré, na druhou ne. Někdo na to nadává, někdo ne. Myšlenka to je určitě dobrá, ale zatím ji nemají moc propracovanou,“ myslí si. Tak, jak pravidla vypadají teď, by do Světového poháru nechtěl. „Ne, to určitě ne. Kdyby se něco malinko změnilo, kdyby něco vymysleli, tak bych to bral,“ polemizoval. „Ale v této podobě ne. Uvidíme, jak se s tím poperou a co dál vymyslí.“

Janda: Těžko říct, jak se to přepočítávání líbí lidem.

Před měsícem, měsícem a půl se Lukáš Hlava ještě zdráhal nevyzkoušená pravidla hodnotit. „Na to jsem malý pán,“ řekl Lukáš tehdy v rozhovoru. V Zakopanem však, ač opatrně, svůj názor poodhalil. A s mírným skrýváním naznačil, že se mu novoty moc nelíbí. „Nevím, co k tomu říct. Určitě to má svoje plus i mínus. Já jsem zatím kvůli tomu nedosáhl na body,“ naznačil.

Názorovou rozkolísanost ukázal v Zakopanem i Jakub Janda. „Někdy je to dobrý, někdy je to špatný. Záleží, jak kdy,“ uchechtl se. „Je těžké hodnotit to. Určitě se s tím ale musí něco dělat,“ připojil se k názoru Romana Koudelky. Ke Koudelkově názoru o zachování pohyblivosti lavičky se však zatím zas tak jednoznačně nepřiklání. Jestli je špatným posun nájezdu či zápočty větru, nedokáže říct. „Těžko se to porovnává. Někomu to může pomoct, někomu to může uškodit,“ přemítal Janda.

Jak to vůbec sedí jemu osobně? „Já to beru tak, že přišlo něco nového, co k tomu sportu prostě chtějí přiřadit a asi to k němu bude patřit. A jak k tomu dřív patřil vítr a někdo měl víc štěstí a někdo míň, tak teď k tomu patří nějaké odpočtové body. I když člověk si někdy říká, za co to vůbec odpočítávají a za co připočítávají. Takže těžko říct,“ zůstal Janda názorově ve skupině nerozhodnutých. A dodal: „Taky nevím, jak se tady toto přepočítávání líbí lidem. Vážně těžko říct.“

Foto: praporek, Zakopane (autor: Michaela Vondrášková)